Každý pacient má právo na srozumitelné informace o svém zdravotním stavu, diagnóze a léčebných možnostech. Kvalitní komunikace mezi pacientem a lékařem je zásadní pro správné stanovení diagnózy a volbu odpovídající léčby. Podle průzkumu VZP si 34 procent dotázaných pochvaluje, že jim jejich lékař vše jasně vysvětlí. Dalších 57 procent Čechů informacím od lékařů sice plně nerozumí, nicméně při pochybnostech se nebojí doptat na vysvětlení problému.
Zhruba desetina populace nerozumí tomu, co jim lékař sděluje, a ani nemá potřebu se zeptat a nechat si problémy vysvětlit. Pochopitelně se to může stát, pacient je ve stresu a zaměřuje se na jiné věci a pak dochází k neporozumění. Pokud si pacienti potřebné informace dohledávají až následně například na internetu, určitě to není nejšťastnější způsob porozumění lékařské terminologii. Správná komunikace mezi pacientem a lékařem tak přispívá nejen k lepším léčebným zdravotním výsledkům, ale také k větší spokojenosti na obou stranách.
Graf 1 Porozumění lékařům při vyšetření
Syndrom bílého pláště
Strach z bolesti, obava z diagnózy nebo jen špatná zkušenost z minulosti může zapříčinit strach z lékařů. Zhruba polovina (45 %) oslovených Čechů je z návštěvy u lékaře nervózní, šest procent má vyloženě strach. Konkrétně oslovení zmiňovali zubaře – strach z něj má každý desátý Čech.
Pro těch několik procent lidí, kteří se lékařských vyšetření bojí, je však stres často natolik silný, že může ovlivnit nejen jejich psychiku, ale i fyzické projevy – třeba vyšší krevní tlak nebo zrychlený tep. I proto je důležité na svůj případný strach upozornit lékaře, který může přizpůsobit přístup, zklidnit atmosféru a pomoci celou situaci zvládnout.
Graf 2 Syndrom bílého pláště
Vlastní a rodinná anamnéza
Důležitou roli při určování diagnózy hraje také znalost jak vlastní zdravotní anamnézy, tak i té rodinné. Právě dědičné faktory mohou mít zásadní vliv na včasné odhalení rizikových onemocnění. Polovina Čechů podle svých slov zná tu svou přesně (48 %). Relativně nejmenší znalost své vlastní anamnézy mají mladí lidé mezi 18 a 29 lety (13 %). U rodinné anamnézy je situace horší. Tu dobře zná jen čtvrtina (23 %) tázaných, sedm z deseti Čechů ji zná přibližně. Zhruba desetina respondentů uvedla, že by se s rodinnou anamnézou ráda seznámila.
Graf 3 Ochota dojíždět za specializovanou zdravotní péčí
Důležitost kvalitní lékařské péče
Průzkum dále ukázal, že pro více než polovinu (57 %) Čechů je důležitá kvalita lékařské péče a v případě závažnějších onemocnění (např. onkologických) jsou ochotni za ní přiměřeně dojíždět. Téměř třetina dotázaných by v takových případech za takovou péčí dojela kamkoli, rozhodující je pro ně kvalita. Jen 14 procent populace trvá na tom, že lékařská péče má být i v takových případech poskytnuta přímo v místě bydliště.
Zdroj grafů: VZP
Foto: Freepik
(htl)
