Mozek jako centrální orgán lidského nervového systému hraje v našem životě nezastupitelnou roli. Řídí totiž základ ní tělesné funkce jako dýchání, srdeční činnost, trávení a hormonální regulaci. Je zodpovědný za zpracování smyslových informací, díky kterým vnímáme svět okolo nás pomocí zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu, a také za orientaci v prostoru, koordinaci pohybů a motoriku těla.
V oblasti kognitivních funkcí zajišťuje mozek myšlení, rozhodování, uchovávání a vybavování paměťových stop. Klíčový je také pro regulaci emocí a sociální a komunikační schopnosti. Naše identita, vědomí a interakce s okolím by bez něj byly ztraceny. Mozek je zkrátka orgán, který dělá člověka člověkem.
Jak trénovat mozek?
Stejně jako posilujeme svaly, pravidelně cvičíme a dbáme na to, abychom dobře spali, je nutné pracovat i s naší hlavou.
Mozek je tvárný a mění se v závislosti na podnětech, které k němu přicházejí. „Každý člověk má kolem 86 miliard neuronů sloužících k přenosu nervových vzruchů. Díky stimulaci mozku můžeme podporovat jeho neuroplasticitu, což je schopnost tvořit a zesilovat spoje mezi neurony. Klíčem k efektivnímu tréninku mozku je pravidelnost a různorodost aktivit. Od logických her, jako jsou křížovky, sudoku, šachy, přes osvojování nových dovedností, například studium jazyka, hra na nějaký hudební nástroj, po fyzická cvičení zaměřená na rovnováhu, ať už je to jóga, bosu, nebo tai chi,“ doporučuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Ve spánku se mozek připravuje na bdělost
Důležitý je podle vědců i dostatečný spánek. Ten je stěžejní pro paměťové funkce, regulaci nálady a celkový duševní stav.
Během noci se informace z hipokampu, který funguje jako dočasné úložiště paměti, přenáší do mozkové kůry. Mozek se při přechodu do spánku postupně utlumuje, regeneruje a zpracovává nabyté informace.
Studie provedené univerzitou v Tsukubě a publikované na ScienceDaily v roce 2020 ukázaly, že během REM spánku dochází k upevňování a přeorganizování naučených informací. Tento vztah mezi REM spánkem a konsolidací paměti naznačuje, že dostatečný a kvalitní spánek je nezbytný pro efektivní učení.
Pomůže mozkový jogging, tanec nebo středomořská kuchyně
V případě, že mozek necháme zahálet, může se s přibývajícím věkem jeho funkčnost zásadně zhoršovat. Už po pětadvacátém roce bychom proto měli provádět pravidelná cvičení, takzvaný mozkový jogging. Stačí si vzít článek, přečíst si nahlas jeden odstavec a následně zkusit text doslovně přepsat.
Ke zdravé a svěží mysli může pomoct také pravidelný pohyb, nejlépe tanec nebo chůze čtyři kilometry denně, středomořská kuchyně s rybami, saláty a olivovým olejem a vitaminy C, E nebo ginkgo biloba. U starších lidí funguje perfektně také sociální interakce například s vnoučaty nebo blízkými, díky které se chátrání jejich poznávacích schopností může zpomalit až o neuvěřitelných 70 procent.
Na naši pozornost mají vliv i geny
Zvýšit pozornost můžeme krátkodobě pomocí doplňků stravy, jejichž základem je látka citikolin (CDP-cholin), která je formou esenciální látky zvané cholin. Bez ní by náš mozek nedokázal fungovat. Světové průzkumy navíc ukazují, že nedostatkem této látky je ohroženo až 90 procent populace, zejména žen. Vzhledem k tomu, že genetické faktory mohou ovlivnit vstřebávání cholinu z potravy (například kvůli genetickému polymorfismu v genu PEMT, který postihuje až 40 procent evropské populace), je doporučeno tento nedostatek kompenzovat ve formě doplňků stravy.
„Rozdíly v naší pozornosti, paměti, rychlosti zpracování informací, prostorových schopnostech, jazykových dovednostech a schopnosti řešit problémy jsou z velké části ovlivněny geneticky. Na rozdíl třeba od krevní skupiny, kde je zapojeno jen pár genů, je v rámci kognitivních funkcí aktivních genů mnohem více. Každý sám o sobě má sice malý vliv, když se však spojí dohromady, tvoří 50–70 pro cent rozdílů v kognitivních funkcích mezi jednotlivci,“ upozorňuje genetička.
Mysl musí odpočívat
Dnešní zrychlená doba se vyznačuje důrazem na výkon a produktivitu jak v pracovním nebo studentském prostředí, tak ve sportu. Mozek bychom neměli přetěžovat, což může být v naší uspěchané civilizaci někdy obzvlášť složité. Jsme totiž permanentně vystaveni mnoha různým stimulům. Není to jen telefon, přemíra stresu v práci nebo každodenní péče o děti.
Tím, jak spěcháme, děláme více věcí najednou a skáčeme myšlenkami od jednoho tématu k druhému, neustále přepínáme svoji pozornost a nevědomky tak škodíme vlastní mysli. Jednou za čas je dobré nechat mozek odpočinout v tzv. default mode, což je specifický systém mozku, který se aktivuje, když naši pozornost nezaměřujeme na vnější okolí. Stav, kdy v podstatě neděláme nic, jen se například patnáct minut koukáme z okna a necháváme mysl nořit se do toků vlastních myšlenek, má na náš mozek vysoce regenerační účinky podobně jako meditace nebo jóga.
Někdy se mylně domníváme, že relaxovat se dá i u telefonu a sociálních sítí, které v poslední době nahrazují tradiční formy odpočinku. Jenže mozek se v takové chvíli nevypíná, naopak jej zatěžuje proud informací. Neustálá stimulace mozku narušuje možnost přejít do defaultního režimu klíčového pro jeho regeneraci. Musíme si také uvědomit, že sociální média jsou navržena tak, aby stimulovala uvolňování dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem odměny a potěšení. Tento „levný“ způsob získávání dopaminu může vést k závislosti a přetížení našeho dopaminového systému, což snižuje schopnost najít potěšení v jednodušších, nedigitálních aktivitách.
(red)
Ilustrační foto: 123rf.com
