Často se setkávám se rčením, že kůže je nejen ochrannou bariérou těla, ale také „zrcadlem“ naší psychiky. Současné výzkumy potvrzují, že faktory jako stres, úzkost a další psychické obtíže mohou zhoršovat projevy chronických kožních onemocnění, jako jsou akné, psoriáza či atopický ekzém. Často se však zapomíná na to, že právě přítomnost těchto kožních problémů může výrazně ovlivnit psychický stav, sebevědomí a celkovou pohodu, stejně jako sociální a partnerské vztahy. Viditelné kožní onemocnění totiž často zasahuje do každodenního života mnohem více, než by se na první pohled zdálo.
V tomto kontextu se setkáváme s fenoménem, kdy psychický stav a fyzické symptomy jdou ruku v ruce – psychický stav může zhoršovat projevy kožního onemocnění a naopak, kožní onemocnění může negativně ovlivnit psychické zdraví. A právě v této souvislosti přichází na scénu psychodermatologie, resp. dermatopsychologie – obor zaměřený na výzkum a léčbu psychologických aspektů dermatologických onemocnění.
Jaký vliv má psychika na stav pokožky?
Projevy kožních onemocnění mohou významně ovlivnit sebevědomí, formování mezilidských vztahů, kvalitu spánku, citové naladění, ale i pracovní život a řadu dalších aspektů každodenního života. V souvislosti s těmito onemocněními se často zmiňují i stres, úzkost a deprese, které se ukázaly jako klíčové faktory zhoršující jejich průběh. Studie publikovaná v Journal of the American Academy of Dermatology odhalila, že až 60 procent pacientů s chronickými dermatologickými problémy vykazuje známky psychického stresu a úzkosti. Nepohoda, úzkost, stres, pesimismus a deprese se tedy velmi často odrážejí v rozvoji a projevech kožních onemocnění, což následně negativně ovlivňuje celkovou kvalitu života, duševní pohodu a spokojenost.
Vzhledem k těmto propojením mezi tělesným a duševním zdravím se moderní komplexní léčba stále častěji zaměřuje i na psychologickou pomoc. Součástí běžné medicínské intervence, která zahrnuje farmakoterapii, dermokosmetickou péči a další specifické medicínské postupy, se stává také psychoterapie a psychologické poradenství. Psychologická podpora se tak stává nedílnou součástí komplexní léčby chronických kožních onemocnění.
Akné a stres
Akné je jedním z nejčastějších chronických kožních onemocnění, které výrazně zasahuje do kvality života pacientů. Kvůli vysoké prevalenci tohoto onemocnění tvoří pacienti s akné významnou část pacientů dermatopsychologů. Vzhledem k tomu, že se projevy akné nejčastěji objevují na obličeji, má toto onemocnění značný vliv na psychiku a sebevědomí postižených. Jedním z častých témat, které pacienti řeší, je stres, jenž může akné nejen zhoršovat, ale být do jisté míry i jeho příčinou. Tento jev je poměrně běžný. Pacienti se často ocitnou v bludném kruhu, kdy stresor zvyšuje jejich stres, což vede k dalšímu zhoršení. Zhoršení projevů akné nebo dlouhodobá stagnace mohou být významnými stresory. Na tuto situaci reaguje stresová reak- ce, která následně ovlivňuje a může dále zhoršovat projevy akné, čímž se problém uzavírá v začarovaný kruh.

Stresová reakce: Evoluční mechanismus přežití
Stresová reakce je evolučně daný vzorec chování zaměřený na zajištění přežití. V případě, že mozek vnímá ohrožení, tělo se podvědomě připravuje na tři možné reakce: boj, útěk nebo ztuhnutí. Aby bylo připraveno na maximální výkon, dochází k napětí svalů, jejich zvýšenému prokrvení a zásobení kyslíkem a živinami. Srdce začne bít rychleji, zvyšuje se krevní tlak, zrychluje se dech i metabolismus a vyplavují se stresové hormony adrenalin a kortizol. Tento mechanismus byl evolučně určen pro případy akutního ohrožení života, ale v současnosti může být spouštěčem stresu celá řada podnětů, od rozchodu, finančních problémů nebo nemoci až po pracovní krizi nebo kožní onemocnění, jako je akné. Přestože stres nemusí být nutně negativní – někteří lidé jej dokážou využít k dosažení vyššího výkonu – u mnoha pacientů je spojen s pocity strachu a úzkosti.
