Mikrobiom a kvalita spánku – II

Strava, včetně vlákniny, nenasycených mastných kyselin a polyfenolů, spolu s načasováním a rozdělením jídla, významně ovlivňuje schopnost mikrobioty produkovat různé metabolity nezbytné pro kvalitní spánek a zdraví celkově. Jaká je úloha střevní mikrobioty v regulaci spánku prostřednictvím různých metabolitů, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, tryptofan, serotonin, melatonin a kyselina gama-aminomáselná?

Metabolity ovlivňující spánkový režim

Střevní mikrobiota je známá svou produkcí metabolitů, které mohou ovlivňovat kvalitu spánku. Mezi klíčové sloučeniny patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem, serotonin, melatonin a GABA (obr. 2).

Obr. 2 Metabolity produkované střevní mikroflórou

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem
Tenké střevo, nejdelší úsek trávicího traktu, se specializuje na procesy trávení, emulgace a vstřebávání živin a zajišťuje, aby se do tlustého střeva dostalo pouze malé množství jednoduchých sacharidů, tuků a bílkovin. Opačná situace je pozorována u složitých sacharidů, jako je vláknina, které nejsou tráveny v tenkém střevě, ale jsou naopak metabolizovány v tlustém střevě mikrobiotou. Nestrávená vláknina slouží jako životně důležitá živina pro střevní mikrobiotu, ovlivňuje její složení, množství a činnost. Vláknina se skládá ze sacharidových polymerů obsahujících deset a více monomerních jednotek, které odolávají hydrolýze endogenními enzymy v lidském tenkém střevě. Další kategorie vlákniny, obecně známá jako prebiotika, označuje substráty selektivně využívané hostitelskými mikroorganismy, které přinášejí zdraví prospěšné účinky. V tlustém střevě podléhá fermentaci mikrobiotou, za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Jde o malé organické monokarboxylové kyseliny s délkou řetězce do šesti atomů uhlíku. Skládají se především z acetátu, propionátu a butyrátu v přibližném molárním poměru 60 : 20 : 20. Po produkci jsou SCFA absorbovány enterocyty, transportovány do portálního oběhu a následně využity hepatocyty. Zlepšují a posilují integritu střevní bariéry, produkci hlenu a uvolňování serotoninu. SCFA, jako je acetát, butyrát a propionát, byly navíc identifikovány v lidské mozkomíšní tekutině, kde se podílejí na udržování homeostázy centrálního nervového systému a integrity hematoencefalické bariéry.

Butyrát, jeden z SCFA produkovaných mikrobiotou, je také přirozeně přítomen v mléčných výrobcích, jako je mléko, máslo a sýry. Snadno se vstřebává do portálního oběhu a je transportován do jater. Svědčí o tom koncentrační gradient mezi systémovou a portální koncentrací butyrátu. Podávání tributyrinu, esteru složeného ze tří molekul kyseliny máselné a glycerolu, vedlo u myší k téměř 50 procent navýšení fáze spánku bez rychlých očních pohybů (NREM) po dobu čtyř hodin, a potvrdilo tak, že butyrát může působit jako signální molekula, která navozuje spánek.

V jiné studii byly porovnávány dvě skupiny pacientů: výzkumná skupina složená z jedinců s akutní a chronickou nespavostí (ve věku 26 až 55 let, velikost skupiny 20 osob) a kontrolní skupina zdravých jedinců (odpovídající věku a pohlaví, velikost skupiny 38 osob). U obou skupin bylo zjištěno, že se jejich střevní mikrobiota významně liší. Jedinci ve výzkumné skupině vykazovali nižší diverzitu a bohatost střevní mikrobioty, včetně mikroorganismů zodpovědných za produkci SCFA. U pacientů s chronickou nespavostí byl pozorován pokles počtu Faecalibacterium, PrevotellaRoseburia – známých původců produkce butyrátu. Tento pokles může mít vliv i na kvalitu spánku a výskyt nespavosti.

U pacientů s nespavostí lze pozorovat snížené množství bakterií zodpovědných za metabolismus vlákniny na SCFA, což může vést k narušené absorpci SCFA a zvýšení jejich hladiny ve stolici. Enterochromafinní buňky přítomné ve sliznici trávicího traktu obsahují specifický receptor odpovědný za vazbu SCFA, který souvisí s produkcí serotoninu. Právě tento klíčový neurotransmiter hraje zásadní roli v regulaci spánku. Špatná degradace vlákniny na SCFA tak může přispívat k nespavosti. Zajímavé je, že zvýšená koncentrace SCFA ve stolici je pozorována také u pacientů s onemocněními, jejichž komorbiditou je obezita.

