V dospělé české populaci má téměř polovina lidí nadváhu. Přiměřenou váhu má 44 % lidí a podváhu uvádějí jednotky procent osob (zařazení je deklaratorní a nebylo upravováno podle BMI). Častěji trpí nadváhou lidé ve věku 45–59 let (57 %) a podváhu častěji uvádějí mladí do 29 let (19 %).
Obecně platí, že lidé, kteří svou váhu dokážou ovlivnit, jsou s ní spokojenější. Lidé s přiměřenou váhou jsou častěji spokojení se svou váhou (56 %) a častěji ji dokážou ovlivnit (50 %), ale podíl nespokojených nebo těch, co váhu ovlivnit neumějí, je i v této skupině nemalý. U zbylých dvou skupin platí pravidlo, že každý chce to, co nemá. Více než polovina lidí s podváhou spokojená není (59 %) a většině z nich se váhu nedaří zvýšit (74 %). Naprostá většina lidí s nadváhou spokojená se svou váhou není (92 %) a nedokáže ji snížit (84 %).
Lidé s podváhou připisují nízkou hmotnost rychlému metabolismu, genetické predispozici a velkému výdeji energie. Lidé s přiměřenou váhou dávají svou váhu do souvislosti s aktivním stylem života a přiměřeným množstvím jídla. Lidé s nadváhou vidí příčinu v nedostatku pohybu, nezdravém stravování, nemoci nebo užívaní léků. „Téměř všichni lidé s nadváhou uvedli důvod, proč mají vyšší váhu. Zároveň většina z nich řekla, že svou váhu nedokáže snížit,“ říká Zuzana Švalbová, analytička z agentury STEM/MARK.
Další dotazy byly na životní styl a stravovací návyky a respondentů. Zatímco předchozí část byla deklaratorní a ukazovala subjektivní pohled respondenta na svou situaci, v této části průzkumu šlo o objektivnější posouzení vlivu vybraných zásad na hmotnost respondentů.
Co se ukázalo:
- nepřejídat se je důležité, ale ne všemocné, a samo o sobě nižší váhu nezajistí,
- jeden den se přejíst a druhý den příjem nesnížit má souvislost s nadváhou,
- udělat si čas na jídlo během dne je hodně důležité a lze tím částečně snížit dopad vyššího příjmu kalorií,
- přejíst se po celém dni hladovění má souvislost s nadváhou,
- zvýšený příjem ve stresové situaci má souvislost s nadváhou,
- zdravá strava je důležitá, ale sama o sobě nižší váhu nezajistí,
- přejídat se nezdravými surovinami má souvislost s nadváhou,
- nadváha nesouvisí s potěšením z jídla ani z vaření.
Celkově lze říct, že lidé s nadváhou jedí nezdravě (73 %), považují svůj metabolismus za pomalý (64 %), ve stresu se hodně najedí (62 %), nemají jídlo jako potěšení (52 %) a přejídají se (51 %), ačkoli nemají obézní rodiče (64 %) a udělají si na jídlo čas během dne (63 %). Lidé s přiměřenou váhou naproti tomu nepovažují svůj metabolismus za pomalý (79 %), mají čas na jídlo během dne (76 %), jejich rodiče neměli nadváhu (75 %), nepřejídají se (68 %) a jídlo je baví (61 %).
Souvisí přejídání s nadváhou? A pomůže omezit se druhý den?
Většina lidí s přiměřenou váhou (68 %) se nepřejídá. Přejídání je častější u lidí s nadváhou (51 %) a podváhou (52 %), ale ani u nich se nejedná o většinový jev. U lidí s podváhou je ale častější snížený příjem v dalším dni, zatímco když se přejedí lidé s nadváhou, většina z nich druhý den konzumuje obvyklý objem kalorií (39 % z 51 %).
Souvisí s vyšší váhou hladovění během dne nebo nadměrný příjem?
Čas na jídlo si během dne najde většina lidí s přiměřenou váhou (76 %), podváhou (67 %) i nadváhou (63 %). Mezi lidmi s přiměřenou váhou je výrazně častější kombinace jíst během dne a jíst rozumné množství – nepřejídat se (55 %). Mezi lidmi s nadváhou se častěji vyskytují lidé, kteří si čas na jídlo nenajdou (37 %) – mezi nimi se významně častěji objevují lidé, kteří se navíc přejídají (23 %), a to i ke sklonku dne.
Souvisí s vyšší váhou nadměrný příjem nebo nezdravá strava?
U lidí s přiměřenou váhou je výrazně častější kombinace rozumného množství a zdravé stravy (37 %) než u lidí s podváhou či nadváhou. U lidí s nadváhou je výrazně častější kombinace přejídání a nezdravé stravy (41 %) než u ostatních.
Jakou roli hraje stres?
Lidé s nadváhou reagují na stres častěji zvýšením příjmu energie (62 %). U lidí s přiměřenou váhou je podíl nižší, ale ne malý. „Ve stresové situaci je převažující reakcí české dospělé populace zvýšený příjem energie. Ačkoli jídlo může v takové situaci přinést uklidnění, každý by měl zvážit, zda stresovou reakcí spálil kalorie, které musí pro přežití doplnit. Lidé s nadváhou i přiměřenou váhou rezervy na takový výdej mají,“ dodává Zuzana Švalbová.
Po zdravé stravě se netloustne?
Zdravě se stravují častěji lidé s podváhou a přiměřenou váhou, ale ani u nich se nejedná o většinový jev. U lidí s nadváhou výrazně převažuje nezdravé stravování. Zdravá strava sama o sobě není zárukou nižší váhy, ale nezdravá strava častěji vede k nadváze. U lidí s nadváhou je navíc častá kombinace nezdravého stravování a přejídání se (40 %) a kombinace nezdravého stravování a hladovění během dne (30 %).
Souvisí gurmánství a náruživé vaření s nadváhou?
Potěšení z jídla mají překvapivě častěji lidé s přiměřenou váhou (61 %) a podváhou (59 %) než lidé s nadváhou. Lidé s nadváhou ve větší míře nemají jídlo jako potěšení. Vztah k vaření s váhou nesouvisí a vaření baví přibližně polovinu lidí bez ohledu na jejich váhu. „Kdo čekal, že si lidé s nadváhou užívají jídlo výrazně víc než lidé s přiměřenou váhou, bude překvapen. Více než polovina lidí s nadváhou nemá potěšení z jídla. Důvodem mohou být dopady jídla na jejich postavu“, komentuje Zuzana Švalbová.
Lidé s nadváhou mají také rodiče s nadváhou?
Lidé s nadváhou mají častěji „silné“ rodiče, ale nejedná se o většinový jev. Pro většinu lidí s nadváhou platí, že jejich rodiče nadváhu neměli.
Názory na rychlost metabolismu se liší u štíhlých a silných?
Většina lidí s podváhou a přiměřenou váhou si myslí, že má rychlé spalování, zatímco lidé s nadváhou považují svůj metabolismus za pomalý.
Graf 1: Sebezařazení podle váhy
Graf 2: Spokojenost s váhou
Graf 3: Schopnost ovlivnit váhu
Graf 4: Příčiny podváhy podle vlastního mínění respondentů
Graf 5: Příčiny přiměřené váhy podle vlastního mínění respondentů
Graf 6: Přejídání se a kompenzace přejídání další den
Graf 7: Přejídání se a zdravá strava
Graf 8: Přejídání se a zdravá strava
Graf 9: Potěšení z jídla
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 508 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku nad 18 let. Šetření probíhalo od 13. do 19. 5. 2025.
(htl), grafy: STEM/MARK
Foto: Shutterstock
