Součástí zahájení letošního kongresu primární péče bylo představení kampaně nazvané „11 milionů důvodů“. Cílem kampaně je zlepšit povědomí veřejnosti o důležitosti primární péče a jejím vlivu na zdraví lidí i celé společnosti, protože právě primární péče je klíčová pro prevenci, včasnou diagnostiku a efektivní léčbu onemocnění, přístup lidí ke zdravotní péči a fungování celého zdravotnictví. Novou kampaň uvedlo společné vystoupení MUDr. Petra Šonky (předseda SPL ČR), MUDr. Ilony Hülleové (předsedkyně SPLDD ČR), MUDr. Aleny Šebkové (předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP) a doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc. (předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP).
Praktičtí lékaři svou kampaní „11 milionů důvodů“ upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče, zejména ve venkovských oblastech, a její nevyužitý potenciál. Už současná realita je alarmující: v tuzemsku je bez praktika obrovské množství lidí, kteří by ho měli mít, ordinace jsou přetížené a už v celých rozsáhlých regionech v podstatě nelze sehnat dostupného praktika pro děti. Samo od sebe zlepšení nenastane, bez rychlého, realistického a poměrně radikálního zásahu se situace bude nadále jen zhoršovat. To je špatně i proto, že právě primární péče je základem každého zdravotního systému. „Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem. V Česku však svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře nemá více než milion lidí, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování. Praktici to chtějí změnit, a proto startujeme kampaň s názvem ‚11 milionů důvodů‘, protože jedenáct milionů lidí u nás žije a každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč kampaň spouštíme. Kvalitní primární péče musí být dostupná všem,“ apeloval doktor Šonka a připomněl, že poptávka po primární péči a její zatížení prudce poroste se stárnutím populace a tím i přibýváním pacientů s chronickými nemocemi. Proto praktičtí lékaři přicházejí s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak mohou čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. Právě dovětek „ve zdraví“ je bohužel i parametr, ve kterém nadále citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi.
Pomoci mají týmové praxe
Podle praktických lékařů je nutné dokončit reformu primární péče, která začala v roce 2018. V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000. Takový počet ale na péči o 11 milionů obyvatel Česka nestačí. Podle praktických lékařů je proto nutné přivést do primární péče absolventy lékařských fakult a změnit organizaci poskytování primární péče. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát,“ uvedl předseda SPL. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou i další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Ideální je, když má v jedné praxi vedle sebe starší lékař jednoho nebo dva mladší kolegy. Přináší to spoustu výhod nejen pro pacienty, ale i pro lékaře, například pro ženy po mateřské dovolené, které nemusí pracovat na plný úvazek. Lékaře odcházející do důchodu navíc v ordinacích plynule nahradí jejich mladší kolegové,“ vysvětlila MUDr. Ilona Hülleová. Nutnou podmínkou fungování týmových praxí je podle ní kvalitní vybavení ordinací, protože lékaři, kteří v nich pracují, musí mít co nejširší možnosti diagnostiky, screeningu i léčby.
Specializační vzdělávání musí mít mnohem větší podporu
Rozvoj týmových praxí teď závisí na příchodu nových posil do primární péče. Předsedové obou profesních sdružení usilují o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisícovku a shodují se na tom, že situace je kritická zejména u pediatrů. Těch ubývá nejvíce, zejména s odchody do důchodu – a nedaří se je nahrazovat. „U všeobecných praktiků je stav optimističtější, zájem o tento obor je mezi mediky poměrně velký,“ komentoval situaci doktor Šonka. V Česku je ale podle něj málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. „V současné době jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná. Zájemci o náš obor z řad absolventů lékařských fakult tak často končí jejich uplatněním jinde,“ podotkl předseda SPL. Praktičtí lékaři proto intenzivně jednají o navýšení počtu rezidenčních míst. Hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání by měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, ke kterým se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie. Snahou odborných společností je přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje, ty ostatně mohou zřizovat i vlastní místa. Všichni přítomní zástupci lékařských společností praktických lékařů se také shodli na tom, že specializační vzdělávání by mělo získat i větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven. „Nejde totiž jenom o zvýšení počtu míst. Zejména v pediatrii chybí i finanční prostředky na proškolení nových lékařů a na jejich mzdy. Rezidenti oborů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost musí mít stejné platové podmínky jako rezidenti v nemocnici,“ řekla MUDr. Hülleová.
