Na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka nyní léčí čtyřletou pacientku, u níž se onemocnění rozvinulo krátce po návratu z dovolené. Původně se potýkala s průjmy a zvracením a byla hospitalizována pro dehydrataci. Následná vyšetření potvrdila rozvoj hemolyticko-uremického syndromu a stav si vyžádal intenzivní péči včetně kontinuální hemodialýzy. Onemocnění přitom může v úvodu působit jako běžná střevní infekce. Právě to může oddálit rozpoznání závažného průběhu a zahájení specializované péče.
Hemolyticko-uremický syndrom je charakterizován kombinací akutního poškození ledvin, chudokrevnosti a tvorby mikroskopických krevních sraženin v drobných cévách. Nejčastěji vzniká jako komplikace infekce bakte-
riemi Escherichia coli produkujícími Shiga toxin (tzv. STEC). Onemocnění obvykle začíná průjmem, který může být i krvavý, a u části pacientů následně dochází k poškození ledvin a dalším komplikacím.
Mezi varovné příznaky patří zejména krvavý průjem, pokles močení, změna barvy moči nebo otoky. U části pacientů se mohou objevit také neurologické projevy.
Podle lékařů se v posledních letech zvyšuje počet dětských pacientů, u nichž se HUS rozvíjí po návratu ze zahraničí. Riziko vzniku tohoto syndromu u dětí se střevní infekcí způsobenou STEC se pohybuje kolem 15 až 20 procent.
Průběh onemocnění může být závažný. Přibližně 60 procent dětských pacientů vyžaduje v akutní fázi dialyzační léčbu a součástí terapie bývají i opakované transfuze. O závažnosti průběhu rozhoduje zejména rozsah postižení ledvin a doba jejich selhání. Závažné mohou být také neurologické komplikace, včetně ischemie nebo krvácení do mozku, které mohou vést k trvalým následkům.
Ani odeznění akutní fáze neznamená vždy úplné uzdravení. U části dětí se objevují dlouhodobé následky v podobě chronického onemocnění ledvin, například hypertenze nebo snížené funkce ledvin. Pacienti proto vyžadují dlouhodobé sledování, protože komplikace se mohou projevit i s časovým odstupem. Dlouhodobé sledování je proto nezbytnou součástí péče o tyto pacienty.
K přenosu dochází fekálně-orální cestou, nejčastěji prostřednictvím kontaminovaných potravin nebo vody. Rizikovými zdroji bývá nedostatečně tepelně upravené maso, nepasterizované mléčné výrobky nebo kontaminovaná zelenina. Důležitá je důsledná hygiena rukou a opatrnost při konzumaci jídla a vody, zejména během cestování.
„Riziko vzniku HUS se pohybuje kolem 15–20 procent,“ říká dětský nefrolog doc. MUDr. Jakub Zieg, Ph.D.
Je nárůst případů dlouhodobý trend?
V posledních letech skutečně sledujeme vyšší počet pacientů, u nichž se hemolyticko-uremický syndrom rozvine po návratu ze zahraniční dovolené. Tito pacienti tvoří většinu všech případů.
Jak často se ze střevní infekce rozvine HUS?
Riziko u infekcí způsobených Escherichia coli produkující Shiga toxin je přibližně 15–20 procent. Vyšší je u malých dětí, zejména do pěti let. Mezi rizikové faktory patří krvavý průjem, některé typy toxinu, změny v krevním obraze, dehydratace nebo i podání antibiotik.
Jaké příznaky by měly vzbudit pozornost?
Varovné jsou především krvavý průjem, pokles močení, změna barvy moči, otoky, krvácivé projevy na kůži nebo poruchy vědomí.
Jak náročná je léčba?
Asi 60 procent dětí potřebuje dočasně dialýzu, obvykle po dobu jednoho až dvou týdnů. Pacienti dostávají také transfuze. O prognóze rozhoduje zejména doba selhání ledvin a případné neurologické komplikace, které mohou být velmi závažné a zahrnovat ischemii či krvácení do mozku.
Setkáváte se s dlouhodobými následky?
Přibližně třetina dětí má dlouhodobé postižení ledvin. Vzácněji se objevují i neurologické následky. Pacienti proto vyžadují dlouhodobé sledování, někdy i celoživotní.
(nkh, TZ FN Motol a Homolka)
