Cílem programu je zachytit ty oční vady, které v pozdějším věku nelze léčit. Jde především o zjištění závažných dioptrických vad, jež jsou hlavní příčinou vzniku tupozrakosti, která se vyvíjí v raném dětském věku a postihuje přibližně 10 procent populace. „Prvním vyšetřením by děti měly projít mezi 6.–12. měsícem věku, druhým do 18 měsíců věku. Může se stát, že pediatr, ke kterému rodiče se svým dítětem dochází, přístroj v ordinaci nemá. V takovém případě jim lékař doporučí nejbližší ordinaci, kde lze prohlídku absolvovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Dítě při vyšetření hledí do kamery, ze které je vyslán svazek světelných paprsků. Ten se odráží od sítnice oka a po návratu do kamery jej přístroj automaticky vyhodnotí. Následně vytiskne certifikát, zda je zrak v pořádku, či zda vykazuje odchylky od běžného stavu. V případě pozitivního nálezu odešle dětský lékař rodiče s dítětem k očnímu lékaři. Pokud se pilotní projekt screeningu zraku v letošním roce osvědčí, měl by se od příštího roku stát součástí běžných preventivních prohlídek v dětském věku jako screeningové vyšetření plně hrazené ze zdravotního pojištění.
„Při vývoji zraku, který probíhá od narození do tří let, je nutné, aby zrakové vjemy z obou očí byly rovnocenné a ostré a mozek si je mohl spojit v jeden prostorový obraz. Tím přitom také dochází ke správnému vývoji zrakových drah a center. Pokud je obraz z jednoho nebo vzácně i obou očí méně kvalitní, zraková dráha, spojení oka s mozkem, na straně špatně zobrazeného obrázku slábne a její správný vývoj se zastaví, pak utlumí a oko se stává tupozrakým,“ vysvětluje dětská oftalmoložka MUDr. Anna Zobanová.
Výsledkem tupozrakosti je ztráta zrakové ostrosti, která se bez léčby ve správném věku dítěte stává trvalou a nevratnou. Podle lékařů je proto ideální zahájit léčbu nejpozději již do tří let věku dítěte, kdy se jeho zrakový systém vyvíjí a je přizpůsobivý. Léčba kombinuje nošení dioptrických brýlí a tzv. okluzivní terapii, kdy je prostřednictvím zakrytí lepšího oka na část dne dítě nuceno používat postižené oko. Důležitou součástí léčby je průběžné sledování kvality zrakové ostrosti očním specialistou. Lidé s tupozrakostí nepoužívají jedno oko a mají kvůli tomu problémy s trojrozměrným viděním, tj. odhadem vzdálenosti, a s jemnou motorikou.
Díky tomuto screeningu lze odhalit závažnou oční vadu bez aktivního zapojení dětí už v raném věku. „Screening nám pomůže zachytit nejen tupozrakost, ale i část dalších vývojových vad. Zrak ovlivňuje mimo jiné nejen jemnou motoriku, ale i celkovou koordinaci pohybu v prostoru. Neostré vidění tak často limituje děti například i ve sportovních aktivitách, nehledě pak později na možnosti volby budoucí profese,“ dodává MUDr. Zobanová.
(htl)
Foto: 123rf.com
