V úvodu programu byl panel náměstka ministra zdravotnictví MUDr. Igora Karena cílený na možnosti umělé inteligence a její využití v primární péči. Poté následovala celá řada odborných lékařských bloků.
Důležitost časného záchytu demence v ordinacích praktických lékařů
K časnému záchytu demence přispívá v Česku screeningový program, který je určený lidem ve věku od 65 do 80 let, lidé starší na screening nemají nárok. Výskyt nejčastější formy demence – Alzheimerovy choroby – však výrazně narůstá po 65. roce, a právě ve věkové skupině 80 let postihuje až 30 procent populace. Podle praktických lékařů je tak paradoxní, že lidé nad touto věkovou hranicí, kdy s nemoc dále rozvíjí, už do programu nespadají. „V rámci programu časného záchytu demence by se měla při preventivních prohlídkách testovat paměť u všech lidí ve věku 65–80 let,“ říká praktická lékařka a gerontoložka MUDr. Astrid Matějková, která je členkou výboru SVL ČLS JEP. Právě i ona kritizuje horní věkovou hranici pro zařazení do tohoto screeningového programu. Souhlasí s ní také předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.: „Testování paměti by nemělo končit v 80 letech. Řada seniorů se ve vyšším věku léčí i s jinými nemocemi, jako je například diabetes, hypertenze nebo jiné kardiovaskulární choroby. Pokud tito pacienti začnou trpět poruchami paměti a nepřijde se na to včas, mohou léky vynechávat, nebo je naopak užívat ve vyšších dávkách – a to je může ohrozit na životě.“ Praktici mají v současné době k dispozici několik testů paměti, které dokážou odhalit její poruchy během několika minut. Kromě zahraničních metod využívají lékaři stále častěji i české testy s certifikátem Ministerstva zdravotnictví – při podezření na kognitivní poruchy. Jejich autorem je prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., z Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Zachytí i mírné poruchy krátkodobé paměti a řeči, a to během několika minut. Testování je tak velmi rychlé, což je pro praktické lékaře zásadní. Jejich provádění navíc nově hradí zdravotní pojišťovny,“ upřesňuje prof. Bartoš.
V Česku se v roce 2024 léčilo s Alzheimerovou chorobou, která je jedním z nejčastějších typů demence, více než
84 000 lidí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se v souvislosti se stárnutím populace může celkový počet nemocných s demencí do roku 2050 vyšplhat až na 266 000.
Česko má nejvíce případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii
V loňském roce se v Česku podle předběžných údajů nakazilo klíšťovou encefalitidou 703 osob. „V 80. letech minulého století jsme měli přibližně stejné množství případů jako v Rakousku. Nyní je však 80 procent všech Rakušanů proočkovaných, a počet případů klíšťové encefalitidy se tak v našem sousedním státě snížil na 100–150 nemocných ročně, to je přibližně 6krát méně než u nás,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotní ústavu (SZÚ). Podle něj je hlavním důvodem nízké proočkovanosti v Česku hlavně podceňování závažnosti této nemoci a nedodržení očkovacího schématu. Zatímco minimálně první dávku vakcíny proti klíšťové encefalitidě má za sebou 51 procent Čechů, celým očkovacím schématem, které čítá tři dávky, a první posilovací dávkou, která se podává po třech letech, prošlo pouze 17 procent populace. „V současné době zdravotní pojišťovny hradí očkování proti klíšťové encefalitidě po padesátém roce věku, lze tedy očekávat snížení prevalence v této skupině populace. Přesto svým pacientům doporučuji nečekat až na dosažení tohoto věku a očkovat se již v dětství, respektive kdykoli před padesátkou. Podle studií dosahuje účinnost vakcíny více než 97 procent, jde tedy o vysoce spolehlivou ochranu,“ doplňuje MUDr. Josef Štolfa, místopředseda výboru SVL ČLS JEP. V loňském roce zaznamenal Státní zdravotní ústav extrémní nárůst nových případů také u další nemoci, kterou klíšťata přenáší – lymeské boreliózy. V posledních deseti letech hlásili lékaři přibližně 3 000–4 800 nových případů ročně. Loni jich bylo 11 386. Výsledné číslo však významně ovlivnil nově zavedený systém elektronického hlášení, do kterého se nově zařadily i ordinace, které se do původního systému hlášení infekčních nemocí z různých důvodů nezapojovaly. Do minulého roku tedy existovala značná podhlášenost onemocnění.
