Účinnost různých typů léčby zůstává v případě glioblastomu velice omezená. Jednou z příčin je hematoencefalická bariéra, která odděluje centrální nervový systém a periferní oběhový systém. Výzkumníci nyní zjistili, že průnik chemoterapeutického léku doxorubicinu a inhibitorů kontrolních bodů imunitní reakce, tzv. checkpoint inhibitorů, do lidského mozku může zlepšit ultrazvukové zařízení implementované do lebky. Ve spojení s intravenózně podávanými mikrobublinami totiž ultrazvuk dokáže hematoencefalickou bariéru dočasně zprůchodnit.
Studie proběhla na zvířecích modelech a také čtyřech pacientech s glioblastomem, u kterých došlo k pokročilému postupu jejich nádorů. Pacienti již byli dříve léčeni nejen konvenční chemoterapií, ale i experimentální léčbou v rámci klinické studie, ale nádor se vždy vrátil.
Výsledky studie ukázaly, že použití ultrazvuku spolu s intravenózním podáním mikrobublin zvýšilo po dvou dnech koncentraci doxorubicinu dvakrát v lidském mozku a skoro čtyřikrát v mozku myším. Narušení hematoencefalické bariéry zároveň vedlo v peritumorálních mozkových oblastech u pacientů s glioblastomem ke šestinásobnému a v myších mozcích ke dvounásobnému zvýšení koncentrace checkpoint inhibitoru pembrolizumabu.
Aktivace lymfocytů
Kromě nádorových buněk obsahuje glioblastom další buněčné populace zvané makrofágy a mikroglie. Jedná se o složky nádorového mikroprostředí, které glioblastom moduluje, aby inhibovaly lymfocyty. Vědci ukázali, že již malá dávka doxorubicinu (menší než dávka používaná v obvyklých chemoterapeutických režimech), podaná společně s checkpoint inhibitory zvyšuje v makrofázích a mikrogliích expresi „imunitního“ interferonu gamma (IFN-γ) a genů hlavního histokompatibilitního komplexu (major histocompatibility complex – MHC), což zvyšuje schopnost imunitního systému identifikovat maligní buňky glioblastomu, a znovu tak aktivovat lymfocyty, které rakovinné buňky napadají.
„Jde o vůbec první studii, v níž bylo použito ultrazvukové zařízení k podání léků a protilátek do glioblastomu za účelem změny imunitního systému tak, aby dokázal rozpoznat a napadnout mozkový nádor. To by mohlo představovat významný pokrok v léčbě tohoto nádoru, který je velice špatně léčitelný mimo jiné právě kvůli špatnému pronikání cirkulujících léků a protilátek,“ řekl v prohlášení autorů studie doc. Adam Sonabend, MD, neurochirurg z neurochirurgické kliniky, univerzitního pracoviště Feinberg School of Medicine v Northwestern Medicine.
„Považuji naši práci za skvělý příklad translačního výzkumu, který se přesouvá z laboratoře do klinické praxe a zpět do laboratoře a který pro nás představuje výjimečnou příležitost studovat schopnost imunitního systému likvidovat mozkové nádory, a to v reálném čase během léčby,“ uvedla spoluautorka studie dr. Catalina Lee-Chang, odborná asistentka v oboru neurologická chirurgie působící rovněž ve Feinberg School of Medicine. Podle ní výsledky studie vědce povzbuzují k tomu, aby uvažovali o potenciálním zavedení nového léčebného přístupu.
Zahájení klinické studie
Zjištění publikovaná v Nature Communications se již stala základem pro novou klinickou studii. Jejím cílem bude vyzkoušet na klinice v Northwestern Medicine účinnost výše popsané metody při podání imunoterapie u pacientů s glioblastomem v praxi. Studie bude zpočátku zahrnovat 10 účastníků pro ověření bezpečnosti léčby, po nichž bude následovat dalších 15 účastníků, u kterých se bude zjišťovat, zda léčba může prodloužit přežití.
Předchozí rozsáhlé klinické studie zatím neprokázaly, že by imunoterapie mohla prodloužit přežití u pacientů s glioblastomem. Autoři současné studie navíc upozorňují, že jimi publikované výsledky mají omezenou výpovědní hodnotu, protože studie proběhla pouze se čtyřmi pacienty s glioblastomem a nemohly být porovnány různé kombinace léčby. Navíc cílem studie nebylo zkoumání přežití pacientů, ale právě vliv nové metody na koncentraci léčebných látek v mozku. Doc. Sonabend, který působí nejen jako neurochirurg, ale je také ředitelem translační neuroonkologie na Feinberg School of Medicine, však přesto věří, že vylepšený způsob dodávky protilátek a léků do mozku spolu se sledováním nádorových markerů by mohl některým pacientům s glioblastomem pomoci.
(mal)
Foto: Freepik
