Mezi nejvíce rozšířené poruchy příjmu potravy s často smrtelnými následky patří mentální anorexie, bulimie, ale také psychogenní přejídání spojené s obezitou. „Největší nárůst těchto poruch jsme zaznamenali během covidu a týká se zejména mladých lidí, kteří se ocitli v sociální izolaci. Pandemie rovněž byla nositelem změn jídelního režimu v rodinách,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Podle prof. Papežové se ale výskyt poruch příjmu potravy posunul do všech věkových skupin, nevyjímaje děti ve školkách, až například po ženy v klimakteriu. Stigmatizace stáří a obavy ze stárnutí jsou živnou půdou pro negativní změnu vztahu k jídlu. „Životní styl, struktura a způsoby komunikace v moderní společnosti s sebou nesou řadu fenoménů v oblasti lidského zdraví, které jsme nedokázali předvídat. Narůstající výskyt poruch příjmu potravy je toho dokladem. Na něm lze dokumentovat vliv různých okolností včetně odeznělé pandemie s jejími opatřeními, která měla prokazatelný vliv hlavně u mladších jedinců,“ doplňuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Roli hraje toxicita sociálních sítí
Genetika, úzkostné stavy, orientace na výkon, touha po pozornosti, soutěživost, nejistota v hledání vlastní hodnoty, nespokojenost s vlastním tělem, touha po nezdravé štíhlosti, to vše patří do výčtu příčin, které mohou stát za poruchou příjmu potravy. „Spouštěčem poruchy může být třeba traumatický prožitek, výskyt závislostí v rodině nebo nějaká jiná nepříznivá situace. V rodinách se může vyskytovat porucha příjmu potravy v několika generacích, mluvíme o transgeneračním přenosu. Roli zde hraje jak genetika, tak vzor rodinného stravování,“ vysvětluje prof. Hana Papežová a dodává, že k rizikovým faktorům zodpovědným za výskyt poruch příjmu potravy se připojil vliv sociálních sítí. „Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou často zdrojem zavádějících informací influencerů o dietách a zdravém životním stylu,“ říká odbornice. Tomuto vlivu snáze podléhají jedinci, kteří nemají zdravé sebevědomí. Na vině jsou i extrémní postoje k propagované zdravé výživě a zdravému pohybu, vedoucí k ortorexii (patologické posedlosti zdravou výživou a biologicky čistými potravinami) a excesivnímu nezdravému pohybu. „Proto jsme na konferenci představili ověřené pozitivní příspěvky influencerů a online intervencí – nutričních odborníků, které také nově školíme v psychoterapeutických výcvicích. Podporují nejen zdravé stravovací návyky, ale také formují pozitivní vztah k jídlu, vlastnímu tělu a k dalším životním hodnotám. Na tyto intervence se zaměřila Simona Almašiová (Chuť žít, Slovensko). Markéta Gajdošová (sociální sítě, zkušenosti z USA) se zúčastnila ve volně přístupném workshopu pro veřejnost v sobotu dopoledne,“ informuje prof. Papežová.
Jak pracovat s pacienty?
Lidé s poruchou příjmu potravy, kteří se chtějí léčit, před sebou mají tři možnosti. Mohou zvolit ambulantní léčbu, která nabízí kombinaci psychoterapie (individuální nebo rodinné) a nutričního poradenství. Ve vážnějších případech, kdy je nutný intenzivnější přístup, je vhodný pobyt ve stacionáři nebo i hospitalizace. Na péči o pacienty s poruchami příjmu potravy by se měl podílet multidisciplinární tým ideálně tvořený psychiatrem, psychologem, nutričním terapeutem a případně i rehabilitačním pracovníkem. „Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byla v oblasti poruch příjmu potravy vždy na předních pozicích jak ve výzkumu, tak ve službách nabízených našim pacientům. Aktuálně s netrpělivostí očekáváme dokončení rekonstrukce objektu bývalé vily Voračických z Paběnic, který slouží pro potřeby naší kliniky. Zde získáme moderní a důstojné prostředí pro léčbu těchto poruch právě u mladších věkových skupin,“ nastiňuje plány přednosta kliniky doc. Martin Anders.
Čísla stále stoupají
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byla diagnóza poruch příjmu potravy v roce 2010 vykázána u 1513 dětí a mladistvých a u 4053 dospělých. Od té doby došlo k rapidnímu nárůstu. V roce 2023 toto číslo u dětí stouplo více než dvojnásobně na 4073. U dospělých bylo v roce 2023 zaznamenáno 5253 případů. Na lůžkovém oddělení Centra pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze muselo být v roce 2023 s touto diagnózou hospitalizováno celkem 76 pacientek, v roce 2024 celkem 70 pacientek. V případě mužů jsou ročně hospitalizováni jeden až čtyři pacienti.
Konference přináší aktuální doporučení a nové poznatky
Letošní téma konference Poruchy příjmu potravy ve světě nových technologií reaguje na stále větší prostor, který získává umělá inteligence a virtuální realita v našich životech. Mgr. Jan Kulhánek z psychologického centra Psychoterapie Anděl představil zkušenosti s umělou inteligencí v roli podpůrného poradce při terapiích a zaměřil se také na využití nových technologií při výuce členů multidisciplinárního týmu.
„Snažíme se také vyvinout programy ve virtuální realitě, podobně jako již fungují pro úzkostné, fobické poruchy, abychom snížili úzkostné, vyhýbavé chování spojené s jídlem. Tyto programy představíme právě na konferenci,“ vysvětluje prof. Hana Papežová.
RNDr. Petra Procházková, přednášející z Mikrobiologického ústavu AV ČR, se zaměřila na nové studie o vlivu lidského mikrobiomu na celkový stav organismu: „Střevní mikroorganismy jsou schopné komunikovat s mozkem různými drahami po ose střevo–mozek. Tato komunikace může hrát klíčovou roli u různých neurologických či psychiatrických onemocnění. Pro normální signalizaci mezi střevem a mozkem je nezbytná stabilní a vyvážená střevní mikrobiota.“ Podle nejnovějších zjištění mají jedinci s poruchami příjmu potravy často narušenou rovnováhu střevního mikrobiomu. „Právě mikrobiom může negativně ovlivnit dietní chování jedince již od mladého věku, dokonce i v těhotenství, což vede k poškození střev a k možné nerovnováze v mozku. Snažíme se dopátrat, zda dřívější ovlivnění mikrobiomu a jídelního režimu zabrání chronickému průběhu poruch příjmu potravy, který sledujeme čím dál častěji,“ uzavírá prof. Hana Papežová.
(red)
Foto: 123rf.com
