Dlouhodobě nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR z roku 2022 jednoznačně kanabionidy. Mezi nekonopnými látkami vede kratom. „Hitem“ mezi drogami obecně se stal psychoaktivní hexahydrokanabinol (HHC). Nejsou to ale jen drogy, které mladiství užívají stále častěji. Kriticky u nás rostou počty dětí a dospívajících, kteří zneužívají různé léky na uklidnění, na spaní nebo proti bolesti, například ibuprofen nebo paralen, a to často i v kombinaci s alkoholem. Potvrzují to data Toxikologického informační střediska (TIS) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak uvádí vedoucí lékařka střediska MUDr. Kateřina Kotíková, Ph.D., od roku 2021 tam zaznamenali enormní nárůst konzultací v souvislosti se sebevražednými pokusy dětí a mladistvých. K výraznému nárůstu dotazů došlo u dětí do 15 let, a to především od dubna 2021, kdy po dlouhodobém uzavření škol opět začala pravidelná prezenční výuka na základních školách.
Z 200 konzultovaných sebevražedných pokusů u dívek a 37 u chlapců v roce 2019 se počty zvedly na 469 dívek a 59 chlapců v roce 2023. V naprosté většině případů se jednalo o zneužití léků. U dětí do 15 let byl v posledních dvou letech na prvním místě paracetamol, na druhém antidepresiva a na třetím ibuprofen, u mladistvých to byla antidepresiva, benzodiazepiny a paracetamol. Alarmující je dynamika nárůstu konzultací HHC a kratomu za posledních deset měsíců, zpětinásobil se například nárůst konzultací po zneužití HHC.
Na fotografii (zleva): Mgr. Tomáš Jandáč, prim. MUDr. Petr Koťátko, MUDr. Kateřina Kotíková, Ph.D, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., a prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Situace se zhoršuje od covidu
Obdobnou zkušenost má MUDr. Petr Koťátko, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na jeho kliniku týdně přivážejí čtyři až pět dětí a mladistvých ve věku 12–18 let s různým stupněm intoxikace a různou kombinací užitých léků, velmi často právě v kombinaci s alkoholem. V osmdesáti procentech se jedná o demonstrativní sebevraždy, ale nechybí ani reakce na bláznivé výzvy ze sociálních sítí. Nedávno jim přivezli čtrnáctiletou dívku, která spolykala 46 tablet ibuprofenu. Přibývá mladistvých s úzkostmi, depresemi a dalšími psychiatrickými diagnózami, kteří potřebují medikaci. Ti pak užijí vyšší dávky léků, protože se domnívají, že se jim rychle uleví, anebo z touhy poukázat na svůj problém.
Tím často bývá nefunkční nebo sociálně slabá rodina, strach ze školy, úzkosti, špatný prospěch, tlak okolí a vrstevníků. Vůči excesu nejsou úplně imunní ani jedinci v péči psychiatra, i jim může stačit k předávkování jediný zkratový moment. Děti v úzkosti nebo ve stresu jsou schopny vybrat cokoli z domácí lékárničky nebo spolykat něco, o čem se dozvěděli na sociálních sítích nebo to získali od kamarádů. Další se zapojí do nesmyslných výzev na sociálních sítích, aniž by domysleli důsledky.
K lékům si často přidávají drogy
Podle zkušeností primáře Koťátka mají pacienti při požití dlouhodobě užívaného léku v mírně vyšším množství (cca dvou až čtyřnásobném) obvykle jen příznaky lehké otravy. Záleží samozřejmě na účinné látce. Psychoaktivní léky se projevují změnami nálad, bušením srdce, utlumením. U lehkých otrav stačí krátké pozorování zdravotního stavu a pacienti mohou být propuštěni do následné odborné psychiatrické péče. Složitější je to u dětí a mladistvých se ztrátou vědomí. K lékům si děti často přidávají nejrůznější drogy (extáze, THC, donedávna HHC). Ty mají různou sílu, čistotu, často obsahují přídavky dalších léků. K chemickému koktejlu patří většinou i alkohol.
