Zánět zevního zvukovodu a perforace ušního bubínku
Jedním z nejčastějších ORL onemocnění, se kterým se v letním období setkáváme, patří zánět zevního zvukovodu, tzv. otitis externa. Při vodních radovánkách (ať už v chlorované vodě, jezerech, nebo v moři) dochází ke vniknutí vody do zvukovodu. Pokud uši nejsou po koupání dostatečně vysušeny, vlhké prostředí v zevním zvukovodu a vyšší teplota usnadňují pomnožení bakterií a plísní. Škodlivá je i snaha uši po koupání čistit vatovými tyčinkami, což dráždí tenkou kůži zvukovodu. Kombinace těchto faktorů tak vytváří ideální podmínky pro vznik zánětu. Nejčastějšími vyvolavateli tohoto onemocnění jsou Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a také kvasinky. Zánět zvukovodu bývá velmi bolestivý. Bolest se zvýrazňuje při tahu za boltec nebo tlakem na oblast tragu. Může se také objevit svědění a výtok z ucha. Otok zvukovodu způsobuje zalehnutí a zhoršení sluchu. Při rozsáhlejším zánětu se mohou objevit i celkové příznaky jako teplota. Základem léčby jsou lokálně působící antibiotické nebo antimykotické kapky v závislosti na typu infekce, často v kombinaci s lokálně působícím kortikoidem ke zmírnění otoku. Celková antibiotická terapie je indikována pouze při závažnějším průběhu onemocnění. Kromě aplikace antibiotických kapek je důležité pravidelné užívání analgetik ke zmírnění bolesti, o kterém je důležité pacienta poučit. Důležitá je i ochrana ucha před vodou a vyvarování se čištění vatovými tyčinkami. Prevence spočívá v důkladném vysušení uší po koupání (ručníkem, eventuálně lze použít i například fén) a vyvarování se zbytečnému čištění uší vatovými tyčinkami.
Nyní ještě chvíli zůstaneme u vodních radovánek. Při hře ve vodě, skocích do vody anebo při potápění může dojít k poranění bubínku. Projevuje se ostrou bolestí kvůli bohaté inervaci. Lokálně se může projevit lehkým podrážděním v podobě krevního výronku, ale může dojít i k jeho proděravění a vzniku tzv. perforace. Perforace bubínku se klinicky projevuje zhoršeným sluchem. Diagnózu potvrdíme otoskopickým vyšetřením, díky kterému zjistíme velikost perforace. Při lokálních projevech zánětu postupujeme obdobně jako při zánětu zevního zvukovodu a léčíme ho antibiotickými kapkami a chráníme ucho před vodou. Rovněž je důležité vyvarovat se prudkému smrkání, které by mohlo perforaci zvětšit. Příznivá je však skutečnost, že většina perforací bubínku se spontánně zahojí. Záleží však na její velikosti. S odstupem provedeme kontrolní otoskopické vyšetření, zda se perforace zacelila. V nejkrajnějším případě přistupujeme k operačnímu řešení proděravělého bubínku – myringoplastice.
Úrazy
Venkovní aktivity během letního období zvyšují četnost úrazů, od drobných povrchových ran až po zlomeniny. V oblasti hlavy a krku vévodí jednoznačně úrazy boltce a zlomenina nosních kůstek. V případě úrazů boltce se může jednat o různé oděrky, řezné a tržné rány, vznikající nejčastěji při pádech či úderech do ucha. Při sportu, rvačkách či dopravních nehodách může dojít až k tzv. avulzi neboli odtržení boltce, což vyžaduje rychlý chirurgický zákrok, eventuálně i plastiku. Vzniklou ránu vyčistíme, případně odstraníme odtržené kusy chrupavky a sešijeme. Poranění boltce často velmi krvácí, byť se může jednat o zdánlivě drobný úraz. Je to dáno bohatou prokrveností kůže boltce. Chrupavka boltce naopak prokrvená není a je vyživována pouze z okolní tkáně – tzv. perichondria. Proto je náchylná k infekci (vzniku tzv. perichondritidy), což je nutné u úrazů boltce ohlídat. Zejména u zápasníků se setkáváme s pohmožděním boltce a vznikem hematomu. Neléčený hematom může vést ke vzniku trvalé deformace boltce – tzv. květákovému uchu.
Kromě mechanických úrazů boltců se během letních měsíců setkáváme i se spáleninami boltců způsobenými intenzivním slunečním zářením. Oblast uší bývá často při aplikaci opalovacích přípravků opomíjena. Následkem může být vznik bolestivých spálenin a puchýřů, které je vhodné chladit, udržovat postižené místo v čistotě a ošetřovat je tak, aby nedošlo k infekci. Prevence je však nejdůležitější – nezapomínat pravidelně aplikovat krém s ochranným faktorem také na oblast boltců.
Zlomenina nosních kůstek vzniká nejčastěji při pádech, hrách, sportu nebo v důsledku potyček, často v opilosti. Zlomenina bývá většinou dobře patrná pohledem i pohmatem. Typicky pozorujeme zevní otok nosu a hematomy, krvácení z nosu a otok nosní sliznice, zhoršující nosní průchodnost. Provádíme eventuálně rtg nosních kůstek a repozici nejčastěji ambulantně. U komplikovaných zlomenin nebo u malých dětí, které by při ambulantním výkonu špatně spolupracovaly, volíme repozici v celkové anestezii. Poté je důležité dodržovat režim, zevně chladit nos a zejména několik týdnů po repozici se vyhnout kontaktnímu sportu, aby nedošlo k dalšímu poranění nosu a případnému posunu nosních kůstek.
