Počet nemocných s karcinomem pankreatu v Česku stoupá. Každoročně jej lékaři objeví u 2300 lidí a do roku 2030 se podle odborníků stane nejčastějším smrtelným onemocněním trávicího traktu. Rakovina slinivky se nijak neprojevuje a zabíjí do několika málo měsíců. U přibližně deseti nemocných ji lze předvídat, například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Právě pro ty je určen screening vysoce rizikových jedinců, který by měl oficiálně odstartovat počátkem letošního roku. Lidé, kteří do této skupiny patří, by měli chodit na pravidelné každoroční prohlídky do některého z třiceti center digestivní endoskopie.
„Pokud odhalíme karcinom slinivky v raném stadiu a začneme rychle jednat, umíme prodloužit život pacienta na několik let,“ řekl na kongresu MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní gastroenterologické a geriatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Screening se bude týkat osob, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině. Ohroženi jsou také lidé s tzv. BRCA genem, který je zároveň původcem karcinomu prsu. Na pravidelnou kontrolu by měli chodit i ti, kteří dlouhodobě trpí zánětem slinivky nebo mají diagnózu polypózního syndromu.
V Česku vznikne banka stolice
Dárcovská banka stolice pomůže především lidem se syndromem dráždivého tračníku, kterým trpí až 1,5 milionu Čechů. Toto nejčastější onemocnění trávicího traktu se projevuje průjmem, nebo naopak zácpou, bolestí břicha i pocitem častého nucení na stolici. Nyní se mohou pacienti zapojit do studie, kterou vede tým expertů z Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice a která se účinky fekální mikrobiální terapie zabývá. „Ve studii máme zatím zařazeno třicet pacientů a dalším šedesáti můžeme tuto léčbu nabídnout. Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety,“ vysvětlil jeden z řešitelů studie MUDr. Jiří Vejmelka, člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
Účastníci studie dostanou mikrobiotu lidské stolice od pečlivě vybraných dárců, a to formou nálevu do konečníku – proces absolvují celkem čtyřikrát. Dárci stolice prošli podrobným vyšetřením, aby bylo jisté, že jsou zdraví. Museli také splnit řadu podmínek – například neužívat v posledních letech antibiotika, mít optimální tělesnou hmotnost, jíst zdravě a bez specifických dietních opatření, a dokonce mít pozitivní přístup k životu.
Střevními záněty trpí sedmdesát tisíc Čechů
Odborníci na trávicí trakt na kongrese řešili také zvyšující se počet lidí, kteří trpí idiopatickými střevními záněty (IBD). Za poslední tři roky jich přibylo 20 tisíc a s nemocemi jako Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida se tak v Česku léčí 70 tisíc pacientů. Podle gastroenterologů IBD postihují stále mladší ročníky – u Crohnovy choroby se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků (asi 15–20 %). Zatímco u této střevní choroby hraje velkou roli genetika, a to až ze 70 procent, v případě ulcerózní kolitidy se na rozvoji a opakovaném vzplanutí nemoci významně podílí zejména psychický stav.
Podle odhadu expertů nemůže třetina pacientů se střevními záněty plně pracovat, dalších 10 procent je v invalidním důchodu. Asi 10 500 nemocných pomáhá biologická léčba. „Máme k dispozici řadu biologických preparátů a další přicházejí. Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal. ‚Hitem‘ poslední doby je použití protilátek proti interleukinu 23,“ vysvětlil prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident Vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů.
Lékaři čekají od nových léků větší bezpečnost a efektivitu a také se chystají u svých pacientů změnit taktiku léčby. „Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stadiích nemoci,“ dodal prof. Lukáš.
Specialisté pomocí dechových testů odhalí škodlivé bakterie
Jedině pomocí dechových testů mohou lékaři stoprocentně zjistit přítomnost tzv. bakteriálního přerůstání v tenkém střevě (SIBO). Zatímco ostatní příčiny problémů trávicího traktu je možné objevit i pomocí endoskopie, bakteriální přerůstání ne. Aby byly testy co nejpřesnější, a nemoc se tak nedala přehlédnout, žádají nyní gastroenterologové pojišťovny o úhradu jejich komplexní varianty – s měřením vodíku i metanu.