U žen nad padesát let stoupají zdravotní rizika – kvůli poklesu hormonů
V Česku žije dnes zhruba tři čtvrtě milionu žen starších 50 let, spadajících do období klimakteria, kdy dochází k rozkolísání hormonální hladiny. „Pečuji o řadu pacientek, které o sebe dbají, a přesto u nich najednou dochází k propadu. Objevuje se u nich nadváha až obezita, zvyšuje se cholesterol a krevní tlak a zhoršuje se pohyblivost. Zároveň je trápí poruchy spánku, výkyvy nálad a únava, což souvisí s hormonálními změnami v období perimenopauzy a menopauzy,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Hana Skalová, která se 20 let detailně věnuje geriatrii. „Už od 45 let bychom se měly při vyšetření pacientek zaměřit na to, zda mají dostatek vitaminu D a vápníku a jak funguje jejich štítná žláza. Důležité je také doporučit screening rakoviny prsu a kolorekta i pravidelné návštěvy gynekologa, například kvůli testu na HPV,“ uvádí MUDr. Kateřina Javorská, která ve Společnosti všeobecného lékařství vede Pracovní skupinu pro preventabilní onemocnění a podskupinu Ženské zdraví. Připomíná, že právě ženy v tomto věku patří mezi poddiagnostikovanou skupinu – řada z nich své zdravotní potíže neřeší, protože se soustředí na zdraví svých blízkých a sebe samy zanedbávají. Kromě zdravotních obtíží se podle lékařek ženy kolem padesátky potýkají také se změnou své role ve společnosti. „Mají pocit, že nejsou vidět,“ popisuje MUDr. Javorská. Současné padesátnice zažily socialismus a mají specifickou životní zkušenost. „Vyrůstaly v prostředí, kde byl kladen důraz na výkon, spolehlivost a schopnost zvládnout vše bez velkých řečí. Na rozdíl od mladší generace nebyly vedeny k tomu, aby otevřeně mluvily o psychických potížích, nastavovaly si hranice nebo dávaly sebe na první místo. Naopak se od nich očekávalo, že zvládnou práci, rodinu i péči o ostatní – a bez reptání,“ popisuje MUDr. Skalová. Tento přístup se pak odráží i v tom, jak přistupují ke svému zdraví. „Dané ženy patří k tzv. sendvičové generaci – podporují své dospělé nebo dospívající děti, které se teprve osamostatňují, a zároveň se začínají starat o rodiče, kteří potřebují stále více péče. Dávají energii oběma směry, ale samy jí mají čím dál méně. Často přehlížejí varovné signály závažných onemocnění a hormony už je nechrání před infarktem, osteoporózou, urogenitálními obtížemi a dalšími riziky,“ doplňuje MUDr. Javorská. Podle lékařek by právě praktický lékař měl být průvodcem tímto náročným obdobím a měl by jej ženám pomoci zvládnout.
Nová vyhláška MZČR umožní praktikům předepisovat léky s omezením E
Léky, které bylo dosud možné získat jen u specialistů, budou moci od 1. července předepsat také praktičtí lékaři. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, je nyní ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou. „Uvolnění této preskripce je průlomová událost, o kterou jsme usilovali od roku 2017. Je to epochální změna v péči o pacienty s chronickými chorobami, díky níž se pacienti dostanou bez administrativních bariér k moderní farmakoterapii, která může dramaticky zlepšit jejich prognózu a kvalitu života. Novela vyhlášky zajistí rychlejší a lepší dostupnost léčby a větší komfort pro pacienty. Praktik konečně přestane být v Česku lékařem druhé kategorie a bude moci svým pacientům poskytnout nejmodernější léčbu. Přetíženým ambulantním specialistům se uvolní ruce tím, že nebudou muset donekonečna pečovat o nekomplikované a kompenzované pacienty, a místo toho se budou moci věnovat komplikovanějším případům nebo novým pacientům,“ vyjmenovává výhody úpravy MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Od ledna 2026 se praktici v rámci preventivních prohlídek zaměřují na záchyt časných stadií nemocí, jako je srdeční selhání, chronické onemocnění ledvin, diabetes nebo poruchy metabolismu tuků. Díky uvolnění preskripčních omezení mohou u těchto pacientů okamžitě zahájit léčbu. „Pacientů s chronickými nemocemi přibývá. Kardiologové odhadují, že v roce 2040 tu budeme mít 540 000 lidí se srdečním selháním. Každý desátý člověk už dnes trpí onemocněním ledvin a přes 1 100 000 osob se léčí s cukrovkou. To vše jsou nemoci, které se podílejí na pracovní neschopnosti a mohou vést k invaliditě. Předejít tomu může včas nasazená moderní terapie. Tím, že ji bude moci předepsat praktický lékař, se značně zlepší její dostupnost,“ dodává doc. Býma. Úprava vyhlášky je výsledkem mnohaletého úsilí praktických lékařů. Současná úprava vyhlášky navazuje na první vlnu uvolnění preskripčních omezení z roku 2024, která se týkala léčivých přípravků s omezením L. „Jde o historický počin Ministerstva zdravotnictví, který uleví jak lékařům, tak pacientům. Rozvolnění preskripce patří mezi hlavní teze reformy primární péče a je současně jedním ze splněných bodů pracovní skupiny, kterou jsme na Ministerstvu zdravotnictví založili. Uvolnění celé řady preparátů v oblasti kardiologie, nefrologie, diabetologie, plicního lékařství nebo například hematologie umožní v některých konkrétních případech, aby pacient zůstal v péči praktického lékaře s konziliární podporou specialistů. Hlavním přínosem však zůstává, že se pacienti k léčbě dostanou včas. To například u onemocnění ledvin může znamenat oddálení nástupu dialýzy o 7–13 let,“ vysvětluje MUDr. Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví.
Petra Hátlová
Foto: SVL ČLS JEP
