Pásový opar způsobuje virus varicella zoster, který po prodělání planých neštovic zůstává v těle v latentní formě. Oproti běžnému oparu je spojen s mnohem silnější bolestí, rozsáhlejší vyrážkou a může vést k vážným komplikacím, například k chronické bolesti, poškození zraku nebo v krajním případě k zánětu mozkových blan. Zatímco běžný opar (způsobený virem herpes simplex) se obvykle omezuje na rty nebo genitálie a je méně závažný, pásový opar postihuje nervy a může se objevit téměř kdekoliv na těle.
„První infekce virem varicelly probíhá, typicky u dětí, jako plané neštovice, poté se během života může virus kdykoliv aktivovat a způsobit pásový opar. Nejčastěji při nějakém oslabení organismu a imunitního systému. Může se jednat o stres či těžké onemocnění,“ uvádí MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
„Bez ohledu na to, jak zdraví se cítíte, váš imunitní systém s přibývajícím věkem přirozeně slábne, a to vás vystavuje zvýšenému riziku vzniku pásového oparu. Nejčastěji se onemocnění vyskytuje u osob ve věku 50 let a starších a dále u osob s omezenou funkcí imunitního systému, mezi které patří například lidé po transplantaci kmenových buněk kostní dřeně, transplantaci orgánů, lidé žijící s HIV infekcí, pacienti s nádorovými onemocněními, roztroušenou sklerózou, lupénkou nebo například i s cukrovkou 2. typu,“ říká Jan Bodnár.
Rozvoji pásového oparu nelze zcela zabránit, ale existují způsoby, jak snížit riziko jeho vzniku. Kromě správné hygieny, pravidelného mytí rukou a podpory imunitního systému je účinnou prevencí očkování. VZP přispívá na očkování proti pásovému oparu vakcínou Shingrix částkou 3000 Kč klientům od 50 let věku.
(htl)
Foto: Shutterstock
