Digitalizace nám dokáže pomoci s řadou současných největších výzev českého zdravotnictví, zejména se zajištěním dostupnosti péče v situaci personálního nedostatku, se zlepšením kvality a transparentnosti. Její hlavní přínosy lze rozdělit do několika oblastí:
- Sdílení zdravotnické dokumentace.
- Podpora managementu chronických onemocnění.
- Koordinace akutní a návazné péče.
- Zvýšení kvality a produktivity jednotlivých poskytovatelů.
- Podpora prevence.
Benefity digitalizace lze nesporně dělit různě, podívejme se tedy blíže na to, co se skrývá pod jednotlivými oblastmi.
Sdílení zdravotnické dokumentace
Sdílení dat bylo již před 20 a více lety v mnoha zemích úspěšně řešeno pod názvem eHealth. U nás v posledních letech konečně smazáváme dluh ve vybudování základní infrastruktury. Benefity jsou jasné a v zahraničí opakovaně potvrzené. Vedle úspor plynoucích z omezení duplicitních vyšetření a dostupnosti dat v okamžiku řešení akutních situací sem patří (v případě zavedení tzv. trojcestné žádanky) i měření čekacích dob na vyžádanou péči, které dnes českému zdravotnictví zásadně chybí. Dlouhodobě jsou dostupnost a sdílení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě zásadní pro podporu výzkumu, jak zcela správně rozeznává Evropská unie a podporuje cestou vytvoření EHDS – European Health Data Space.
Podpora managementu chronických onemocnění
Sdílení zdravotnické dokumentace samo o sobě nepovede k zásadnímu zlepšení péče o pacienty s chronickými nemocemi, které dnes představují cca 80 procent zdravotních problémů a také nákladů na zdravotnictví. Digitalizace ale nabízí další nástroje, konkrétně vzdálené poskytování péče, které dokáže zlepšit dostupnost zdravotních služeb, převést významnou část fyzických návštěv do on-line podoby a cestou aplikací podpořit edukaci pacientů a self-management jejich nemocí.
Koordinace akutní a návazné péče
Jak dnes již víme i z několika projektů v Česku podporovaných kraji, digitalizace může zajistit podporu pacientů při rozhodování v akutních situacích, a z hlediska poskytovatelů tedy i snížit nápor pacientů na urgentní příjmy. Velmi přínosná ale může digitalizace být i v koordinaci akutní péče (například podpora co nejrychlejšího „řešení“ pacientů s onkologickými onemocněními) a zajištění navazující péče, například u pacientů v iktových centrech. Role koordinátora, nově zřizovaná v centrech vysoce specializované péče, bude mnohem lépe naplněna s podporou digitálních nástrojů než s telefonem a tužkou. Podobně může digitalizace pomoci s přípravou pacientů na plánované zákroky včetně jednodenní péče.
Zvýšení kvality a produktivity jednotlivých poskytovatelů
Od sdílení dat se můžeme posunout na úroveň jednotlivých poskytovatelů. Digitální nástroje slouží jako podpora klinického rozhodovaní, dnes zejména v oblasti hodnocení výsledků zobrazovacích metod, postupně se ale prosadí ve všech oblastech. Stejně tak mohou zásadně pomoci s organizací práce lékařů i sester a snížit čas, který dnes musí věnovat administrativě.
Podpora prevence
Poslední, zatím nejméně rozvinutou, ale velmi slibnou oblastí je podpora prevence na základě vyhodnocení komplexních dat o pacientovi a následného vypracování individuálního rizikového profilu. Při dnešním narůstajícím zájmu o vlastní zdraví může takový krok vést nejen ke včasné a lépe cílené medicínské prevenci, ale i ke změně životního stylu, která je pro zvládnutí chronických nemocí klíčová.
Digitalizace nám tedy nabízí zásadní pomoc s jinak těžko řešitelnými výzvami českého zdravotnictví, jako je zajištění dostupnosti péče v situaci personálních nedostatků a zlepšení kvality, transparentnosti a efektivity. Co se musí stát, aby se tento potenciál naplnil? Základní předpoklady pro sdílení dat, které měly být ideálně vyřešeny již před 15 lety, tedy nastavení pravidel (zejména ochrany a zveřejňování dat a jejich interkompatibility) a zajištění přehledu o existující zdravotnické dokumentaci, jsou díky aktivitě ministerstva zdravotnictví, týmu okolo pana Foltýna a řadě dalších konečně naplňovány.
Potřebujeme samozřejmě jejich dotažení a dlouhodobou aktualizaci, hlavním úkolem dneška je ale podpora digitalizace ze strany zdravotních pojišťoven. Stávající úhrady akutní lůžkové péče dlouhodobě vytvářejí motivaci pro zvýšení produktivity nemocnic, včetně digitalizace, to ale neplatí pro ambulantní péči a pro zajištění koordinace a návaznosti péče. Klíč k dalšímu rozvoji je tedy v rukou zdravotních pojišťoven. Potřebujeme účelné, dobře promyšlené úhradové a regulační mechanismy, které umožní a podpoří transformaci dnešních méně efektivních způsobů poskytování zdravotních služeb. A to bez zbytečných odkladů. Zdravotní pojišťovny musí přestat vnímat digitalizaci jako ohrožení svých rozpočtů, ale měly by ji považovat za příležitost pro zvýšení efektivity.
Pokud správně vyřešíme regulaci a úhrady, o účelný rozvoj digitalizace se postarají sami poskytovatelé zdravotních služeb a dodavatelé technologií.
MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Advance Healthcare Management Institute
Ilustrační foto: Shutterstock
