„Kvůli rezistenci umírají stovky Čechů ročně. Je to obrovský problém, se kterým se potýkáme řadu let, a rozhodně se nerýsuje žádné jednoduché řešení. V podstatě je to závod s časem, kdy se bakterie vymezují vůči dalším a dalším antibiotikům a vědci se snaží přijít s novými účinnými léky. Nyní máme k dispozici několik nových rezervních antibiotik a je nutné diskutovat o tom, u koho a v jaké situaci je můžeme nasazovat. Jsou vzácná a musíme s nimi šetřit na obzvláště těžké případy,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
V Česku se podle odborníků užívá zbytečně moc antibiotik. „V severských zemích berou lidé léky střídmě a výskyt odolných bakterií je tam proto nízký, tady tomu tak bohužel není,“ dodává MUDr. Dlouhý.
Dávají se tam, kde být nemusejí
Příčiny jsou známé – nasazování léků i na nemoci, které by se daly zvládnout bez nich, používání širokospektrých antibiotik tam, kde by bylo lepší dát cílená. Typickými případy, kdy podle MUDr. Dlouhého dochází k nadužívání antibiotik, jsou horečky, záněty nosohltanu nebo některé záněty močových cest. „Zvýšené CRP není důvodem pro nasazení antibiotik, ne každou bakterii musíme léčit. A když už antibiotika nasazujeme, tak lépe základní, ne širokospektrá. Ta vybíjí střevní mikroflóru a někdy pacientovi uškodí víc než původní nemoc,“ pokračuje MUDr. Dlouhý.
Antibiotika totiž ničí i přátelské bakterie ve střevech. „Umožní tak, aby se přemnožil druh, který produkuje toxiny a vyvolává silný zánět střeva – klostridiovou kolitidu. Lidé končí se silnými průjmy v nemocnici a nezřídka takové stavy končí fatálně. Víme například i to, že delší antibiotická léčba malých dětí, které ještě nemají mikrobiom zcela vyvinutý, v dospělosti zvyšuje riziko vzniku alergií, autoimunitních onemocnění i obezity,“ vysvětluje MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Tomu, aby se léky v ambulancích nenasazovaly a neužívaly bezhlavě, pomáhají podle infektologů například PCR testy. „Ty jsme si vyzkoušeli v době covidu. Díky PCR testům jsme schopni poznat i břišní či kostní infekce, zápaly plic, mozkových blan a řadu dalších infekcí. Test umí odhalit až 25 virů, bakterií, plísní – zkrátka za 2–3 hodiny známe původce nemoci pacienta,“ uvádí MUDr. Dlouhý. „Překážkou může být vysoká cena PCR testů, používáme je proto s rozmyslem a u závažnějších stavů, kdy je včasná cílená léčba zásadní.“
Důležité doporučené postupy
Aby snížili spotřebu antibiotik, vytvářejí specialisté na infekce doporučené postupy. Ty radí například ambulantním lékařům, v jakých případech jaká antibiotika nasadit. „Vycházíme z definice Světové zdravotnické organizace, která antibiotika dělí na tři skupiny: dostupná, využívaná na běžné infekce typu zánět močového měchýře nebo bronchitidy. Druhá, která je vhodné dávat s opatrností, a třetí skupinou jsou rezervní, ta se považují za léky poslední instance. Obecně platí, že antibiotická léčba má být nezbytná, krátká, úderná a přesně zacílená,“ dodává MUDr. Štefan.
(red)
Ilustrační foto: Shutterstock
