Jeden z panelů se zabýval tématem morfologických obrazů orgánového postižení anti-PD 1 monoklonálními protilátkami. Přednášku na dané téma měla doc. MUDr. Eva Sticová, Ph.D., z Ústavu patologie 3. LF UK a FNKV. Léčba anti-PD 1 monoklonálními protilátkami u maligního melanomu přináší nejen prodloužení doby do progrese i celkovou dobu přežití, ale má i široké spektrum nežádoucích účinků včetně zcela nových nebo vzácně se vyskytujících život ohrožujících komplikací.
Zásadní místo v léčbě mají podle očekávání imunitně podmíněné nežádoucí účinky, ale trochu paradoxně i infekční komplikace. „Infekční komplikace nebývají důsledkem přímé léčby anti-PD, ale při léčení imunitně podmíněných komplikací v souvislosti s terapií vyššími dávkami kortikosteroidů, čímž se indukuje sekundární imunosuprese. Původci bývají běžná agens, ale i méně obvyklé patogeny včetně oportunních infekcí. Morfologie může odpovídat konvenční infekci, kterou známe u zdravých jedinců, ale musíme být připraveni na to, že obraz může být značně modifikovaný, což může zkomplikovat diagnostiku,“ popisovala docentka Sticová. K infekcím, které bývají během léčby monoklonálními protilátkami běžné, patří například infekce cytomegalovirem (CMV). Relativně časté bývají i sekundární infekce zažívacího traktu, se kterými se setkáváme při imunitně podmíněných nežádoucích příhodách ve střevě.
Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky inhibitorů kontrolních bodů
Nežádoucími účinky biologické léčby může být postižen jakýkoli orgán a orgánový systém. Postižené orgány mají velmi variabilní klinickou i morfologickou prezentaci, kdy je morfologický obraz často blízký genuinnímu chorobnému procesu. „Nejčastěji se setkáváme s komplikacemi na kůži a sliznicích. Bývá zde pruritus, exantémy a vitiligo. Z morfologických obrazů, se kterými se potýkáme, je jednoznačně nejčastější lichenoidní dermatitida,“ vysvětlovala docentka.
Další časté komplikace
K dalším systémovým orgánům, kde se lékaři setkávají s komplikacemi, patří gastrointestinální systém, kde jsou popsány účinky ve spodních partiích zažívacího traktu, jako je kolitida. „Patří sem granulomatózní kolitida a akutní neutrofilní kolitida, v horních partiích i ezofagitida nebo gastroenteritida,“ uvedla lékařka. Léčba způsobuje i řadu hematologických komplikací. Docentka ve svém bloku zmínila například aplastickou anemii, idiopatickou trombocytopenickou purpuru, autoimunitní hemolytickou anemii či hemofagocytární lymfohistiocytózu.
Nežádoucími účinky léčby může být postižen také nervový systém a dochází i k rozvoji očních komplikací. Do této kategorie patří dále například i encefalitida a encefalopatie, meningitida a uveomeningitida, periferní neuropatie, přední uveitida a uveální hemoragie a retinopatie. Z kardiovaskulárních komplikací přednášející uvedla myokarditidu, perikarditidu a vaskulitidu.
V průběhu celého bloku docentka Sticová na příkladech potvrzovala, že při zvládání imunitně podmíněných nežádoucích příhod moderní cílené léčby melanomu je nezbytná mezioborová spolupráce a funkční a rychlá koordinae kroků. To byl také hlavní důvod, proč dermatoonkologická skupina na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a FNKV před několika lety mezioborovou skupinu napříč jednotlivými nemocničními pracovišti sestavila.
Text a foto: Petra Hátlová