Musí se čekat na zpracování výsledků vzorku krve a moči, do té doby lze léčit pouze symptomy a provést výplach žaludku. „Hlídáme životně důležité orgány – srdce, plíce, játra, ledviny. Netušíme, co v sobě pacienti mají, zda existuje nějaké antidotum, jaké požili látky, jak dlouho účinkují. Je to boj o čas, laboratorní vyhodnocení trvá i desítky minut. Vlastně je nejlepší, když dítě spolyká jeden druh léků a my víme, o jaký se jedná. Pak okamžitě zahájíme cílenou léčbu,“ zdůrazňuje primář Koťátko. Pokud se dítě dostane do nemocnice včas, v 99 procentech případů mu lékaři zachrání život. Dlouho se ale mohou léčit následky intoxikace pro játra, srdce, ledviny nebo plíce.
Dlouhé a nesnadné bývá vyléčit i příčinu, která k incidentu vedla. Během hospitalizace na pediatrii musí o dalším postupu rozhodnout přizvaný psychiatr. Volba je mezi propuštěním dítěte do domácí péče s následným převedením do ambulantní léčby a okamžitým převozem na dětské psychiatrické oddělení. To však podle primáře Koťátka naráží na další problém: chybí kapacity na dětských psychiatrických odděleních, takže dětští pacienti mohou skončit na opačném konci republiky, chybí dětští psychiatři i zpětná vazba toho, co pacienty k předávkování a sebevražedným pokusům vedlo. Na prevenci, pokud by nějaká existovala, by se rádi podíleli i kliničtí pediatři.
Graf HHC – příznaky zaznamenané v dotazech TIS a propouštěcích zprávách
Zdroj: Toxikologické informační středisko VFN
Návody na sebedestruktivní intoxikaci léky
V Ambulanci dětské a dorostové adiktologie na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je v péči okolo 120 pacientů ročně, a to ve věku od 12 do 18 let. Nejčastěji přicházejí mladí lidé mezi 14. a 18. rokem života. Rizikovým mezníkem rozvoje závislostí je přechod ze základní na střední školu. Poptávka po službě ambulance je daleko vyšší, limitují ji ale také možnosti kliniky. Polovina pacientů vyhledá pomoc kvůli rizikovému chování v oblasti užívání návykových látek, zhruba polovina pak pro rizikové chování v oblasti závislosti na digitálních technologiích.
Na věkovou skupinu dětí a adolescentů se tam specializuje adiktolog Mgr. Tomáš Jandáč, Ph.D. Mezi pacienty pracoviště pozoruje hlavně užívání alkoholu, kanabinoidů, kratomu, psychoaktivních léků bez předepsání lékařem a nikotinu. V posledních letech stoupá kratom, psychoaktivní látky a polosyntetické kanabinoidy. Intoxikace léky jako forma suicidálního pokusu může mít podle adiktologa víc příčin. Nejde jen o vyšší dostupnost přípravků na trhu, ale také o velké množství informací o efektivních způsobech sebedestruktivního chování formou intoxikace léky na internetu a sociálních sítích.
Některé rodiny léčbu sabotují
Léčba závislostí u dětí a mladistvých má probíhat za multidisciplinárního přístupu, konkrétně jde o kombinaci (pedo)psychiatrických intervencí, práce psychologa, adiktologické terapie a využívání sociální práce. Adiktolog také velmi zdůrazňuje, jak moc je pro úspěch terapie nutná práce s celým rodinným systémem, který zajišťuje rodinná terapie. Právě rodina hraje zásadní roli jak pro rozvoj adiktologické poruchy nebo zhoršení duševního zdraví, tak pro efektivitu léčby. Často se ovšem stává, že rodina intervenci nepřijímá, výjimkou nejsou ani případy, kdy rodiče léčbu sabotují. Faktem ale je, že nabídka adiktologické péče v Česku naprosto zaostává za poptávkou po ní. To platí jak v prevenci, předléčebné či akutní péči (stabilizační lůžka), tak i v lůžkové formě péče. Zlepšení situace se očekává od připravovaného implementačního plánu, který vzniká na základě Koncepce adiktologických služeb pro děti a dorost schválené Radou vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí na konci letošního února.
(JJ)
Foto: Jana Jílková, Freepik
