Koordinátor onkologické péče: změna, která zrychlí léčbu

Od ledna letošního roku ve všech patnácti komplexních onkologických centrech v Česku nově působí koordinátoři onkologické péče. Jejich úkolem je provést pacienta celým procesem diagnostiky a léčby tak, aby se zkrátily čekací doby, snížil stres nemocných a léčba mohla začít nejen včas, ale i efektivněji s vyššími šancemi na úspěšné uzdravení. Zpočátku se koordinátoři zaměří zejména na tzv. fast track diagnózy, agresivní onkologická onemocnění s rychlým průběhem, jako je karcinom plic nebo slinivky břišní.

Zavedení koordinátorů je reakcí na rostoucí onkologickou zátěž, které Česko čelí v důsledku stárnutí populace. V současnosti v Česku žije více než 600 tisíc lidí se zhoubným nádorem a každoročně je nově diagnostikováno přes 90 tisíc pacientů. Přestože česká onkologie patří v mezinárodním srovnání ke špičce a výsledky léčby se dlouhodobě zlepšují, pacienti se často potýkají s dlouhými čekacími lhůtami a nepřehlednou cestou mezi jednotlivými pracovišti.

„Čas hraje v onkologii zásadní roli. Zavedení koordinátorů je konkrétní krok, který pomůže zkrátit cestu pa-
cienta k léčbě a zvýšit šanci na úspěšnou terapii. Díky nim zabráníme tomu, aby pacienti bloudili systémem, posílíme spolupráci mezi lékaři a pacientskými organizacemi a dlouhodobě zlepšíme celkovou kvalitu onkologické péče v Česku. Jde o změnu, která má potenciál každoročně zachránit stovky lidských životů,“ vyzdvihl důležitost koordinátorů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Koordinátor onkologické péče se stává doslova průvodcem pacienta systémem. Zajišťuje návaznost vyšetření, domlouvá termíny, propojuje praktické lékaře, specialisty a onkologická centra a pomáhá pacientovi orientovat se v náročné situaci.

„Cesta onkologického pacienta dnes často připomíná chaotickou procházku. Koordinátor ji má narovnat, zrychlit a zpřehlednit. Pokud dokážeme zkrátit dobu mezi podezřením na nemoc a zahájením léčby, můžeme také výrazně zlepšit výsledky léčby,“ uvedl Marián Rybář, datový analytik Ministerstva zdravotnictví ČR a jeden z autorů koncepce. Zároveň zdůraznil, že koordinátor uleví zdravotníkům od části organizační a administrativní zátěže. Nejde přitom nutně o zdravotnickou profesi, klíčové jsou organizační schopnosti, orientace v systému a empatie. Lepší koordinace péče může přinést i úspory nákladů, například omezením duplicitních vyšetření.

Zavedení koordinátorů je součástí širší reformy onkologické péče, která staví na pěti základních principech: včasném záchytu, zkracování čekacích lhůt, lepší koordinaci, rozumném rozdělení péče mezi centra a regiony a systematickém vyhodnocování kvality. Na přípravě této změny se významně podílela také pacientská organizace Hlas onkologických pacientů, která dlouhodobě mapuje zkušenosti nemocných a jejich rodin.

(htl)
Ilustrační foto: Shutterstock