Mezi vážně nemocné s ledvinami nefrologové počítají především pacienty, kterým je nutné funkci ledvin nahrazovat hemodialýzou, břišní dialýzou nebo transplantací (RRT – renal replacement therapy). I v roce 2024 jsme opět překročili hranici 12 000 takto vážně nemocných a nezdá se, že by stoupající trend počtu nemocných skončil sám od sebe. Neděje se to jen u nás, jde o celosvětový trend. A už teď se také naplňují predikce odborníků o tom, že onemocnění ledvin se stává čím dál častější příčinou úmrtí. „Stačí se podívat do celosvětových statistik. Zatímco v roce 1990 bylo chronické selhání ledvin na 24. místě v celosvětovém pořadí příčin úmrtí, v roce 2017 už to bylo 16. místo a predikce říkají, že v roce 2040 bude chronické selhání ledvin pátou nejčastější příčinou úmrtí,“ upřesňuje profesor Rychlík. „I proto je nezbytné nadále pokračovat v plné podpoře náhrady funkce ledvin transplantací a současně zavést nový intenzivnější model screeningu onemocnění ledvin, kdy při záchytu včas a kvalitní konzervativní léčbě dosahujeme výborných výsledků,“ říká MUDr. Martin Kuncek, ředitel česko-slovenské sítě dialyzačních středisek společnosti B. Braun, která provozuje dialýzy po celém světě.
Řešení, které zachrání životy a ušetří státní rozpočet
V současnosti mají nárok na preventivní vyšetření chronického selhání ledvin pouze rizikové skupiny pacientů nad 50 let 1× za čtyři roky. Podle profesora Rychlíka je to stále málo, a tak v Česku bývá až 50 procent dialyzovaných pacientů zařazeno do programu náhrady funkce ledvin, aniž by je předtím v dostatečném předstihu viděl nefrolog. Počet pacientů „z ulice“ je ale velmi závislý na regionu.
ČNS nově navrhuje zpřístupnit preventivní vyšetření bez ohledu na věk dvěma skupinám lidí: diabetikům prvního i druhého typu 1× ročně a rizikovým pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo hypertenzí 1× za dva roky. Pro zbytek „zdravé“ populace pak 1× za dva roky od 50 let věku. Kromě vyšetření hladiny kreatininu z krve pak nově ČNS navrhuje laboratorní vyšetření poměru albumin/kreatinin ze vzorku moči. „Navrhované řešení je dobré medicínsky a je přijatelné i pro státní rozpočet. Na léčbu onemocnění ledvin jde 23 procent celkového rozpočtu ve zdravotnictví, a tak každý včas odhalený pacient vlastně snižuje tuto sumu. Jedno námi navrhované preventivní vyšetření stojí řádově desítky korun,“ vysvětluje profesor Rychlík. V současnosti už vznikl společný návrh ČNS, České diabetologické společnosti a Společnosti všeobecného lékařství, ke kterému se vyjadřuje Národní screeningové centrum při Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Roste počet domácích hemodialýz i transplantací
Minimálně stejně rychle, jako roste počet pacientů, se rozvíjí individualizovaná péče o ně. Zkvalitňuje se multioborová spolupráce mezi nefrology a diabetology, kardiology, nutričními specialisty a také psychology a zásadně se rozšiřuje nabídka dialýzy. To všechno dohromady prokazatelně zvyšuje kvalitu života s nemocnými ledvinami i délku přežití. „Rostou především počty domácích hemodialýz, kdy se pacienti sami doma napojují na dialyzační přístroj. Konkrétně v naší síti dialyzačních středisek při srovnání let 2023 a 2024 evidujeme meziroční nárůst zhruba o 60 procent. Jednou z velkých výhod domácí dialýzy je, že pacienti jsou páni svého času a celá řada z nich s přístrojem jezdí i na dovolenou. Celkově žijí mnohem kvalitnější život,“ popisuje MUDr. Satu Pešičková, primářka dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ohradní ulici v Praze. Novinkou loňského roku je možnost přístrojové dialýzy například v domovech pro seniory, což je další skupina pacientů, která profituje z domácí dialýzy. I tam vždy léčbu indikuje a metodicky vede nefrolog se zázemím dialyzačního střediska. S realizací na místě ovšem mohou výrazně pomoci specializované agentury domácí péče. „Tato metoda je vhodná i pro pacienty v paliativní péči. Profitují z toho, že mohou být doma, nemusejí nikam cestovat,“ doplňuje MUDr. Satu Pešičková.
Masivním spouštěčem trendu, kdy se dialýza stěhuje za pacientem, místo toho, aby pacient dojížděl za dialýzou, bylo covidové období. Riziko přenosu nemoci v rámci dialyzačního střediska s možností fatálního následku totiž bylo mnohem vyšší než u domácí dialýzy.
Pokud to zdravotní stav pacienta dovoluje, stále častěji má šanci se relativně brzy dostat na transplantaci ledvin, počet těchto výkonů narůstá. „U transplantací ledvin jsme loni byli opět rekordní, celkově jsme jich v celém Česku transplantovali 524. Jsou za tím skvěle fungující transplantační centra, ale také výborná spolupráce s dialyzačními středisky, která pacienty na transplantace chystají. Do budoucna potřebujeme především zvýšit počet žijících dárců,“ říká prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra a Nefrologické kliniky IKEM. Už v roce 2023 v Česku žilo přes 6 tisíc transplantovaných pacientů s „novou“ ledvinou. Statistiky za novější období snad budou ještě optimističtější.
(JJ)
Foto: B Braun Avitum