„Dechové testy umí odhalit příčinu řady potíží trávicího traktu, a to způsobem, který je pro pacienty příjemnější než vyšetření endoskopické,“ upozornila na kongrese specialistka MUDr. Zdislava Vaníčková z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Při bakteriálním přerůstání se bakterie přestěhují z tlustého střeva do tenkého a začnou škodit. To se projevuje například silnými bolestmi břicha po jídle, nadýmáním, průjmy nebo ztrátou hmotnosti. „Protože příznaky jsou lehce zaměnitelné s jiným onemocněním trávicího traktu, lidé obvykle projdou kompletním vyšetřením včetně gastroskopie a kolonoskopie, kde se však nic nezjistí. Oni se pak trápí dále nebo odcházejí s jinou diagnózou.
Jejich kvalita života se snižuje, v extrémních případech nemoci dokonce potraviny procházejí tenkým střevem tak rychle, že si tělo nestíhá brát potřebné živiny a nemocný hubne a chátrá. Když SIBO odhalíme a nasadíme správná antibiotika, 6 z 10 pacientů se uzdraví hned v prvním kole léčby. Zcela se vyléčí 19 z 20 nemocných,“ vysvětluje lékařka důvody, proč se vyplatí po této nemoci pátrat.
Helicobacter může mít v žaludku až čtvrtina Čechů
Gastroenterologové nyní zkoumají, kolik lidí má v žaludku Helicobacter pylori. Tato bakterie napadá žaludeční sliznici, což může vést až k rakovině žaludku. „Přestože výskyt rakoviny žaludku v Česku pomalu klesá, především díky lepšímu stravování a včasné diagnostice, provázanost s přítomností bakterie je nepopiratelná. Infekce způsobuje u části lidí záněty žaludku, vředy a postupně může vést právě ke vzniku nádoru,“ upozornil doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Podle něj je přítomnost H. pylori nejvíce nebezpečná u rizikových jedinců, například u mužů mezi 60 a 80 lety, kteří jsou obézní, kouří a karcinom žaludku se už v minulosti v jejich rodině vyskytl.
Jak doplnil prof. Lukáš, asi u dvou třetin„nakažených“ se H. pylori nijak neprojevuje a s bakterií normálně žijí. U jedné třetiny však způsobuje potíže, zpočátku například v podobě nepříjemných bolestí v břiše, nadýmání, průjmů, říhání, pálení žáhy či nevolnosti. „U některých se promítne na kůži jako ekzém, zarudnutí či akné,“ dodal prof. Lukáš. Celkem prozkoumají útroby 20 000 lidí v rámci multioborové studie HelicoPTER.
Přístroje na vyšetření trávicího traktu stárnou – výměnu brzdí vysoká cena
Odborníci se na kongrese zabývali také přístrojovou technikou, konkrétně endoskopy, které jsou pro jejich práci nezbytné. Diskutovali o současném vybavení pracovišť, které stárne. Jeho výměnu však brzdí jejich vysoká cena. Moderní přístroje (např. HD endoskopy) přitom podle odborníků mají lepší komfort pro pacienta, kvalitu obrazu, přítomnost umělé inteligence a schopnost kvalitně léčebně zasáhnout. Tenkou hadičku s kamerou na konci používají gastroenterologové ke stovkám tisíc výkonů ročně – od vyšetření tlustého střeva po prozkoumání jícnu, žaludku a dvanáctníku.
Tímto přístrojem jsou také schopni léčit – například šetrně odstranit polypy nebo vyléčit akutní zánět žlučových cest. „Proto je velmi důležité, aby všechna pracoviště měla k dispozici moderní vybavení. To je v současnosti bohužel realita pouze u 50–60 % z nich, u dalších přístrojový park stárne. Endoskopy rychle zastarávají a nemají takovou výdrž jako například ultrazvuk. Je to způsobeno také jejich využitím v endoskopické terapii, při které se přístroje rychleji opotřebovávají.
Je třeba je neustále obměňovat, což při současných platbách od zdravotních pojišťoven není zkrátka možné. Situaci nepomáhá ani to, že pořizovací ceny přístrojů jsou čím dál vyšší, zejména kvůli nízké konkurenci výrobců, a ceny servisu jsou stejné jako v zemích západní Evropy,“ vysvětlil doc. Urban. Platby, které nyní gastroenterologové dostávají od zdravotních pojišťoven za základní endoskopické výkony, jsou stále nižší než skutečné náklady. Podle doc. Urbana je to důsledek nevyhovující kalkulace výkonu používaných pořizovacích cen přístrojů a vzorce na počet možných výkonů provedených endoskopem. To jsou také hlavní předměty v jednání lékařů s pojišťovnami o nových kódech pro gastroskopii a kolonoskopii.
(red)
foto: Dalibor Konopáč, Freepik
