Co všechno se ale stává v takové situaci překážkou? Jak si na tom stojí Česko ve srovnání se zbytkem Evropy? Jakým výzvám čelí transgender pacienti u nás? Na tyto a další otázky se pokusili nahlédnout MUDr. Lucie Švabíková, Ph.D., gynekoložka a odbornice na asistovanou reprodukci z Prague Fertility Centre, sexuoložka MUDr. Petra Vrzáčková, Ph.D. a specialista na lidská práva JUDr. Maroš Matiaško, Ph.D.
Změna pohlaví a sterilizace
Nyní je na evropském kontinentu sterilizace podmínkou pro úřední změnu pohlaví ve 13 zemích a Česká republika byla doposud jednou z nich. „Například v Nizozemsku se přestala úřední změna pohlaví podmiňovat sterilizací už v roce 2014. A zatímco nizozemská vláda se oficiálně omluvila všem lidem, již k tomuto kroku byli zákonem donuceni, u nás je pořád zákonem stanoveno, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce,“ vysvětluje Maroš Matiaško, odborník na lidská práva. Ústavní soud ČR ale v květnu 2024 rozhodl, že povinnost sterilizace pro účely změny pohlaví je porušením tělesné integrity a autonomie ve spojení s lidskou důstojností. Parlament ČR dostal lhůtu do 30. 6. 2025 ke stanovení nových pravidel. Aktuálně je nyní od 1. 7. 2025 upravuje metodika Ministerstva zdravotnictví ČR.
Touha po rodičovství u transgender osob
Z rozsáhlé studie evropské instituce ENIGI, která mapovala reprodukční perspektivy transgender lidí v Evropě a Izraeli vyplývá, že téměř 40 % transmaskulinních a necelých 15 % transfemininích respondentů uvedlo, že se touží stát v budoucnu rodiči. „Z nizozemského průzkumu provedeného univerzitou v Amsterdamu, jež zjišťoval touho po dětech a zachování plodnosti u transgender dospívajících, lze vyvodit, že více než 50 % transgender adolescentů touží po budoucím rodičovství. Tato data poměrně důrazně naznačují, že před řešením otázek spojených s rodičovstvím transgender lidí nelze zavírat oči,“ upozorňuje gynekoložka Lucie Švabíková, specialistka na asistovanou reprodukci Prague Fertility Centre. Jaké možnosti nám v této situaci nabízí současná medicína?
Vliv hormonální terapie na plodnost
Léčba hormony u pacientů v procesu tranzice ve věku do 15 až 18 let se provádí tzv. „blokátory puberty“, které slouží pro prevenci rozvoje nechtěných sekundárních pohlavních znaků. Vliv této terapie na fertilitu, případně reverzibilitu pohlavní tranzice zatím není jednoznačně prokázán. „Může docházet ke snížení objemu tkáně varlat, rovněž ke snížení velikosti dělohy a množství vajíček. Z literatury jsou známé případy úspěšné stimulace vaječníků se ziskem vajíček i po několikaleté léčbě,“ potvrzuje doktorka Švabíková.
Od 15 let věku lze přistoupit k užívání estrogenů, progesteronu, antiandrogenů a testosteronu. Cílem estrogenní léčby u transfemininích pacientů je feminizace vzhledu (kůže, vlasy, prsa, rozložení tělesného tuku). „Může mít vliv na snížení libida, snížení erekce a další efekty. Cílem gestagenní léčby je pak dostavba prsní žlázy. Antiandrogenní terapie pomáhá snížit hladinu testosteronu a zároveň zlepšuje vliv estrogenů,“ doplňuje sexuoložka MUDr. Petra Vrzáčková. Tato léčba může vést k nevratnému poškození tvorby spermií a atrofie varlat. Nelze to však tvrdit s jistotou, protože u části pacientů došlo po přerušení léčby po určité době k návratu k normálnímu spermiogramu. Pro zachování fertility se však doporučuje kryokonzervace spermií nebo tkáně varlat (v případě jejich odstranění).
U transmaskulinních pacientů je v průběhu tranzice žádoucí aplikace testosteronu a progestinů, díky čemuž dochází k vymizení menstruace a potlačení ovulace. „Výsledkem androgenní léčby je nárůst vousů, ochlupení, muskulatury a zrychlení metabolismu. V oblasti sexuality může docházet ke zvýšení libida a změny kvality orgasmu,“ dodává sexuoložka. Pro zachování budoucí plodnosti je ideální kryokonzervace oocytů (zralých vajíček).
Co na to reprodukční medicína?
Řešení otázky rodičovství a plodnosti s ohledem na osoby před, během i po ukončení procesu tranzice je vždy nutné na individuální úrovni. Stejně jako u cisgender pacientů, také u transgender lidí musí nabízené možnosti zohledňovat jejich současný zdravotní stav. „Vzhledem k tomu, že proces tranzice provází hormonální terapie, situaci nám do určité míry komplikuje to, že není známo, jaký může být dlouhodobý vliv hormonální léčby,“ říká MUDr. Švabíková z PFC.
Také z těchto důvodů se jako ideální východisko jeví metoda social freezing, tedy odborné zmrazení a následné uchovávání odebraného genetického materiálu, ještě před začátkem hormonální terapie provázející genderovou tranzici. Tuto moderní metodu kryokonzervace u nás poskytuje například reprodukční klinika Prague Fertility Centre. Dalšími možnostmi jsou metody umělého oplodnění v průběhu procesu tranzice za použití vlastního nebo darovaného genetického materiálu. V Česku však lze tuto možnost využít pouze před úřední změnou pohlaví. V zemích, kde k úřední změně pohlaví není vyžadována sterilizace, je možné podstoupit léčbu plodnosti pomocí IVF i po ukončení genderové tranzice. Zamrazený genetický materiál lze z ČR převážet do zahraničí. Kryokonzervace oocytů a následné využití metod IVF u transmaskulinních pacientů je umožněno, případně není zakázáno, ve 22 ze 30 zemí Evropy.
Informaci Ministerstva zdravotnictví ČR o metodice, která od 1. 7. 2025 upravuje podmínky pro poskytovatele zdravotních služeb s postupy pro úřední změnu pohlaví, si můžete stáhnout zde.
Zdroj: Prague Fertility Centre
Foto: 123rf.com
