Kardiologové volají po decentralizaci předepisování inhibitorů PCSK9, to byl jeden z významných bodů sjezdu. Mezinárodní studie ukazují, že snížení hladiny cholesterolu výrazně zlepšuje zdravotní stav rizikových pacientů a snižuje jejich úmrtnost, což se týká zejména diabetiků. Dosud se lékaři na LDL cholesterol zaměřovali hlavně u pacientů po infarktu nebo mrtvici a s aterosklerózu. Nově se ale ukazuje, že použití moderních hypolipidemik pomáhá i lidem s chronickými onemocněními, jako je diabetes, kteří infarkt ani mrtvici neprodělali. Užívání u nich snižuje riziko úmrtí o 24 procent a riziko kardiovaskulární příhody o 30 procent. Problémem v Česku je ale podle kardiologů dostupnost léčby moderními biologickými preparáty, konkrétně inhibitory PCSK9 (proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9). V současné době mají tyto léky k dispozici pouze lékaři ve specializovaných centrech. Tam se ale většina pacientů nedostane. Tomu, aby je mohli předepisovat i kardiologové v ambulancích, brání zdravotní pojišťovny. „Ukazuje se, že výrazné snížení cholesterolu je naprosto zásadní pro kvalitu i délku života, a to nejen u nemocných, kteří již prodělali nějakou kardiovaskulární příhodu, například srdeční infarkt, ale i u jedinců, kteří zatím žádnou příhodu neprodělali, ale mají vysoké riziko, že k ní dojde, jako je třeba řada diabetiků. U těchto pacientů se často nedaří běžnou léčbou snížit hladinu LDL cholesterolu ani na doporučenou úroveň pod 1,8 mmol/l. Nové studie však prokázaly, že pokud u těchto rizikových pacientů pomocí inhibitorů PCSK9 snížíme LDL cholesterol na hodnoty kolem 1,0 mmol/l, významně zlepšíme jejich prognózu. Problém je, že tato léčba je zatím v Česku přísně omezena. Navíc ji lze předepisovat pouze ve specializovaných centrech. Ambulantní kardiologové tuto možnost nemají, přestože je to léčba velmi bezpečná. To považujeme za nešťastné, protože se tak léčba nedostane ke všem pacientům, kteří ji potřebují,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda ČKS, a připomíná, že včasná léčba je pro zdravotní pojišťovny výrazně levnější než řešení následných komplikací. „Zamknutí“ léčby do center podle přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., FESC, znamená, že se léčí přibližně třetina pacientů z těch, kteří by to potřebovali. „Nejnovější poznatky ukazují, že z léčby by profitovaly desítky tisíc lidí. My bychom ji rádi dostali alespoň k těm nejrizikovějším, což je skupina výrazně menší,“ uvádí prof. Linhart. „Zvýšený cholesterol má odhadem čtvrtina české populace,“ upozorňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, MHA, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Situaci v Česku má pomoci zmapovat tzv. cholesterolová mapa, na které pracuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Zatím máme k dispozici zkušební verzi, podle níž jsou na tom nejhůře Jihomoravský a Jihočeský kraj,“ uvádí prof. Linhart. „Důležité však bude podívat se nejen na průměrné hladiny cholesterolu, ale zjistit, jak jsou na tom nemocní po prodělaných příhodách a ve vysokém riziku.“
prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Preventivní prohlídky pomáhají odhalovat srdeční selhání včas
Praktičtí lékaři, internisté a diabetologové od letoška nově vyšetřují u rizikových pacientů krevní marker NT-proBNP. Díky tomu odhalí selhávání srdce dříve, než pacienti skončí hospitalizovaní. Srdeční selhání je nejčastějším důvodem, proč lidé nad 65 let končí v nemocnici. Každý rok přibývá dalších 40 000 pacientů. Celkem se s tímto onemocněním v Česku léčí kolem 400 000 lidí. „Naše ordinace se na srdeční selhání specializuje. Pečujeme o 3 000 pacientů s touto diagnózou. Měření markeru NT-proBNP v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů se právě rozbíhá. Odhadujeme, že se do konce roku dočkáme přibližně 10procentního nárůstu pacientů s podezřením na selhání srdce, kteří k nám přijdou na doporučení praktických lékařů. Do budoucna bude třeba zajistit dostatečné kapacity v celé republice,“ říká MUDr. Jiří Veselý, který je členem výboru České asociace ambulantních kardiologů. Pokud má pacient zvýšený marker NT-proBNP, měl by podstoupit doplňující echokardiografické vyšetření u specialisty do 6 nebo 12 týdnů – podle výše hodnot. Za dodržení termínu všech vyšetření zdravotní pojišťovny lékaře bonifikují. „Pokud echokardiografie potvrdí srdeční selhání, je třeba co nejdříve nasadit účinnou léčbu. V současnosti jde nejčastěji o glifloziny,“ vysvětluje MUDr. Veselý. Možnost preventivního měření markeru NT-proBNP u praktických lékařů, internistů a diabetologů bude podle předsedy výboru České asociace srdečního selhání prof. MUDr. Jana Krejčího, Ph.D., FHFA, znamenat výraznou úlevu pro nemocniční kardiologická oddělení, která se starají o nejtěžší pacienty. Marker NT-proBNP se nyní vyšetřuje u lidí ve věku 50 let se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání a u osob nad 60 let s jedním rizikovým faktorem.
Kardiologové chtějí úhradu moderních antiobezitik pro více pacientů
Velká mezinárodní studie s českou účastí sledovala v průměru 3,3 roku více než 17 000 pacientů s nadváhou nebo obezitou bez diabetu po infarktu, mozkové příhodě nebo s onemocněním periferních tepen. A ukázala, že léčba nejmodernější generací antiobezitik ve srovnání s placebem snížila riziko opakování závažných kardiovaskulárních příhod o 20 procent a úmrtnost o 19 procent. „Jedná se o významný posun. Nejde pouze o redukci hmotnosti, ale i o zásadní ochranu srdce a cév. Ukázalo se, že léčba antiobezitiky vede ke snížení zánětu, k poklesu krevního tlaku, zlepšení lipidového profilu a dalším pozitivním metabolickým změnám. Ve světle těchto dat je třeba přehodnotit přístup pojišťoven a zvážit jejich finanční podporu u pacientské populace bez cukrovky, která si v současnosti léčbu musí hradit sama,“ míní prof. Linhart. Podle profesora MUDr. Martina Haluzíka, DrSc.,
předsedy České obezitologické společnosti ČLS JEP, tyto nové léky nejen snižují chuť k jídlu a vedou k výrazné redukci hmotnosti, ale komplexní mechanismus jejich účinku je podstatně širší. „Lze je proto vnímat nejen jako léky na cukrovku či obezitu, ale u pacientů s onemocněním srdce a cév také jako nový typ kardiovaskulární léčby, který významně snižuje riziko vzniku i opakování život ohrožujících příhod i zhoršení srdečního selhání. Stálo by tedy za to, aby zejména těmto ohroženým pacientům pojišťovny na dané léky přispívaly,“ doplňuje. Zároveň upozorňuje, že širší úhrada této léčby by mohla být pro české zdravotnictví ekonomicky výhodná: „Léčba kardiovaskulárních komplikací je mnohonásobně nákladnější než samotná farmakoterapie obezity či cukrovky. I kdyby tyto léky pravděpodobně bylo nutné užívat doživotně, přínos pro pacienty a zdravotní systém by mohl být zásadní.“ V Česku trpí nadváhou nebo obezitou téměř dvě třetiny dospělé populace.
Petra Hátlová
Foto: ČKS