Stres jako klíčový faktor zhoršení akné
V souvislosti s akné je stále více studií, které ukazují na významný vliv stresu na progrese tohoto kožního onemocnění. Jednou z takových studií je práce Chuanga a kol., publikovaná v Acta Dermato-Venereologica, která prokazuje přímou souvislost mezi zvýšenou stresovou reakcí a zhoršením projevů akné. Stres aktivuje hormonální změny, zejména zvýšenou produkci kortizolu, který ovlivňuje mazové žlázy, a tím přispívá k vzniku a zhoršení akné. Studie provedená na Harvard Medical School potvrdila, že pacienti s akné, kteří byli pod vysokým stresem, vykazovali o 45 procent vyšší míru zánětlivých projevů než pacienti se stejnými příznaky, ale s nižší hladinou stresu.
Tento vliv stresu však není omezen pouze na samotnou tvorbu nových kožních lézí. Další studie, publikovaná v Journal of Investigative Dermatology, naznačuje, že stres zpomaluje proces hojení již vzniklých lézí. Mechanismus je spojený s poklesem produkce cytokinů a růstových faktorů, které jsou nezbytné pro efektivní regeneraci kůže. Aktivace osy hypothalamus–hypofýza–nadledviny v důsledku stresové zátěže vede k uvolňování nejen kortizolu, ale i adrenalinu a dalších hormonů, které mohou zvyšovat zánětlivou reakci v pleti, a tím prodlužovat hojení.
Zajímavé výsledky přinesla studie publikovaná v Archives of Dermatological Research, která ukázala, že chronický stres má schopnost narušit imunitní systém, a tím oslabit obranyschopnost pleti vůči bakterii Cutibacterium acnes — hlavnímu mikroorganismu spojenému s vznikem akné. Tento proces, označovaný jako „neuro-imunitní kožní zánět“, vede k rozvoji a udržování zánětlivých projevů akné, což může výrazně komplikovat léčbu a zhoršovat dlouhodobý průběh onemocnění.
Kromě toho se ukazuje, že stres může mít i psychologické důsledky pro pacienty s akné, které vedou k dalším negativním cyklům. Přehledová studie publikovaná v Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology ukazuje, že stres může zvýšit tendenci pacientů k opakovanému dotýkání se obličeje, což vede k mechanickému dráždění pleti, a tím k dalšímu zhoršení kožních lézí. Tento jev, známý jako „compulsive skin picking“, je častější u pacientů s vysokou hladinou stresu a úzkosti, což nejenže zvyšuje riziko infekcí, ale i výrazně zpomaluje hojení postižených míst.
Vzhledem k výše zmíněným důsledkům stresu na vznik a průběh akné může být důležité, aby dermatologové při léčbě tohoto onemocnění zohlednili také psychosociální faktory, včetně úrovně stresu, který pacienti zažívají. S ohledem na výrazné propojení psychosociálních faktorů s onemocněním se mezioborová spolupráce stává klíčovým prvkem efektivní léčby. Dermatopsychologové, kteří se specializují na vliv psychických faktorů na kožní zdraví, doporučují, aby pacienti při sestavování anamnézy otevřeně zmínili přítomnost nadměrného stresu. Tímto způsobem mohou lékaři lépe identifikovat faktory, které mohou negativně ovlivnit průběh onemocnění, a přizpůsobit léčebný plán tak, aby zohledňoval nejen fyzické, ale i psychické aspekty zdraví pacientů. Pokud jsou psychosociální faktory, jako je stres, identifikovány jako jeden z klíčových aspektů zhoršení, tak dermatologové také mohou v případě potřeby doporučit svým pacientům vyhledání odborné psychologické pomoci u dermatopsychologa. Tato spolupráce mezi dermatology a dermatopsychology pomáhá optimalizovat léčbu akné, podporuje celkový zdravotní stav pacientů a pozitivně ovlivňuje kvalitu jejich života.
Psychologické techniky jako nástroj v léčbě akné
V klinické praxi se využívají různé přístupy v závislosti na typu a intenzitě stresu, s cílem zmírnit negativní vliv stresu na psychiku a pokožku.
