Finská zkušenost ukazuje, že digitalizace zdravotnictví není jen o technologiích

Jak propojit telemedicínu, práci s daty, nemocniční systémy a každodenní provoz zdravotnictví? Odpovědi na tyto otázky hledali zástupci českého zdravotnictví během odborného setkání Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ) se zástupci finského healthtech sektoru, které se uskutečnilo při příležitosti návštěvy finského prezidenta Alexandera Stubba v České republice. Diskuse ukázala nejen rozdílnou úroveň digitalizace obou zemí, ale i konkrétní problémy, které české zdravotnictví v této oblasti stále řeší.

Setkání organizované ATDZ podle účastníků ukázalo, že české i finské zdravotnictví řeší podobné problémy, liší se ale mírou digitalizace i rychlostí implementace jednotlivých řešení. Podle Ing. Mgr. Jiřího Peciny, MBA, MHA, jednatele MEDDI hub a 1. místopředsedy ATDZ, bylo cílem setkání nejen představit konkrétní technologie, ale také sdílet zkušenosti s tím, jak digitální služby reálně zavádět do praxe.

Finsko bývá v oblasti digitalizace zdravotnictví pravidelně označováno za jednu z nejpokročilejších evropských zemí. Do Prahy proto dorazili zástupci společností a institucí, které stojí za významnou částí tamních digitálních řešení. Mezi nimi například společnost BeeHealthy, kterou zastupoval její CEO Oskari Eskola, státní organizace DigiFinland vedená CEO Mirvou Antilou nebo výrobce zdravotnických technologií Planmeca, součástí jehož delegace byl Senior Vice President Jouko Nykänen. Členy finské delegace byli také zástupci společností Aiforia a Nordic Healthcare Group.

Telemedicína jako běžná součást péče

Velká část diskuse se věnovala praktickému fungování telemedicíny ve Finsku. Podle Oskariho Eskoly ze společnosti BeeHealthy se ve Finsku ukázalo, že významný rozvoj nepřinesly pouze videohovory, ale především textové konzultace mezi pacientem a zdravotníkem. „V textovém modelu lze práci zdravotníka mnohem lépe optimalizovat,“ popsal během diskuse. Lékař podle něj může v praxi vést několik chatů současně a reagovat na jednotlivé pacienty podle toho, jak se konzultace vyvíjí. Přibližně 80 procent případů je podle finské zkušenosti možné vyřešit v textovém formátu, zbytek pacientů je následně odeslán k fyzické návštěvě.

Zajímavý byl také ekonomický pohled. Ve Finsku je značná část pracovnělékařské péče financována zaměstnavateli, kteří mají zájem na tom, aby se zaměstnanci dostali k péči rychle a co nejdříve se mohli vrátit do práce. Právě rychlá dostupnost digitálních konzultací se proto ukázala jako ekonomicky efektivní model.

Podle Mirvy Antily z DigiFinland hraje významnou roli také centralizace a standardizace služeb. Cílem je, aby pacienti dostávali stejné instrukce a obdobnou úroveň služeb bez ohledu na to, zda žijí ve velkém městě, nebo v odlehlém regionu.

České zdravotnictví podle Dudry stále stojí na začátku

Velmi otevřeně během setkání hovořil o stavu české digitalizace ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Ján Dudra, PhD., MPH. Podle něj je Česká republika v oblasti digitalizace zdravotnictví stále spíše na začátku cesty, přestože se některé projekty a startupy rozvíjejí velmi dobře. „Nejsem si jistý, že Česká republika je opravdu pokročilou zemí v digitalizaci zdravotnictví,“ zaznělo během diskuse. Dudra upozornil především na nedostatečně digitalizované nemocniční informační systémy, chybějící standardy i komplikovanou interoperabilitu mezi jednotlivými poskytovateli péče.

Za jeden z hlavních problémů označil také tzv. vendor lock-in, tedy dlouhodobou závislost nemocnic na konkrétních dodavatelích nemocničních informačních systémů. Mnohé nemocnice podle něj pořídily své systémy z dotačních prostředků, což následně komplikuje jejich výměnu nebo modernizaci.

„Máme startupy, máme AI řešení, ale pokud nemáme kvalitní datovou infrastrukturu a dobře digitalizované nemocnice, neumíme jejich potenciál plně využít,“ vyplynulo z jeho vystoupení.

Diskuse se dotkla i historického kontextu českého zdravotnictví. Dudra připomněl, že hustá síť nemocnic v Česku i na Slovensku má kořeny už v reformách Marie Terezie a Josefa II., kdy bylo cílem zajistit dostupnost nemocnice v dojezdové vzdálenosti několika hodin. I dnes podle něj zůstává otázka počtu nemocnic a transformace péče velmi citlivým politickým i společenským tématem.

Vedle kritiky stavu infrastruktury zaznívaly během setkání i pozitivní příklady českých inovací. Diskutovalo se například o rozvoji startupů využívajících umělou inteligenci v diagnostice nebo o dlouhodobém monitoringu pacientů.

Zmíněna byla například společnost Kardi AI, která vyvíjí systém pro dlouhodobé sledování srdečního rytmu a detekci arytmií. Podle zástupců firmy umožňuje kombinace nositelného zařízení a AI průběžné vyhodnocování EKG a rychlé předávání výsledků lékařům.

Podle diskutujících však právě zde naráží české zdravotnictví na zásadní problém. Moderní AI nástroje sice vznikají, jejich širší využití ale omezuje roztříštěnost dat, rozdílná úroveň digitalizace nemocnic a nedostatečně propojené informační systémy.

Inspirace i realistický pohled

Setkání ukázalo, že finský model nelze jednoduše kopírovat, zároveň ale nabízí inspiraci v tom, jak propojit digitální služby s každodenním fungováním zdravotnictví. Zaznívala především potřeba budovat interoperabilní systémy, standardizovat práci s daty a soustředit se nejen na jednotlivé aplikace nebo startupy, ale na fungování systému jako celku.

Právě realistický pohled na limity české digitalizace byl jedním z nejsilnějších momentů celé diskuse. Vedle technologických inovací totiž opakovaně zaznívalo, že bez kvalitní infrastruktury, funkčních nemocničních systémů a dobře spravovaných dat nelze potenciál telemedicíny ani umělé inteligence plně využít.

Veronika Nekvindová Hotová
Ilustrační foto: Shutterstock