V praxi však lékaři často zahajují léčbu ještě před tím, než mají k dispozici jednoznačné výsledky tradičních diagnostických metod, jejichž zpracování může trvat hodiny až dny. To se promítá i do míry nejistoty při rozhodování – podle dostupných dat čelí lékaři otázce, zda antibiotika nasadit, přibližně v 16–29 % případů. Po doplnění výsledků diagnostických metod zaměřených na rozlišení etiologie infekce přitom dochází ke změně nebo potvrzení klinického rozhodnutí v 82–87 % případů, což ukazuje, jak zásadní roli může sehrát rychlá a spolehlivá laboratorní informace.
Z pohledu zdravotnických zařízení přitom není rozhodující pouze samotná diagnostická přesnost, ale také praktická využitelnost v každodenním provozu. Stále více se proto prosazují řešení, která kombinují rychlost získání výsledku v řádu minut, možnost integrace do existujících laboratorních workflow a schopnost zvládnout vyšší objem vzorků bez významného navýšení personální zátěže.
Na tento přístup navazuje například test Access MeMed BV společnosti Beckman Coulter, který získal označení CE 2797 podle IVDR. Test umožňuje rozlišit bakteriální a virovou infekci přibližně do 20 minut a je validován pro použití na běžně dostupných imunochemických analyzátorech, jako jsou DxI 9000 a Access 2. Významnou výhodou je, že jej lze využít v rámci stávající laboratorní infrastruktury, bez nutnosti zásadních změn pracovních postupů, což je v praxi často klíčový faktor.
Princip testu je založen na vyhodnocení tří proteinů imunitní odpovědi hostitele (TRAIL, IP-10 a CRP), které jsou integrovány do jednoho výsledného skóre určujícího pravděpodobnost bakteriální nebo virové etiologie infekce. Podle dostupných dat dosahuje test negativní prediktivní hodnoty až 99 % při vyloučení bakteriální infekce. V klinické praxi tak může sloužit jako podpora při rozhodování o zahájení či nezahájení antibiotické léčby a přispět k omezení jejich zbytečného užívání.
Dopady nejistoty v diagnostice se přitom neomezují pouze na jednotlivé pacienty, ale promítají se i do fungování zdravotních systémů. Zbytečné hospitalizace, opakovaná vyšetření nebo nevhodně zvolená léčba představují významnou zátěž jak z klinického, tak ekonomického hlediska. Modelové analýzy naznačují, že zavedení tohoto typu testování může vést ke snížení počtu hospitalizací a diagnostických výkonů a k úsporám nákladů v evropském měřítku v řádu desítek milionů eur ročně, zejména díky cílenější léčbě a efektivnějšímu využití zdrojů.
Diagnostika se tak postupně posouvá směrem k nástrojům, které umožňují získat relevantní informaci v čase, kdy je skutečně potřeba. Právě rychlé a spolehlivé rozlišení etiologie infekce může být jedním z faktorů, které zásadně ovlivní kvalitu i efektivitu poskytované péče.
Autor: Redakce
(text vznikl na základě tiskových materiálů společnosti Beckman Coulter)
Foto: Beckman Coulter