Kampaň „11 milionů důvodů“ praktičtí lékaři postupně představí ve všech krajích Česka. Věří, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti. Pokud se cíle kampaně podaří naplnit, výrazně pomůže nejen praktikům, ale i pacientům a zdravotnickému systému jako celku.
Témata společná pro obě odbornosti
Odborný program kongresu začal plenárními přednáškami. Právě úvodní blok plenárních přednášek jako již tradičně přinesl témata, která nejsou čistě medicínská a prostřednictvím inspirativních osobností z různých vědeckých a společenských oborů nabízejí praktickým lékařům pohled na svět a jejich práci z jiného úhlu perspektivy. Tentokrát přijal pozvání pořadatelů kongresu právník Radim Polčák, který představil pohled na právní aspekty využití umělé inteligence v medicíně. Konkrétně hovořil o zatím jen zdánlivě vzdálených, ale z řady důvodů obtížně řešitelných otázkách, jakými jsou povinnosti a odpovědnost při nasazení umělé inteligence ve zdravotnických službách.
Jako každoročně si účastníci kongresu primární péče mohli z programu vybírat z témat speciálně zaměřených pro VPL a PLDD, ale i z přednáškových bloků zabývajících se problematikou, která je společná oběma odbornostem. Společným pro obě odbornosti tak byl, letos nově, například blok o psychických problémech v dospívání, zaměřený na problematiku identity pohlaví a závislosti u adolescentů. Nechyběly tradiční (a velmi oblíbené!) klinické kazuistiky (obrovský zájem vzbudily například kazuistiky managementu a dlouhodobého sledování diabetes mellitus v těhotenství a po porodu, které připravil diabetolog MUDr. Pavel Škrha, Ph.D.). Zájem praktiků (zejména těch pro dospělé pacienty) o diabetes mellitus z nejrůznějších úhlů pohledu a situací je o to pochopitelnější, když si uvědomíme, že právě oni pečují o více než 400 tisíc pacientů s diabetem, což je počet blížící se téměř polovině všech léčených diabetiků u nás.
Bloky pro jednotlivé odbornosti
V odborném programu pro všeobecné praktické lékaře se pořadatelé letos hodně zaměřili na otázku arytmií a srdečního selhání v ordinaci VPL. Důvody jejich zájmu jsou nasnadě, snad stačí jen stroze připomenout, že praktičtí lékaři pečují o více než dva miliony pacientů s hypertenzí. Velký zájem vzbudil praktický pohled na neprávem opomíjená, ale důležitá témata, jako je hyperparatyreóza, úskalí kortikoterapie či správné interpretace hematologických nálezů. Představena byla i aktuální novinka v oblasti prevence: program časného záchytu aneurysmatu abdominální aorty. A nechyběl ani blok SPL zaměřený na právní a profesní problematiku, který jako každoročně tento kongres uzavíral.
Neméně bohatý byl i program pro pediatry, od témat věnovaných akutní medicíně, tentokrát intoxikacím u dětí (přednemocniční péče, ale i intoxikace dětí na dětském urgentním příjmu), až po vybrané přednášky z dětské neurologie, tentokrát zaměřené na neepileptické záchvaty, poruchy spánku a diferenciální diagnostiku bolestí hlavy. Zdá se, že poněkud narůstá incidence některých onkologických onemocnění v dětském věku, proto dalšími tématy byly i otázky spojené s včasným záchytem onkologických onemocnění u dětí. Tradiční prostor dostalo očkování, věnovali se mu například přednášející v rámci sympozia Nevyužité možnosti očkování v ordinaci PLDD. V neposlední řadě na kongresu zazněla i sdělení zabývající se aktuální profesní problematikou, která se tentokrát zaměřila jak na provozování ordinací PLDD včetně týmových praxí a novinky v oboru, tak i na vzdělávání budoucích mladých praktických lékařů pro děti a dorost.
Praktické dovednosti v řešení akutních stavů si všichni účastníci kongresu mohli vyzkoušet ve Stanu první pomoci. Připojit se v něm mohli k praktickému tréninku, kde si pod vedením odborníků procvičili resuscitaci i další život ohrožující stavy. Své dovednosti si tu zdokonalovali i v simulovaných scénářích.
Výrok, který by mohl být mottem největšího setkání našich praktických lékařů, nejspíš nevědomky pronesl na jeho začátku docent Svatopluk Býma. Řekl totiž, že primární péče je jediná placená za to, že pacienti jsou zdraví. Alespoň by to tak být mělo.
Text a foto: Jana Jílková
