„Jsme jediné pracoviště v republice, které může tento léčivý přípravek poskytnout pacientům s dědičným onemocněním sítnice. Konkrétně se jedná o pacienty se ztrátou zraku způsobenou mutacemi v genu RPE65,“ říká prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, přednostka Oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN).
Onemocnění sítnice zděděné po rodičích
Některým z mnoha druhů dědičných onemocnění sítnice trpí až jeden ze 1490 obyvatel Česka. Jde o skupinu vzácných chorob, které se mohou přenášet z rodičů na děti. Projevují se například snížením zrakové ostrosti, poruchou barvocitu, světloplachostí, zhoršeným viděním za šera nebo omezením zorného pole. „Stanovit diagnózu dědičného onemocnění oka nebo vyslovit podezření může jakýkoliv oftalmolog. Specializované pracoviště, jako je naše Centrum klinické oční genetiky, diagnózu dále upřesní a cíleně si zve na vyšetření rodinné příslušníky, u nichž existuje riziko vzniku stejného onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D., spoluzakladatelka a vedoucí Centra klinické oční genetiky při Oční klinice 1. LF UK a VFN, a doplňuje: „Úzkou spoluprací s klinickými genetiky se snažíme o nalezení příčiny i na úrovni DNA, což je pro stanovení přesné diagnózy často zásadní.“ Dědičná onemocnění sítnice jsou jednou z nejčastějších příčin ztráty zraku u dětí a mladých dospělých ve vyspělých zemích. Jsou geneticky velmi nesourodá a dosud bylo identifikováno více než 280 genů, jejichž mutace vedou k různým onemocněním. „Jedním z nich je i gen RPE65. Pokud nefunguje jím kódovaná bílkovina správně, dochází k hromadění škodlivých látek a odumírání buněk sítnice. U pacientů se tento stav projeví jako těžké postižení zraku a výrazná šeroslepost,“ objasňuje MUDr. Ing. Marie Vajter, primářka Oční kliniky 1. LF UK a VFN.
Genová terapie je velkou nadějí
Léčivý přípravek Luxturna (voretigen neparvovek) byl v roce 2017 jako první genová terapie pro oční onemocnění nejdříve schválen ve Spojených státech amerických, pro léčebné použití v Evropě byl Evropskou lékovou agenturou schválen v roce 2018. Luxturnou mohou být léčeni pouze pacienti, u kterých byly genetickým vyšetřením potvrzeny mutace v genu RPE65 a kteří mají dostatek funkčních sítnicových buněk.
„Přípravek umožňuje zastavení postupu degenerace sítnice, u pacientů tedy nedojde ke vzniku nevidomosti. Někteří pacienti udávají i zlepšení citlivosti na světlo a někdy i barvocitu,“ komentuje účinky léčby primářka Marie Vajter.
„Luxturna se aplikuje jednorázově pod sítnici postiženého oka během nitrooční operace zvané pars plana vitrektomie (PPV). Operace probíhá v celkové anestezii. Po operaci musí být pacient polohován vleže na zádech po dobu 24 hodin,“ vysvětluje operatér as. MUDr. Jan Dvořák z Oční kliniky 1. LF UK a VFN, který provedl zákrok u první pacientky v Česku. „Účinky terapie Luxturnou lze u pacientů pozorovat poměrně rychle, první zlepšení, zejména schopnost vidění za šera a zlepšení vnímání světla, bývají patrná již během několika týdnů po aplikaci terapie,“ dodává MUDr. Jan Dvořák.
Celková délka hospitalizace třiatřicetileté pacientky trvala sedm dnů, po operaci je pravidelně sledována v Sítnicovém centru Oční kliniky 1. LF UK a VFN. „Výsledky klinických studií ukazují, že optimální účinek se často stabilizuje během několika měsíců po léčbě. U většiny pacientů jsou hlavní přínosy patrné přibližně po jednom až třech měsících,“ říká prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA. Léčba je v současnosti po schválení žádosti o úhradu hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Pro aplikaci genové terapie je potřeba splnit vysoké nároky
Zacházení s léčivými přípravky moderní genové terapie v Česku reguluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pro pracoviště, která mohou poskytnout léčbu pomocí genové terapie, nastavila zdravotnická legislativa velmi přísné podmínky. Fáze naředění přípravku před jeho aplikací musí probíhat v lékárně vybavené „čistými“ prostory, které zamezují i té nejmenší mikrobiální kontaminaci. Ve spolupráci s Ústavem hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT), který těmito prostory disponuje, se VFN povedlo tyto nároky splnit.
„V našem ústavu působí skupina odborníků na všechny aspekty genové terapie, která se spolu s farmaceuty z nemocniční lékárny VFN zapojila do řešení problému. Příprava projektu nám trvala více než rok,“ objasňuje MUDr. Petr Lesný, Ph.D., MHA, vedoucí oddělení imunoterapie Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Farmaceuti nemocniční lékárny prošli speciálním proškolením a spolupracovali s pověřenými pracovníky ÚHKT při příjmu, přípravě (naředění) přípravku Luxturna ve vyhovujících prostorech ÚHKT a následně při transportu na Oční kliniku 1. LF UK a VFN. „Každý krok musel být řádně popsán, vyzkoušen, natrénován, standardizován, a nakonec i zdokumentován. Podpora ÚHKT byla při přípravě přípravku klíčová, bez ní by se následné fáze aplikace léčiva pod sítnici nedaly realizovat,“ uvádí PharmDr. Michal Janů, Ph.D., MHA, vedoucí lékárník nemocniční lékárny VFN.
(htl)
Foto: Freepik
