V Česku vyvolává zvýšení kompetencí farmaceutů a očkování v lékárnách živou diskusi, kterou již mají v mnoha zemích za sebou a očkování patří mezi běžné služby, které lékárny poskytují. Tato služba tam zajišťuje lepší dostupnost očkování a zvyšuje míru proočkovanosti. Lékárny se zapojují především do každoročního očkování proti sezónní chřipce. Potřeba zvýšení počtu očkovacích míst vyvstala také v průběhu pandemie a v mnoha zemích farmaceuti přispěli k rychlému tempu očkování proti covid-19. Evropský parlament uznal (usnesení z 12. července 2023 o pandemii covid-19), že lékárny se ukázaly jako klíčový sektor při zvládání pandemie covid-19, protože nabízely testování pacientů, očkování a poradenství jako první kontakt. Dále vyzval Evropskou komisi, aby zahrnula lékárenský sektor do iniciativ EU v oblasti veřejného zdraví, a členské státy, aby je začlenily do svých programů zdravotní péče a výzkumu, čímž zdůraznil cennou roli lékáren.
Historie očkování v lékárnách
Očkování v lékárnách není ve světě žádnou novinkou nebo výstřelkem posledních let. První zemí, která zavedla očkování v lékárnách již v roce 1983, byla Argentina. V 90. letech následovaly Spojené státy, Jihoafrická republika, Austrálie, dále Velká Británie (2002), Portugalsko (2007), Irsko (2011), Švýcarsko (2015), Francie (2017) a po roce 2020 mnoho dalších zemí. V současné době je možné očkovat ve veřejných lékárnách proti viru sezónní chřipky v 17 evropských zemích – např. Dánsko, Francie, Norsko, Irsko, Portugalsko, Belgie, Velká Británie, Řecko, Švýcarsko, Polsko, Lucembursko, Německo, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko.
Očkování v lékárnách přispívá ke zvýšení proočkovanosti
V mnoha zemích se farmaceuti zapojují do řady aktivit a poskytují různé služby zaměřené na řešení problematiky přenosných onemocnění a zvyšování proočkovanosti, například účastí na kampaních na zvyšování povědomí veřejnosti, screeningem a poskytováním informací v lékárně, propagací dostupnosti a přínosů očkování, samotným podáváním vakcín a zajištěním toho, že farmaceuti jsou sami očkovaní. Mnoho zemí v Evropské unii i po celém světě směřuje k rozšiřování kompetencí farmaceutů, zejména zaváděním očkovacích programů vedených farmaceuty.1 Zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že umožnění farmaceutům podávat vakcíny může zvýšit proočkovanost.2 V Irsku bylo v sezóně 2022/2023 podáno 29 procent vakcín proti chřipce v lékárnách3. Ve Francii začalo očkování proti chřipce v lékárnách v sezoně 2017/2018, kdy bylo očkováno 160 tisíc lidí, o tři roky později již více než 3,7 milionu lidí. Zároveň se ukazuje, že se v průběhu času pozitivně projevuje dopad synergického působení lékařů a farmaceutů, kdy dochází k postupnému nárůstu počtu očkovaných lidí v lékárnách a zároveň i v ordinacích.
Očkování v lékárnách zvyšuje informovanost o očkování i jeho dostupnost
Farmaceuti v lékárnách často zprostředkovávají první kontakt člověka se zdravotním systémem a často jsou i posledním zdravotnickým pracovníkem, kterého pacienti navštíví před užitím léků. Mají ideální pozici k vysvětlování principů fungování vakcín, vyvracení mýtů, k aktivnímu boji s dezinformacemi ve společnosti a ke zvyšování zdravotní gramotnosti. Jelikož lékárny denně navštěvuje velká část populace, představuje to klíčovou příležitost, neboť očkování prováděné v lékárnách zvyšuje pohodlí a dostupnost pro všechny části populace.