Akutní stres
V případě akutního stresu, který nastává například při náhlém zhoršení projevů akné nebo v důsledku krátkodobých stresových situací, je klíčové zaměřit se na techniky, které rychle pomohou obnovit psychickou rovnováhu a uklidnit tělo. Patří sem techniky jako vědomé řízení dechu (dechová cvičení), které jsou velmi účinné pro okamžité zklidnění. Tato cvičení využívají pozornost k dechu, což pomáhá přenést stresové myšlenky na racionální úroveň a přerušit stresovou reakci těla. Technika „počítání“ nebo soustředění na jednoduchou úkolovou činnost má rovněž uklidňující účinky. U akutního stresu je také důležité zaměřit se na zmírnění tělesného napětí, což může být podpořeno progresivní relaxací, kdy se postupně uvolňují jednotlivé svalové skupiny. Tato metoda, založená na cyklu napětí a uvolnění, je účinná v okamžiku, kdy je tělo v reakci na stres v napětí, a pomáhá uvolnit jak tělo, tak mysl.
Chronický stres
Chronický stres, který se u pacientů s akné může objevit v souvislosti s dlouhodobými problémy se vzhledem pleti, pracovními problémy či nízkým sebevědomím, má dalekosáhlejší dopady na psychiku i tělo. V tomto případě je nezbytné pracovat na prevenci a dlouhodobém zvládání stresu. Efektivními metodami jsou relaxační techniky, jako je pravidelná meditace nebo autogenní trénink. Autogenní trénink spočívá v řízení tělesného napětí prostřednictvím mentálního zaměření na různé pocity v těle, což pomáhá snížit napětí jak v těle, tak v mysli. Tento přístup je vhodný pro pacienty, kteří čelí dlouhodobému stresu, neboť vede k celkové relaxaci a zvyšuje odolnost vůči stresovým faktorům.
Dalším účinným nástrojem pro zvládání chronického stresu je analýza stresorů, při které terapeut pomáhá pacientovi identifikovat konkrétní stresové situace a vypracovat racionální strategie pro jejich řešení. V dlouhodobé terapii je velmi účinné zaměřit se na strategii zvládání stresu a na přehodnocení priorit v životě. K tomu patří například změna životního stylu, plánování volného času, nastavení jasných hranic mezi pracovním a osobním životem, a především naučení se soustředit na to, co je možné ovlivnit, a neřešit věci mimo pacientovu kontrolu.
Prevence stresu a její vliv na léčbu akné
Dlouhodobé snižování stresu nejen že přispívá ke zlepšení psychické pohody pacientů, ale také hraje klíčovou roli v léčbě akné, zejména u pacientů, u nichž stres zhoršuje průběh onemocnění. Mezi základní principy prevence stresu patří:
- Relaxace a nácvik technik zvládání stresu – Metody jako progresivní svalová relaxace nebo autogenní trénink mohou pacientům pomoci zvládat stresové situace kdykoli a kdekoli.
- Snížení stresových faktorů – Doporučuje se, aby pacienti přehodnotili své životní priority, stanovili si jasné hranice mezi pracovními a osobními závazky a pravidelně si plánovali volnočasové aktivity.
- Psychologická podpora a terapie – Pomoc při analýze individuálních stresorů a technik prevence jejich negativního vlivu na zdraví může napomoci udržení stresu na zvládnutelné úrovni, čímž se pozitivně ovlivní i průběh akné.
Farmakologická podpora v psychoterapii pacientů s akné
Kromě psychologických a psychoterapeutických metod je v některých případech nutné začlenit i farmakologickou podporu, zejména pokud jsou projevy psychického diskomfortu natolik intenzivní, že vyžadují lékařskou intervenci. U pacientů s chronickými dermatologickými diagnózami, včetně akné, se ukazuje, že použití antidepresiv a anxiolytik může významně podpořit nejen psychický stav pacientů, ale i efektivitu dermatologické léčby.
