Jak je systém eŽádanek nastaven, jak funguje v praxi v prvních dnech po spuštění a jaké změny mohou zdravotníci očekávat v každodenním provozu, shrnuje následující text, který vychází z odborného webináře věnovaného této problematice.
Záznam webináře eŽádanky novinky od 1 1 2026
Metodický přístup ministerstva a pohled z praxe
Základní koncepci zavádění eŽádanek představil Michal Opatřil, poradce Ministerstva zdravotnictví ČR, který zdůraznil, že cílem není plošná povinnost aktivního využívání systému od prvního dne, ale vytvoření funkční infrastruktury, do níž se budou poskytovatelé zapojovat postupně. Odbornou diskuzi moderoval Jan Šlajs. Perspektivu ambulantních specialistů doplnil Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR, který upozornil na praktické dopady do každodenního chodu ambulancí. Technické řešení webového rozhraní eŽádanky představila Eva Vidová.
Povinnost přijmout, nikoli povinnost vystavovat
Zákon o elektronizaci zdravotnictví od 1. ledna 2026 stanovuje povinnost eŽádanku přijmout, pokud tomu nebrání technické důvody. Ministerstvo zdravotnictví proto umožňuje v úvodní fázi fungování systému dobrovolný vstup poskytovatelů, zejména pokud jde o vystavování eŽádanek.
Cílem tohoto postupu je dát zdravotnickým zařízením čas na technickou i organizační adaptaci a umožnit jim zapojení do systému tempem, které nebude ohrožovat běžný provoz ani dostupnost péče.
Co eŽádanka je – a co není
eŽádanka nepředstavuje pouhou elektronickou obdobu papírového formuláře. Jde o centrální informační systém provozovaný státem, který je součástí zdravotnické dokumentace pacienta. Slouží jako podklad pro úhrady zdravotní péče a zároveň umožňuje bezpečné, přehledné a standardizované sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb.
Systém je navržen tak, aby podporoval kontinuitu péče zejména v případech, kdy se na diagnostice nebo léčbě pacienta podílí více zdravotnických zařízení.
Jak budou zdravotníci s eŽádankami pracovat
Zdravotníci mají k dispozici dvě základní možnosti práce s eŽádankami. Preferovaným řešením je integrace do ambulantních informačních systémů, která umožňuje vystavování i příjem žádanek přímo v prostředí používaného softwaru. Alternativou je webové rozhraní dostupné prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví, do něhož se lze přihlásit pomocí jednotné identity, například bankovní identity.
Tato varianta umožňuje zapojení i těm poskytovatelům, kteří zatím integraci nemají, a poskytuje základní funkčnost práce s eŽádankami.
K dispozici je také praktický videonávod pro lékaře, jak vystavit eŽádanku.
Typy eŽádanek a harmonogram zavádění
Od ledna 2026 je systém spuštěn pro tři základní typy eŽádanek:
- konziliární,
- rehabilitační a fyzioterapeutické,
- žádanky na zobrazovací metody.
Laboratorní eŽádanky jsou z procesního i technického hlediska náročnější, a proto se jejich plošnější nasazení očekává až v průběhu druhé poloviny roku 2026.
Proces vystavení a vyřízení eŽádanky
eŽádanka je vystavována jako neadresná a po vytvoření je uložena do centrálního úložiště, elektronicky podepsána a opatřena časovým razítkem. Pacient obdrží identifikátor, například QR kód nebo číselný kód, který mu umožní žádanku uplatnit u vybraného poskytovatele zdravotních služeb.
Příjemce žádanky má možnost ji přijmout nebo odmítnout, například z kapacitních důvodů. Po provedení vyšetření je žádanka označena jako vyřízená a indikující lékař je o této skutečnosti automaticky informován. Pro přechodné období se nadále počítá i s možností tisku papírové žádanky, aby pacient nebyl omezen v případě, že cílové pracoviště elektronickou formu zatím nepodporuje.
Praktické zkušenosti a otevřené otázky
V odborné diskuzi zazněla řada praktických témat, mimo jiné otázky archivace eŽádanek, jejich platnosti nebo přínosu pro revizní činnost zdravotních pojišťoven. Elektronická forma má zjednodušit kontrolní procesy, zvýšit dohledatelnost dokumentace a snížit administrativní zátěž spojenou s tiskem a archivací.
Závěr
Zavedení eŽádanek představuje významný posun směrem k digitalizovanému a lépe propojenému zdravotnictví. Přestože systém vyžaduje úpravu zavedených pracovních postupů, jeho hlavní přínos spočívá ve sdílené, ověřitelné a dostupné informaci, která podporuje kontinuitu péče a zvyšuje přehlednost celého systému. Úspěch řešení bude záviset především na tom, jak se v následujících měsících podaří sladit technické možnosti s reálnými potřebami zdravotnické praxe.
Text vychází z webináře Národního centra elektronického zdravotnictví „eŽádanky: Novinky od 1. 1. 2026“.