Očkovací služby poskytované v lékárnách vedly ke zvýšení počtu očkování proti chřipce u lidí, kteří v předchozím roce očkování vynechali, a u těch, kteří by jinak očkováni nebyli. Publikované důkazy také ukazují, že nezanedbatelná část vakcín byla podána mimo pracovní dny.4 Jinými slovy, díky lékárnám jsou očkovány ty skupiny obyvatel, které běžně nevyužívají z různých důvodů služeb lékařských ordinací. Lékárny mají často delší otevírací dobu, včetně víkendů, nacházejí se nejen kolem nemocnic a poliklinik, ale i v místech, kde dochází k vyšší koncentraci lidí – náměstí, rušné ulice, obchodní centra. To vede k tomu, že očkování v lékárnách využívají lidé v rámci impulzivního chování – „jdu kolem lékárny, vidím nabídku očkování, mám půl hodinky čas, jdu se naočkovat“. I z průzkumů veřejného mínění, které zadává Česká lékárnická komora v pravidelných dvouletých intervalech, se ukazuje, že zájem o očkování v lékárnách se pohybuje mezi 30–50 procetny respondentů. Znepokojivé však je, že v posledním průzkumu agentury SC&C z roku 2025 byl v porovnání s předchozími roky pozorován pokles zájmu, který souvisí s obecným poklesem důvěry v očkování. V době, kdy se pseudoodborné konference proti očkování pořádají i na půdě Poslanecké sněmovny, je potřeba začít s jasnou kampaní ukazující zásadní pozitivní vliv očkování na chod naší společnosti. Očkování v lékárnách by mohlo být jedním z pilířů ukazujícím nejen potřebnost, ale také bezpečnost očkování proti chřipce.
V Česku je více než 2500 lékáren, tedy další stovky snadno dostupných míst, kde by bylo možné provádět očkování. Lékárna je zdravotnické zařízení, které musí splňovat hygienické normy. Záležet bude na tom, na kolik přísně budou stanoveny požadavky na přizpůsobení lékáren. Nicméně místnost, v níž by bylo možné očkování provádět (včetně prostoru na observaci po výkonu), by podle zkušeností ze zahraničí mohla být k dispozici ve většině lékáren, pokud si nebudeme vymýšlet nějaké nesmyslné požadavky jako například kachličky až po strop nebo záchod pro pacienty.
Vzdělání a příprava farmaceutů jsou nezbytné
V zemích, kde farmaceuti mohou očkovat, musí absolvovat certifikované vzdělávací programy, které zahrnují teoretickou i praktickou přípravu (včetně pravidelných obnovovacích kurzů) a týkají se podávání vakcín, použití adrenalinu (pro zvládnutí anafylaxe) a resuscitačních postupů. S obdobným systémem vzdělávání farmaceutů je počítáno i v Česku. Navíc, jakmile to bude možné, může být podobný program do budoucna součástí pregraduálního vzdělání farmaceutů přímo v rámci vzdělávacího programu na farmaceutických fakultách. Jedním z argumentů, který se objevuje v rámci diskusí o očkování v lékárnách, je, že dnes nemohou očkovat velké skupiny lékařů s medicínským vzděláním (např. absolventi). Už před čtyřmi roky v rámci projednávání možnosti očkování v lékárnách v Poslanecké sněmovně zaznívala od České lékárnické komory jednoznačná podpora tomu, že současně s umožněním očkování farmaceutům by měla být rozšířena tato pravomoc i na všechny lékaře. Tím společně zvýšíme dostupnost očkování pro obyvatele v Česku.
Zájem o získání kompetence očkování dlouhodobě projevuje cca polovina farmaceutů, kteří pracují v různých typech lékáren (nemocniční, řetězcové i neřetězcové). Nejedná se tedy o „snahu řetězců o očkování“, jak je někdy projekt očkování v lékárnách ve veřejném prostoru označován. Na podzim 2025 proběhl pilotní projekt očkování v lékárnách, který jednoznačně potvrdil, že o očkování v lékárnách je zájem i v Česku. Velmi pozitivní zkušeností je, že v rámci projektu využilo této možnosti nemalé množství lidí, kteří byli očkování proti chřipce poprvé. To, že v rámci projektu očkoval v lékárnách lékař, je prostým důsledkem toho, že farmaceut dosud tuto kompetenci nemá. Pokud by ji měl, i v rámci tohoto pilotního projektu by očkování prováděl proškolený farmaceut.