Alergická rýma a akutní alergické reakce
Během letních měsíců dochází ke zvýšené expozici pylu, travám a bylinám, které mohou u citlivých osob zhoršit projevy alergie. Slzení, časté kýchání, vodnatá sekrece z nosu, otok nosní sliznice zhoršující ventilaci nosem jsou na denním pořádku. Sezónní užívání antihistaminik a lokálně působících kortikoidů bývá často nezbytné. Kromě exacerbace chronických alergií se v létě objevují i alergické reakce na ovoce (např. na jahody, tropické ovoce apod.) a hmyz. Typickým příkladem je situace, kdy osoba nedopatřením vypije nápoj s plovoucím hmyzem – například ve sklenici nebo plechovce. V oblasti hlavy a krku nejčastěji vídáme otok rtů, jazyka a hltanu. Otok jazyka může být výrazný, často se jazyk propaguje ven z dutiny ústní. V případě bodnutí hmyzem bývá v místě bodnutí petechie, někdy i samotné žihadlo. Kromě otoku pacient také nadměrně sliní, huhňá, má pocit cizího tělesa v krku a polykací obtíže. Výrazný otok jazyka může způsobit i dýchací potíže. V případě obstrukce hrtanového vchodu se objevuje inspirační stridor. Pacienta je nutné vyšetřit laryngoskopicky a určit rozsah otoku. Je důležité pacienta monitorovat a intravenózní cestou podat léky na zmírnění otoku (kortikoidy, antihistaminika). Při rozvoji respirační tísně je nutné akutně zajistit dýchací cesty.
Náhlá ztráta sluchu a akutní tinnitus
V průběhu léta se koná velké množství hudebních festivalů, kde bývá neustále hluk. Ochrana sluchu je obecně opomíjena a výjimkou nejsou ani právě hudební festivaly. Málokdo si s sebou přibalí ochranná sluchátka nebo alespoň špunty do uší. Při pobytu v takto hlučném prostředí může dojít k poškození sluchu nebo i rozvoji tinnitu. V případě náhlé poruchy sluchu je důležité neotálet a vyhledat odborné vyšetření tak, aby mohla být včasně nastavena léčba. Terapie obvykle zahrnuje kombinaci kortikoidů, vazodilatancií a vitaminoterapie.
Virózy a akutní tonzilitidy
Střídání klimatizovaných prostor (kanceláře, automobily) a horkého venkovního prostředí v létě může vést k oslabení organismu a vzniku virózy, která nás během léta překvapí. Nejčastěji se projeví rýmou a kašlem. Více než virózy se však v letním období objevují angíny, které se projevují výraznou bolestí při polykání, dále únavou, teplotou a zvětšenými krčními uzlinami. Virózu léčíme symptomaticky běžně dostupnými léky, zatímco u angín si se symptomatickou léčbou nevystačíme a je nutná léčba antibiotiky. Není výjimkou, že pacient přichází do ambulance i s komplikacemi angín – peritonzilární flegmónou či abscesem.
Štípnutí a bodnutí hmyzem
Léto bohužel provází zvýšená aktivita hmyzu, který je obtěžující. Běžnými nepříjemnostmi jsou tak různé štípance a bodnutí v oblasti hlavy a krku. V tomto období také roste aktivita klíšťat, která jsou přenašeči lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Proti přenosu lymeské boreliózy bohužel neexistuje prevence v podobě očkování. V případě klíšťové encefalitidy možnost očkování existuje. Vakcína je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění pro pojištěnce starší 50 let. Pro mladší věkové skupiny lze využít příspěvky z fondů prevence jednotlivých zdravotních pojišťoven. Prevence štípnutí hmyzem spočívá především v používání vhodných repelentů a nošení vhodného oblečení, zvláště v rizikových oblastech. V případě štípnutí nebo bodnutí lze postižené místo ošetřit dezinfekcí a mastmi zmírňujícími svědění, otok a zarudnutí. V případě potřeby je možné užít i antihistaminikum. Po návratu z pobytu v přírodě je vhodné pečlivě zkontrolovat tělo, zda nedošlo k přisátí klíštěte. O riziku spojeném s včelím a vosím bodnutím jsme již hovořili výše. Zatímco u většiny lidí se jedná o lokální reakci, u citlivých jedinců může bodnutí vyvolat i život ohrožující anafylaktický šok.
Závěr
Léto přináší specifická onemocnění v ORL oblasti, která jsou ovlivněná teplem, pobytem ve vodě, expozicí slunečnímu záření, zvýšenou aktivitou hmyzu a venkovními aktivitami. Všechny tyto uvedené faktory vedou k nárůstu různých zánětů, úrazů a alergických reakcí v oblasti hlavy a krku. V tomto článku jsme se věnovali nejčastějším letním ORL onemocněním, jejich příčinám, příznakům a základním principům léčby a prevence. Prevence a efektivní léčba pomáhají snížit zdravotní komplikace a umožňují využít letní období bez nadměrného stonání.
MUDr. Lucie Hajná
Ilustrační foto: Shutterstock