Metabolismus tryptofanu a produkce serotoninu
Tryptofan je esenciální aminokyselina, která se nachází především v potravinách bohatých na bílkoviny, včetně sýrů, mléka, ořechů, semen, ryb a libového masa. Většina tryptofanu se vstřebává v tenkém střevě, zatímco nevstřebaná část slouží jako substrát pro mikroorganismy v tlustém střevě. Naproti tomu serotonin (5-HT) je neurotransmiter monoaminového původu, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech, včetně cirkadiánních rytmů, termoregulace, kontroly emocí, kognitivních funkcí a vnímání bolesti. Serotonin je prekurzorem melatoninu, základního hor-monu, který reguluje biologické hodiny, zejména pokud jde o cykly spánek-bdění.

Většina serotoninu je produkována enterochromafinními buňkami střeva, které k jeho syntéze využívají enzym tryptofanhydroxylázu. Produkci 5-HT ve střevě ovlivňují různé faktory, včetně živin, střevní mikrobioty, signálních hormonů a peptidů produkovaných hostitelem. Tyto faktory přímo i nepřímo ovlivňují imunitní odpověď, metabolismus živin a střevní homeostázu. Dalším místem, kde se produkuje mnohem menší, ale přesto významné množství serotoninu, je myenterická pleteň.

Kromě toho, že komenzální střevní mikroorganismy mohou zvyšovat produkci 5-HT, mohou patogenní mikroorganismy způsobovat opačnou situaci a přispívat ke vzniku onemocnění tím, že snižují produkci 5-HT. Například enteropatogenní infekce Escherichia coli může vést ke snížení aktivity a snížené expresi střevního serotoninového transportéru.

Melatonin
Při regulaci cyklu spánku a bdění u denních živočichů, včetně člověka, hraje klíčovou roli melatonin. Tento přirozeně produkovaný hormon podporující spánek je syntetizován v reakci na změny světla v prostředí, přičemž k jeho maximální produkci dochází za tmy.

Melatonin působí na mechanismy spánku a bdění interakcí s melatoninovými receptory, především MT1 a MT2, které se nacházejí na povrchu neuronů v mozku. Tyto receptory jsou zvláště hojně zastoupeny v hipokampu, hypotalamu a bazálních gangliích. Aktivace melatoninových receptorů moduluje uvolňování neurotransmiterů, jako jsou GABA, serotonin a glutamát, a ovlivňuje tak mozkové struktury podílející se na regulaci spánku. Melatonin působí na cirkadiánní rytmus, reguluje fázi spánku a bdění a ovlivňuje kvalitu spánku. Jeho hladiny dosahují maxima v noci, tím usnadňují proces usínání, a ráno klesají, čímž podporují přechod do fáze bdělosti. Melatonin tedy hraje klíčovou roli při synchronizaci vnitřních biologických hodin s cyklem světlo-tma, čímž podporuje homeostázu spánku.

Produkce melatoninu střevními buňkami je přibližně 400krát vyšší než produkce epifýzy. Navíc se zdá, že jeho sekrece koreluje s frekvencí příjmu potravy.

U pacientů trpících nespavostí a jinými poruchami spánku se často projevují poruchy ve složení a funkci střevní mikrobioty. Střevní mikrobiota tedy může hrát významnou roli při podpoře optimální produkce melatoninu, a může mít následně příznivý vliv na regulaci spánku a další funkce související s cirkadiánním rytmem.

Kyselina gama-aminomáselná
Kyselina gama-aminomáselná (GABA) je převládajícím inhibičním neurotransmiterem v mozku. Hraje roli při zmírňování stresu a regulaci spánku. GABA způsobuje hyperpolarizaci postsynaptických neuronů a vznik inhibičního postsynaptického potenciálu.

Některé studie naznačují, že suplementace GABA může být prospěšná z hle-diska kvality spánku. Podle výsledků je podávání 300 mg GABA denně pacientům trpícím nespavostí po dobu čtyř týdnů spojeno se zvýšením efektivity spánku a snížením latence spánku. V další studii vedlo užívání směsí obsahujících GABA a L-theanin ke snížení latence spánku a zvýšení počtu fází spánku REM i NREM.

Jednou z potenciálních cest, kterými může GABA interagovat s osou střevo-mozek, je nervus vagus. Podávání bakterie produkující GABA, Lactobacillus, ve studii na myších vedlo ke snížení depresivních markerů a chování podobného úzkosti, zatímco u myší, které byly podrobeny vagotomii, takové účinky pozorovány nebyly.
Nutričními zdroji GABA jsou klíčky fazolí a hrachu obecného, rýže, oves, pšenice, špenát, brambory a mnoho druhů zeleniny, i když v relativně malém množství. Přítomnost této kyseliny v potravinách lze zvýšit zařazením Lactococcus lactis, Lactobacillus brevis a dalších bakterií mléčného kvašení do procesu výroby potravin.
Mezi komenzální bakterie podílející se na produkci GABA patří Lactobacillus, BifidobacteriumBacteroides. Bylo prokázáno, že bakterie patřící ke kmenům LactobacillusBifidobacterium mohou zvyšovat koncentraci GABA v nervovém systému střeva. Jiné bakteriální kmeny, například Ruminococcaceae a Escherichia coli K12, však mohou GABA využívat a způsobovat odbourávání této sloučeniny. Střevní mikrobiota tak může ovlivňovat metabolismus GABA a střevní dysbióza může přispívat k výskytu poruch spánku.