Bezpečnost očkování v lékárnách a odpovědnost farmaceuta
S novou kompetencí přichází i zodpovědnost. Za očkování v lékárně bude jednoznačně zodpovědný farmaceut, který očkování provede. Proto bude nezbytné před vlastním očkováním provést pohovor s pacientem, jehož účelem bude například identifikace potenciálních kontraindikací očkování proti chřipce. Vyžadován by měl být i souhlas očkovaného s provedením výkonu očkování. Záznam o očkování bude v lékárnách prováděn stejně jako u lékařů do systému ISIN (Informační systém infekčních nemocí) tak, aby nedocházelo například k duplikaci očkování jednoho člověka. Možný bude i zápis do dalších vyvíjených aplikací sdílejících data mezi zdravotníky nebo přímá komunikace o provedeném očkování směrem k praktickému lékaři pacienta, pokud bude možná.
Při očkování v lékárnách nejsou zvýšená rizika anafylaxe oproti jiným zdravotnickým zařízením. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává za každý rok vyhodnocení nežádoucích účinků po jednotlivých vakcínách v Informačním zpravodaji nežádoucích účinků léčiv. Za období 2012–2024 není uvedeno žádné nahlášení anafylaktického šoku u očkování proti chřipce. I údaje z Národního registru hrazených zdravotních služeb ukazují, že anafylaktický šok je v Česku nejčastěji diagnostikován jako T78.2 Anafylaktický šok NS (nespecifický) a T78.0 Anafylaktický šok způsobený nežádoucí reakcí na potravu.
Další kompetence farmaceutů
Diskuse o změně kompetencí farmaceutů by se ale neměla omezit pouze na očkování. Zabývat bychom se měli také dalšími kompetencemi v oblasti farmakoterapie (vyhodnocení lékového záznamu, lékové poradenství, adherence k léčbě), edukace pacientů (péče o diabetického pacienta, správná aplikace pomocí inhalátorů apod.) nebo v oblasti prevence (základní prescreening některých onemocnění – měření krevního tlaku, cholesterolu, glykemie ad.) ve spolupráci lékárny s okolními lékaři. Včasné rozpoznání problému a následné doporučení pacienta k vyšetření, stanovení diagnózy a zahájení léčby lékařem představuje efektivní formu spolupráce mezi oběma skupinami zdravotnických pracovníků.
Přínosy očkování v lékárnách – shrnutí
- Zvýšení proočkovanosti populace a tím ochrany veřejného zdraví.
- Zvýšená dostupnost očkování proti chřipce pro zdravou populaci nenavštěvující často praktického lékaře.
- Snížení ekonomické zátěže systému. Imunizace je nejen vysoce účinná v prevenci nemocí, hospitalizací a úmrtí, ale také snižuje související náklady pro ekonomiku, což z ní činí nákladově efektivní investici do veřejného zdraví.
- Snížení pracovního vytížení pracovníků zdravotnického systému. Umožnění dalšího očkovacího kanálu uvolní tlak na ostatní zdravotníky (lékaře a sestry) a umožní jim léčit další, potenciálně komplikovanější případy pacientů.
- Zvýšení osvěty veřejnosti – farmaceuti jsou důvěryhodnou profesí a díky jejich kontaktu s obyvatelstvem mohou přispět ke zvyšování informovanosti veřejnosti.
- Bezpečnostní a pohotovostní plány pro pandemie – lékárny zapojující se do systému představují nový kanál pro očkování a zvyšují přístup k očkování a k informacím o očkování během epidemické krize.
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
viceprezident České lékárnické komory
Foto: archiv Martina Kopeckého
1) Skill-mix innovation, effectiveness and implementation: improving primary and chronic care / Claudia B. Maier: European observatory on health systems and policies, 2022).
2) Maier CB, Winkelmann J, Pfirter L and Williams GA (2023) Skill-Mix Changes Targeting Health Promotion and Prevention Interventions and Effects on Outcomes in all Settings (Except Hospitals): Overview of Reviews. Int J Public Health 68:1605448. doi: 10.3389/ijph.2023.1605448
3) Pharmacy seasonal influenza vaccination service – https://ipu.ie/ipu-review-article/pharmacy-seasonal-influenza-vaccination-service/
4) Thomson K, Hillier-Brown F, Walton N, Bilaj M, Bambra C, Todd A. The effects of community pharmacy-delivered public health interventions on population health and health inequalities: A review of reviews. Prev Med (Baltim). 2019 Jul; 124:98–109.)