Mezi nejběžněji používaná antidepresiva patří tricyklická antidepresiva a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), které pomáhají zmírnit příznaky deprese a úzkosti spojené s dermatologickými onemocněními. Studie publikovaná v Journal of Psychodermatology v roce 2017 ukazuje, že pacienti užívající antidepresiva vykazují nižší stresové reakce, což následně zlepšuje i jejich kožní stav. Anxiolytika, tedy léky proti úzkosti, se používají zejména k potlačení akutních úzkostných stavů, které mohou být vyvolány náhlým zhoršením kožního onemocnění nebo stresujícími událostmi. Mezi nejčastěji používaná anxiolytika patří benzodiazepiny a buspiron, které poskytují rychlou úlevu od příznaků úzkosti. Je však důležité, aby bylo jejich užívání omezeno na krátkodobé období, aby se předešlo riziku závislosti.
Přestože anxiolytika mohou být užitečná pro rychlou úlevu, jejich dlouhodobý účinek na zvládání stresu a úzkosti je omezený. I proto se doporučuje kombinovat je s odbornou psychologickou intervencí, která pomáhá zlepšit dlouhodobou stabilitu psychického stavu pacientů. Výzkumy, například studie Státní univerzity v New Yorku, ukazují, že kombinace anxiolytik a psychoterapie vede k výraznému zkrácení délky úzkostných epizod a zlepšuje celkový léčebný výsledek u pacientů s těžkými formami dermatologických onemocnění.
Jak podpořit pacienta ve stresu: Doporučení pro zdravotníky
Podpora pacienta, který zažívá stres, je zásadní pro jeho psychickou pohodu i efektivní průběh léčby. Zdravotníci hrají klíčovou roli v tom, jakým způsobem dokážou pacienta uklidnit a nabídnout mu praktické nástroje pro zvládání stresu. Následující doporučení mohou pomoci při práci s pacienty v akutním stresu:
- Zůstaňte klidní – váš klid a vyrovnanost mohou pozitivně ovlivnit pacienta. Ukazujte mu, že jste tady pro něj a že situaci zvládnete společně. V momentě stresu je důležité, aby pacient cítil, že není sám.
- Aktivně naslouchejte – dejte pacientovi prostor vyjádřit, co prožívá, a vyslechněte ho bez přerušování. Pochopení jeho emocí a obav je klíčové pro navázání důvěry.
- Ukažte porozumění – dejte najevo, že chápete, co pacient prožívá, a že jeho reakce jsou normální. Potvrďte jeho pocity, což může pomoci zmírnit úzkost a stres.
- Zeptejte se na potřeby – ptejte se pacienta, zda je něco, co by mu pomohlo se uklidnit. Každý člověk má jiné způsoby, jak se s napětím vyrovnat.
- Nabídněte řešení – jakmile se pacient trochu uklidní, zeptejte se, zda by měl zájem o hledání řešení dané situace. Někdy může pomoci strukturovaný přístup k problému, který pacienta zbaví pocitu bezmoci.
Komplexní přístup k léčbě
Akné a jiná chronická dermatologická onemocnění nejsou pouze fyzickými problémy, ale hluboce zasahují do psychiky pacientů, což zhoršuje jejich celkový zdravotní stav a kvalitu života. Právě zde nastupuje role dermatologů, dermatopsychologů a sester. Ti mají unikátní možnost nabídnout pacientům komplexní podporu, která nezahrnuje pouze léčbu tělesných symptomů. Tento přístup přistupuje k pacientům v jejich celistvosti a léčí nejen fyzické projevy, ale pečuje i o psychiku a podporuje duševní pohodu. Stres je součástí každodenního života a není možné se mu vyhnout. Nicméně díky odborné podpoře a edukaci je možné pacienty naučit, jak se s ním vyrovnat. Tím se zlepší nejen jejich psychické zdraví, ale i efektivita dermatologické léčby. Integrace psychologických postupů přímo do dermatologické praxe tedy může dále zvyšovat kvalitu poskytované péče a pomoci k dosahování nejlepších možných výsledků léčby.
Budoucnost dermatologické péče nespočívá pouze v pokrocích ve farmacii a technologii, ale především ve schopnosti vidět pacienta jako komplexní bytost. Všichni, kdo se podílejí na této péči, mohou být hrdí na to, že pomáhají lidem nejen ke zdravé pleti, ale i k celkové spokojenosti a duševní rovnováze, která je neoddělitelnou součástí zdraví.
Ing. Mgr. Felix Sebastian Ratzenbeck, DBA, MSc.
Ústav dermatopsychologie
Foto: Freepik