Předchozí dva články pojednávaly o podmínkách a požadavcích, které musí lékař splnit v případě, že si chce otevřít novou soukromou ordinaci, a o podmínkách a úskalích, kterým musí čelit v případě, že chce převzít ordinaci existující. V případě, že se lékař rozhode podnikat v oblasti poskytování zdravotních služeb (i přes specifický charakter provozování soukromé lékařské ordinace se i na tuto oblast vztahují obecná pravidla zákona o obchodních korporacích, zákona o účetnictví atd.), bude čelit právním výzvám z toho plynoucím a dalším v případě, že bude mít v podnikání společníka.
Formy provozování vlastní ordinace
Dvěma základními způsoby, jak provozovat vlastní lékařskou praxi, je jako fyzická osoba (OSVČ) na jedné straně a prostřednictvím právnické osoby na straně druhé. Z forem právnických osob se teoreticky nabízí veškeré formy obchodních korporací, tedy komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo. Forma veřejné obchodní společnosti je pro podnikání obecně riskantní variantou, protože za splnění dluhů společnosti vzniklých při podnikání ručí majitel celým svým majetkem. U komanditní společnosti je situace podobná u jednoho z minimálně dvou společníků, které musí vždy mít. Z těchto důvodů se tyto dvě varianty používají prakticky jen sporadicky, a proto se jim tento článek nevěnuje stejně jako zvláštním formám společnosti vyplývajících z práva Evropské unie. Podobně je to i u družstva, které dle našeho názoru není pro tento typ podnikání vhodné.
Osoba samostatně výdělečně činná
Forma poskytování zdravotních služeb jako OSVČ je administrativně nejjednodušší co do začátku provozu vlastní ordinace i co do průběžného právního servisu, který takový provoz vyžaduje. Stinnou stránkou je horší převoditelnost takové ordinace (o čemž pojednává článek, který vyšel v říjnovém čísle) i omezené možnosti v případě, že by lékař provozující vlastní praxi jako OSVČ tak chtěl činit se společníkem.
Společnost s ručením omezeným
Forma s.r.o. je obecně pružnou a oblíbenou variantou pro podnikání. Její největší předností je, jak napovídá její název, omezené ručení společníků. Ti tak v případě, že splatili celou svou vkladovou povinnost, neručí za splnění závazků společnosti. Nelze však zapomínat na odpovědnost členů volených orgánů, v tomto případě zejména na jednatele s.r.o. Ti sice obecně odpovídají hlavně společnosti za případnou způsobenou škodu, mají však celou řadu povinností (např. za společnost zveřejňovat dokumenty ve sbírce listin, případně vést účetnictví). Další její výhodou jsou relativně nízké náklady na její založení. Minimální potřebný základní kapitál je jedna koruna.
Akciová společnost
Akciová společnost je spolu s s.r.o. nejvyhledávanější formou obchodních korporací. Ve srovnání s s.r.o. je a.s. administrativně náročnější založit i s ohledem na minimální hranici základního kapitálu ve výši dvou milionů korun. Navíc, jak opět napovídá název, je k založení zapotřebí vydat akcie. Obecnou výhodou je pak snadnější převoditelnost akcií (nejen) mezi akcionáři, což však zejména v případě zakládání menší ordinace s jedním nebo dvěma společníky může být naopak nežádoucí.
Společník
Při podnikání, zejména v jeho začátcích, může být výhodou mít společníka, což může platit i při provozování soukromé ordinace. Pro takový případ je však třeba mít na paměti, že zprvu funkční společné podnikání může později způsobit celou řadu problémů. Je proto víc než rozumné uzavřít se svým obchodním partnerem smlouvu (SHA), ve které bude upraveno co možná největší množství potenciálních situací, které mohou nastat nejen v případě, že společné podnikání přestane fungovat.
V rámci SHA se velmi často upravuje převoditelnost podílu v obchodní korporaci. Zejména v případě menších společností (např. s.r.o. se dvěma společníky) jistě není v zájmu jednoho z nich, aby druhý mohl svůj podíl volně prodat, komukoliv by chtěl. Zavádí se proto vzájemné předkupní právo nebo celá řada jiných institutů s obdobnými účinky.
Další problém můžou představovat aktivity společníka, které má mimo společnost a které společnost poškozují. Nastavení zákazu konkurenčních aktivit je proto rovněž v rámci SHA poměrně běžné.
Vedle dvou výše vyjmenovaných oblastí je však rozumné upravit v rámci SHA povinnosti společníků stran běžného chodu společnosti. Obecně nejvyužívanějším motivačním prvkem k dodržování povinností zavedených SHA jsou smluvní pokuty, jejichž výše odráží hodnotu podílu ve společnosti, díky čemuž společníci SHA dodržují.
Obecně se dá říci, že podnikání se společníkem představuje riziko pro případ, že společník přestane vyvíjet dostatečný zájem o společnost nebo ji začne dokonce, ať už vědomě či nevědomě, sabotovat. Proto je dobré uzavřít SHA, jejíž znění připravovali odborníci na tuto složitou oblast soukromého práva.
Mgr. et Bc. Juraj Juhás, Ph.D.
Mgr. Petr Šuchma
Advokátní kancelář Glatzová & Co., s.r.o.
Foto: 123rf.com
