Šlo o největší a nejvýznamnější kongres v daném oboru, jehož získání pro Česko znamená prestižní úspěch v oblasti vědy, zdravotnictví i mezinárodní spolupráce. Kromě toho akce přinesla konkrétní znalosti z praxe, které mohou ovlivnit péči o těhotné ženy v Česku.
Diskutovány byly například nové poznatky ve výzkumu preeklampsie s využitím nových biochemických markerů při screeningu či možnosti využití umělé inteligence, která zvyšuje efektivitu screeningu předčasného porodu a pomáhá lékařům v odhalení vrozených vývojových vad plodu.
V hlavní roli umělá inteligence
„Z bloku cíleného na umělou inteligenci (AI) ve fetální medicíně lze zmínit například téma diagnostiky defektů neurální trubice (NTD) v 1. trimestru nebo buněčný atlas mozku plodu,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., vedoucí Centra fetální medicíny Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN). Velký důraz byl kladen i na interpretaci subarachnoidálních a kortikálních anomálií, které zůstávají diagnostickým úskalím.
Kardiologická sekce vedená Anitou Moon-Grady z USA a Rabih Chaouim z Německa představila pokročilé algoritmy pro detekci srdečních vad asistovanou AI, včetně fetoskopických zásahů a nových technik mapování elektrické aktivity plodu. Odborníci závěrem tohoto bloku konstatovali, že umělá inteligence zvyšuje citlivost i efektivitu práce. Není konkurencí lékaře, ale rozšířením jeho schopností.
Podíl IVF se zvyšuje
Samostatný blok věnovaný asistované reprodukci upozornil na rostoucí podíl těhotenství po umělém oplodnění (IVF), který se v Česku pohybuje již kolem osmi procent. Zároveň se však ukazuje, že některé techniky IVF mohou zvyšovat riziko komplikací, například na kongresu několikrát zmíněné preeklampsie.
Přehled fetálních intervencí
Z dalších přednášek je možné zmínit blok, který přinesl přehled fetálních intervencí. V bloku se představilo několik zahraničních účastníků. První přednášku měl dr. Jan Deprest z Belgie a dr. Denis Lapa, která do Prahy dorazila z Brazílie. Jejich přednáška byla zaměřená na rozštěp páteřního kanálu, který je možné řešit v rámci fetoskopické opravy pomocí kožních štěpů.
Zmínit lze i přednášku na téma transezofageální stimulace in utero, kterou přednesla dr. Gongli Cai z Číny. „Chirurgie plodu se rozšiřuje i mimo tradiční indikace a u těchto výkonů je klíčová mezioborová spolupráce,“ komentoval závěr přednášek bloku profesor Calda.
Preeklampsie – jedno velké téma
Velkým tématem akce byla i preeklampsie. Hovořilo se o významu FMF algoritmu (Fetal Medicine Foundation), což je screeningový nástroj pro predikci preeklampsie u těhotných žen s vyšším rizikem rozvoje těchto komplikací. „Sekce věnovaná preeeklampsii přinesla nejen nová data o PlGF a sFlt-1/PlGF poměru, ale i ekonomickou analýzu provedenou Erikou Bonacina ze Španělska, která dokazuje, že včasná intervence se ekonomicky vyplácí. Podle Jamese Goadsbyho z Británie má RREVENT analýza potenciál změnit národní screeningové strategie,“ komentoval profesor Calda.
Blok přinesl i novinky v pohledu na výživu a to, jak ultrazpracované potraviny a metabolické drifty ovlivňují rozvoj preeklampsie. Středozemská dieta, konkrétně nejkvalitnější olivový olej v malých, ale pravidelných dávkách se zdá mít velmi příznivý vliv na metabolismus.
Význam pro praxi
Kongres přinesl důležité impulsy pro každodenní klinickou praxi. „Hranice mezi prenatální diagnostikou a aktivní terapií se dále stírá. Umělá inteligence se stává nástrojem rutinní péče. A spolupráce mezi genetickým, zobrazovacím a klinickým světem je silnější než kdy dřív. Praha se tak na pět dnů stala skutečným hlavním městem fetální medicíny,“ zhodnotil profesor Pavel Calda. Sám přednesl původní sdělení pocházející
z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s názvem „Digitální PCR v detekci aneuploidií“. Touto metodou lze z krve matky zjišťovat hlavní aneuploidie plodu, ale laboratorní zpracování je podstatně jednodušší a rychlejší, což by při zavedení její automatizace mohlo učinit tuto metodu podstatně dostupnější.
Druhým zástupcem Česka byla na konferenci Kateřina Macková, také z 1. LF UK a VFN, která prezentovala pilotní studii konzervativního managementu plodů při velmi předčasném odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství. Na základě získaných optimistických dat se nyní rozbíhá pod jejím vedením randomizovaná multicentrická studie, která by v několika příštích letech měla přinést důkazy o vhodnosti tohoto přístupu.
Petra Hátlová
Foto: Martin Suchánek
