Záštitu nad akcí převzali prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., rektorka Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, a prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který konferenci ve čtvrtek dopoledne slavnostně zahájil.
V úvodu akce MUDr. Karel Roztočil, CSc., hovořil o historii konference a zmínil, že se všech padesáti ročníků angiologických dní osobně zúčastnil. Ve své řeči se vrátil k tomu, jak se Angiologické dny od svého prvního ročníku rozvíjely a jak přibývalo účastníků i řečníků. Podle jeho slov měl jubilejní ročník asi sedmkrát více účastníků, než jich bylo v době začátků.
Součástí úvodu akce bylo i slavnostní předání ocenění vítězům výročních cen, následovala Puchmayerova přednáška, které předsedali docentka MUDr. Debora Karetová, CSc., předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP, a dr. Roztočil. Tématem přednášky bylo: (Ne)právem opomíjené nebo již překonané léčebné metody v angiologii? a přednášející byla MUDr. Irena Muchová z Cévní ordinace Praha.
doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Významná zahraniční účast
Jubilejní angiologické dny měly významné zahraniční zastoupení, a to řečníky z Mayo Clinic z amerického Rochesteru. Jejich sympozium se těšilo velké účasti a sál byl plně obsazený. Řečníci se zaměřili na tři tematické oblasti. Dr. Raymond C. Shields hovořil o cévních potížích u zdravých sportovců. Dr. Roger F. Shepherd účastníkům konference nabídl své zkušenosti z oblasti diagnostiky a léčby cévních změn v oblasti prstů na horních a dolních končetinách. Poslední z přednášek vedl dr. Edwin A. Takahashi a hovořil o posunech v intervencích na lymfatickém systému. Kromě jiného zdůraznil, že jde o oblast, která se teprve vyvíjí a je na začátku své cesty.
Co hýbe angiologií?
Druhá sekce prvního dne nesla název Co hýbe angiologií. Sekci předsedala docentka Karetová a dr. Roztočil.
Prvním řečníkem byl profesor MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ve své přednášce představil Národní kardiovaskulární plán na příštích deset let. V této souvislosti konstatoval: „Akutní péče je v rukou kardiovaskulárních center, ale i v rukou lékařů ambulantní péče.“ Dále upozornil na to, že dostupnost kardiovaskulární péče v Česku zatím stále není ideální. V přednášce ukázal i nejčastější příčiny úmrtnosti podle kardiovaskulárních onemocnění i pyramidu péče, v níž nejvýznamnější roli hraje kardiovaskulární prevence.
Druhým řečníkem byl prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který představil novinky v léčbě obezity. Blok uzavírali docentka Karetová a MUDr. Samuel Heller, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ti ve své řeči představili Národní program screeningu AAA v České republice, který se týká mužů ve věku 65 až
67 let. Docentka Karetová zmínila i rizikové faktory břišního aneurysmatu a aktuální léčebné metody.
V následujícím, třetím bloku se diskutovala témata týkající se dialyzovaných pacientů a jejich terapie a to konkrétně: Kdy se má stenóza dialyzačního zkratu řešit, Endo AVF – nová možnost pro dialyzované pacienty, ischemie u dialyzovaných pacientů a předoperační DUS vyšetření před založením cévního zkratu. Poslední ze zmíněných přednášek vedla MUDr. Eva Chytilová, Ph.D., ze III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. MUDr. Chytilová ve své přednášce uvedla mimo jiné i předoperační management DUS před založením cévního zkratu pro hemodialýzu.
Bloku s názvem Současný posun v zobrazovacích metodách karotických tepen a hlavní příčiny jejich postižení, který vznikl ve spolupráci s Českou společností pro aterosklerózu, předsedal Dr. Luca Saba z univerzity v Cagliari a profesor MUDr. Jan Piťha, CSc., z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Jedním z řečníků byl i předsedající sekce dr. Saba, který se původně měl konference zúčastnit osobně, pro nemoc se však účastnil pouze distančně, druhým mluvčím byl prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Oba řečníci se zaměřili na novinky v oblasti diagnostiky a léčby karotických stenóz. Profesor Vrablík hovořil o rizikových faktorech karotických aterosklerotických postižení a jejich epidemiologických souvislostech, ve své řeči zmínil i význam lipoproteinu (a).
Do programu prvního dne byly zařazeny i kazuistiky, zejména mladých lékařů, odborná firemní sympozia a work-
shop. Ten byl na téma využití umělé inteligence v pletysmografii a personalizované terapii.
Část prvního dne byla vyhrazena i sekci sester, zde se diskutovala témata hojení ran, hypercholesterolemie, péče o končetinu s akutní ischemií či problematika endovaskulární léčby hluboké žilní trombózy.
Dr. Raymond Shields – organizátor sekce Mayo Clinic – a MUDr. Karel Roztočil, CSc.
Druhý den konference
Druhý den konference zahájil svou řečí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Po zahájení následovaly přímé přenosy z katetrizačních sálů. První byl ze Všeobecné fakultní nemocnice a šlo o karotickou intervenci, kterou prováděl MUDr. Petr Vařejka. Na přenos navazovala přednáška profesora Jana Piťhy na téma Kvantifikace stenózy karotické tepny aneb víme, co a jak měříme a následně intervenujeme? Druhý přenos byl z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a opět se týkal karotické intervence. Třetí přímý přenos byl z IKEM a zabýval se rekanalizací s použitím návratového zařízení. Tento přenos již byl součástí bloku Chronická končetinu ohrožující ischemie.
V následujícím bloku se diskutovalo téma endovaskulární intervence u patologií aorty. K tématu byl přímý přenos z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Z FNKV byl i poslední přenos dne, a to na téma endovenózní laserová ablace. Z dalších témat druhého dne lze zmínit například kožní komplikace lymfedému. Přednášku na toto téma měla MUDr. Naděžda Vojáčková.
Závěrečný den konference
Poslední, třetí den Angiologické konference přinesl témata intervenční léčby bércové ulcerace, hovořilo se o trombóze jako významném projevu myeloproliferativních chorob či o genetických syndromech postihujících hrudní aortu. Na konferenci však zazněla i celá řada dalších odborných témat.
„Padesáté, výroční angiodny jsme velice pečlivě koncipovali, klíčový byl odborný program. Ten byl letos velice bohatý, mezi důležitá sdělení patřily novinky z oboru, například farmakologické, konkrétně nová hypolipidemika, antiobezitika a antidiabetika, a samozřejmě byly představeny i nové metody v intervenční medicíně. Zajímavé ale byly i kazuistiky, které se týkaly zejména praxe mladých lékařů,“ zhodnotila konferenci docentka Debora Karetová, která se na organizaci konference zásadně podílela.
Petra Hátlová
Foto: archiv AMCA