Komplikace spánku a dysbiózy
Poruchy spánku jsou spojeny s vyššími hladinami dvou zánětlivých markerů v těle, a to CRP a IL-6. Střevní mikrobiota produkuje SCFA, které mohou mít protizánětlivé vlastnosti. Pacienti s poruchami spánku mají nižší počet určitých bakterií, které se podílejí na produkci těchto sloučenin.

Obezita je často doprovázena poruchami spánku a nespavostí. Metaanalýzy několika kohortových studií naznačují souvislost mezi krátkou dobou spánku a zvýšeným rizikem obezity. Špatná kvalita spánku je navíc spojena s horším úbytkem tuku, a to i přes dodržování diety s omezeným množstvím kalorií. Rozvoj obezity také pozitivně koreluje s výskytem dysbiózy střevní mikroflóry. Obézní jedinci vykazují sníženou přítomnost bakterií patřících do rodů Akkermansia, Faecalibacterium, OscillibacterAlistipes. Podobně je u pacientů s chronickou nespavostí pozorován snížený výskyt rodu Faecalibacterium.

Zkrácení doby spánku na 4–5 hodin za noc po dobu pouhého jednoho týdne zhoršuje glukózovou toleranci a snižuje citlivost tkání na inzulin. Navíc krátká doba spánku (mezi 4,5 a 6 h) je spojena s významně vyššími hladinami glykovaného hemoglobinu u osob s diabetem 2. typu. Z tohoto důvodu je důležité si uvědomit, že jak poruchy spánku, tak dysbióza střevní mikrobioty, která ovlivňuje spánek, mohou mít vliv na rozvoj abnormalit v metabolismu sacharidů v těle.

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější celosvětovou příčinou úmrtnosti. Hypertenze, srdeční selhání a arteriální ateroskleróza představují jedny z nejrozšířenějších forem této kategorie onemocnění. Pacienti s hypertenzí vykazují významné snížení množství a diverzity střevních mikroorganismů, a poměr Firmicutes Bacteroidetes je u nich výrazně vyšší. Složení střevních bakterií má významný vliv na regulaci cévní propustnosti, stavu zánětu a krevního tlaku, a to především prostřednictvím metabolitů, které tyto mikroby produkují. Narušení produkce SCFA může být důsledkem dysbiózy střevní mikrobioty, která zase může stimulovat enterochromafinní buňky k produkci 5-hydroxytryptaminu. Uvolnění 5-hydroxytryptaminu do krevního oběhu může dále vyvolat vazokonstrikci, která může mít vliv na zvýšení arteriálního krevního tlaku.

Další významný problém představuje prevalence duševních poruch, které mohou souviset i s poruchami spánku a dysbiózou střevní mikroflóry. Bylo prokázáno, že spánková deprivace u člověka a zvířat vede ke změnám v expresi hodinových genů, a ty pak mohou ovlivňovat neurobiologické reakce na stres. Střevní mikrobiota hraje klíčovou roli v produkci různých neurotransmiterů, včetně dopaminu, tryptofanu, GABA, SCFA a melatoninu. Tyto metabolity mají zásadní vliv na činnost střevního i centrálního nervového systému. Narušená exprese GABA je navíc často pozorována u jedinců s nespavostí a depresí.

Nejrozšířenějším neurodegenerativním onemocněním postihujícím centrální nervový systém je Alzheimerova choroba. Charakteristické patologické mechanismy Alzheimerovy choroby vyvolávají zánětlivou reakci, která nakonec vede k apoptóze nebo nekróze neuronů, a způsobuje tak nevratné poškození mozku. Některé bakteriální kmeny, včetně Escherichia, Lactobacillus, SaccharomycesBacillus, jsou schopny syntetizovat řadu aminokyselin, včetně kyseliny gama-aminomáselné, 5-hydroxytryptaminu, dopaminu, butyrátu, histaminu a serotoninu. Tyto aminokyseliny mohou hrát klíčovou roli při regulaci činnosti mozku. Střevní mikrobiota starších osob obvykle vykazuje sníženou diverzitu a nižší množství bakterií s dopadem na nižší produkci butyrátu. Tím může přispívat k rozvoji zánětu a progresi ztráty kognitivních funkcí. Přibývá důkazů, které naznačují, že složení střevního mikrobiomu může ovlivňovat patogenezi Alzheimerovy choroby, přičemž za zvláštní pozornost stojí poruchy v ose střevo-mozek.

Ing. Jana Brabcová, Ph.D.
Foto: 123rf.com
Zdroj obrázků:
Sejbuk M, Siebieszuk A, Witkowska AM. The role of gut microbiome in sleep quality and health: Dietary strategies for microbiota support. Nutrients. 2024;16(14):2259.