Jaký právní model vlastně otevíráte: oční optiku, optometrickou praxi, nebo obojí?

Při úvahách o otevření „optiky“ je třeba hned na začátku vyjasnit základní právní otázku: zakládá se oční optika, optometrická praxe, nebo provoz, v němž budou vedle sebe fungovat oba režimy. Právě jejich směšování bývá nejčastější chybou už v přípravné fázi. Oční optika a optometrie totiž nejsou z právního hlediska totéž.

Oční optika je podnikání v režimu živnostenského zákona. Jde o vázanou živnost, jejíž obsah vymezuje nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností. Do tohoto rámce spadá zejména zhotovení, prodej a opravy korekčních očních pomůcek, měření a vyhodnocení parametrů potřebných ke zhotovení brýlí, přizpůsobení pomůcky uživateli, podávání odborných informací o používání a údržbě pomůcek a poradenství při výběru obrub a brýlových čoček. Právě tím je současně dána hranice toho, co lze provozovat pouze na základě živnostenského oprávnění.

Jiný právní režim nastupuje tehdy, má-li být v provozu poskytována optometrie. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, v § 10 vymezuje činnosti optometristy. U osob starších 15 let může optometrista bez odborného dohledu a bez indikace vyšetřovat zrakové funkce, provádět metrická vyšetření refrakce oka, určovat refrakční vadu a provádět korekce, rozhodovat o vhodnosti dioptrických brýlí, kontaktních čoček nebo speciálních optických pomůcek, vyšetřovat přední segment oka pro potřeby korekce refrakčních vad, poskytovat poradenství v oblasti refrakčních vad, doporučit při podezření na onemocnění vyšetření u oftalmologa a aplikovat kontaktní čočky včetně následných kontrol. U osob mladších 15 let může tyto činnosti vykonávat jen pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie.

Jestliže tedy má být v provozu vedle prodeje a zhotovení pomůcek skutečně poskytována optometrie, samotná živnost nestačí. Poskytování optometrických výkonů v režimu zdravotních služeb vyžaduje oprávnění podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V praxi proto často vzniká provoz, který navenek působí jako jeden celek, právně však spojuje dvě odlišné vrstvy: oční optiku v živnostenském režimu a optometrické pracoviště v režimu zdravotních služeb. Důvod jejich spojování je zřejmý: na optometrické vyšetření typicky navazuje výběr, zhotovení a přizpůsobení korekční pomůcky.

Tomu odpovídají i základní varianty vstupu do oboru. První představuje „čistá“ oční optika, tedy provoz zaměřený na zhotovení, prodej a servis korekčních pomůcek v rozsahu vázané živnosti. Druhou variantou je oční optika doplněná o optometrickou praxi, kde musí být vedle živnostenského oprávnění zajištěn i zdravotnický režim. V některých provozech se objevuje i spolupráce s oftalmologem, případně samostatná lékařská vyšetřovna, to už je však další samostatně regulovaná rovina.

Stejně důležité je správně odlišit role osob, které v takovém provozu vystupují. Oční optik se pohybuje v rámci živnosti a pracuje především s korekčními pomůckami, jejich výběrem, zhotovením, úpravami a odborným poradenstvím při jejich užívání. Optometrista je nelékařský zdravotnický pracovník, jehož oprávnění vyplývá ze zákona č. 96/2004 Sb. a z vyhlášky č. 55/2011 Sb.; jeho role spočívá ve vyšetření zraku a v optometrických výkonech. Prodejní nebo administrativní personál může zajišťovat obchodní a organizační podporu, tím mu však nevzniká oprávnění k výkonu odborných činností. Oftalmolog je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie, který stanoví diagnózu a poskytuje léčbu.

Pokud se zakládá samotná oční optika, je třeba vyjít z toho, že jde o vázanou živnost. Vedle všeobecných podmínek provozování živnosti musí být splněna i zvláštní podmínka, tedy odborná způsobilost. Nesplňuje-li ji podnikatel osobně, musí ustanovit odpovědného zástupce. Tím však nepřechází celá odpovědnost na tuto osobu. Odpovědný zástupce garantuje odborné vedení živnosti v zákonném rozsahu, zatímco za řádné provozování podniku, plnění povinností vůči úřadům, nastavení provozu i dodržování povinností vůči spotřebitelům odpovídá nadále sám provozovatel.

Samotné založení oční optiky proto v praxi znamená ohlášení vázané živnosti, doložení odborné způsobilosti a případně i ustanovení odpovědného zástupce. Současně je třeba mít vyřešenu provozovnu, která musí odpovídat zamýšlenému rozsahu činnosti a splňovat obecné zákonné požadavky na provoz podnikání. Provozovatel pak nesmí přehlédnout ani povinnosti vůči spotřebitelům, zejména pravidla pro poskytování informací, řádné vyřizování reklamací a další požadavky ochrany spotřebitele.

První a nejdůležitější rozhodnutí tedy není, jak bude provozovna vypadat nebo pod jakou značkou vystoupí na trhu. Zásadní je odpověď na otázku, zda se otevírá pouze oční optika, nebo současně i pracoviště, v němž bude poskytována optometrie. Teprve od tohoto rozlišení se odvíjí správná volba oprávnění, personálního zajištění, rozsahu provozní dokumentace i celého dalšího právního nastavení provozu.

Mgr. Bc. Juraj Juhás, Ph.D.
Filip Mareš
Advokátní kancelář
Glatzová & Co., s.r.o.
Ilustrační foto: Shutterstock