Rozálie se narodila teprve v prosinci, po necelém měsíci přišlo akutní selhání jater, pravděpodobně v důsledku virové infekce. Část svých jater jí daroval strýc. V půlce února se vrátila domů a do nemocnice bude dojíždět jen na pravidelné kontroly.
Původně byla v plánu ranní transplantace, ale na sál musel transplantační tým nakonec už večer. „Nejprve operujeme žijícího dárce, výkon trvá v průměru šest hodin, následně odebranou část jater musíme ještě upravit, někdy zmenšit a současně nastavit cévy. To trvá až čtyři hodiny. Pak musíme u příjemce, což byla v tomto případě malá dívenka, nejprve odstranit nemocná játra a teprve potom vkládáme štěp, což může trvat tři i více hodin,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM.
Na rozhodnutí měla rodina jen několik hodin, stejně jako lékaři na přípravu, protože stav Rozálie se prudce zhoršoval. „V případě akutního selhání jater jde o dny a někdy i o hodiny, jinak není šance na přežití. Velkou výzvou tak bylo pro chirurgy i anesteziology také rozhodování o provedení transplantace části jater od žijícího příbuzného dárce, navíc v urgentní situaci,“ popisuje doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM. Po náročném operačním výkonu následovala neméně náročná pooperační péče. Dárce jater zvládl výkon dobře a bez komplikací. Péče o malou pacientku na resuscitačním oddělení vyžadovala nasazení velkého týmu. Naprosto zásadní roli sehrála spolupráce dvou zařízení. Sestry resuscitačního oddělení KARIP IKEM pečovaly o dívku spolu se specialistkami z Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Ještě před transplantací jsme připravili rozpis služeb a zařídili, aby naše dětské sestry mohly pracovat přímo v IKEM, a zároveň jsme byli k dispozici i my lékaři ke konzultacím,“ říká MUDr. Martin Prchlík, primář Oddělení dětské intenzivní medicíny z FTN.
Největší komplikace v péči o tak malé pacienty jsou jejich tělesné proporce, nezralost orgánů a jejich výkonnost, podíl vody v těle a jiné dávkování léků. Zásadní je i jejich tepelný komfort, zpravidla musí být ve speciálním vyhřívaném lůžku. Výrazně se liší i přístup k umělé plicní ventilaci a výživě. A je také nutné přesně počítat příjem a výdej tekutin, a to v mililitrech. Játra malé pacientky sice fungovala po transplantaci dobře, selhávat jí ale začaly ledviny. Lékaři museli napojit dívku na kontinuální dialýzu. Záhy se podařilo pacientku stabilizovat, došlo i k úpravě funkce ledvin a po týdnu pobytu v IKEM ji mohli lékaři přeložit na pediatrické oddělení intenzivní péče do Thomayerovy nemocnice.
(red)
Foto: IKEM
