Falešné zprávy mohou být podobně nakažlivé jako viry. Vzhledem k bezprecedentnímu dosahu sociálních sítí a rychlosti, s níž se na nich šíří, čerpá současný výzkum a analýzy informačních poruch stále více z epidemiologických postupů a modelů koncipovaných původně ke studiu šíření infekčních chorob. Vzhledem k podstatě problému je potřebné další napojení na vědy typu sociologie, psychologie, informatika, kybernetika.
Dezinformace a misinformace zastávají roli patogenů, a jejich proces šíření na sociálních sítích (tzv. infodemie) nese znaky pandemického šíření infekčních agens. Zásadním myšlenkovým východiskem je potřeba pochopení, proč lidé falešným zprávám podléhají, stejně jako potřeba pochopení zákonitostí šíření a snahy co nejpřesněji identifikovat zranitelné/rizikové skupiny obyvatelstva. Ačkoli jsou tato východiska všeobecně známá, je analýza založená na důkazech velmi omezená.
Odpovědí by mohly být analýzy prováděné kvantovými počítači, za využití principu superpozice, provázanosti a interference. Superpozice umožňuje kvantovým bitům zpracovávat a vyhodnocovat data paralelně, interference optimalizuje výsledky tak, aby se minimalizovaly chybné výstupy. Technologie „kvant“ umožňuje analýzu velkých objemů dat a z pohledu našeho problému infodemie falešných zpráv možné rozpoznání vzorců jejich šíření, což je pro boj s nimi klíčové.
Danou problematiku začínají řešit nově zaměřené projekty. Vznikají nová výzkumná pracoviště (Institut globálního zdraví, Emory University, Atlanta, GA USA), specializovaná oddělení zaměřená na analýzy a šíření falešných zpráv (CDC, Atlanta, GA, USA). V roce 2022 otevřela lékařská fakulta v Bělehradě první Laboratoř pro infodemiologii a infodemický management. Longitudinálním panelovým výzkumem zaměřeným na trendy české populace v oblasti konzumace mediálního obsahu a vlivu dezinformačních kampaní se v České republice zabývá Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO). Jedním z výstupů je zjišťování četnosti narativů procházejících českou společností. V roce 2023 vedl narativ tvrdící, že „Světová zdravotnická organizace, Česká republika a Evropská unie uzavřely pandemickou smlouvu, která zajišťuje Světové zdravotnické organizaci v případě další pandemie pravomoc vnutit obyvatelstvu povinné očkování a povinné karantény“. Za rok 2024 drží prvenství narativ „Vakcíny založené na technologii mRNA jsou příčinnou výrazného nárůstu autoimunitních onemocnění, nadměrných úmrtí a nekontrolovatelných ‚turborakovin‘“. Nejrizikovější skupinu pozitivního příjmu těchto narativů tvořili lidé z Ústeckého kraje, se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity (cedmohub.eu/cs/).
Proces šíření dezinformací a misinformací byl na základě doporučení Světové zdravotnické organizace nazván „infodemie“. Definice z pohledu Světové zdravotnické organizace charakterizuje infodemii jako „pandemii vysoce
škodlivých nepravdivých či zavádějících zdravotnických informací“. Důsledkem infodemie je množství různých škodlivých fyzických projevů (např. zvýšený krevní tlak, zvýšená hladina kortizolu, poruchy spánku), stejně jako psychických potíží nebo emočního přetížení (např. úzkost, panika, podráždění, deprese).
Protiřečící si masivní dezinformační kampaně, emocionálně silně zabarvená tvrzení bez důkazů, smyšlené kazuistiky vedou na sociálních sítích u části populace k nedůvěře a ztrátě respektu vůči zdravotnickým institucím a jejich odborným doporučením, stejně jako vůči programům veřejného zdraví. Otřásají principem „medicíny založené na důkazech“ (evidence-based-medicine). To má za následek snižování kvality zdraví jednotlivců, rodin, komunit i celé populace. Pacienti odmítají či nevhodně užívají léky, zavrhují či znevažují vakcinační programy, stejně jako odbornou práci zdravotníků.
Typickým příkladem jsou antivakcinační hashtagy (Instagram) infodemické kampaně proti očkování vakcínou proti lidským papilomavirům (HPV).
Vysvětlivky: Kruh – příspěvek byl napsán skupinou mimo zdravotnické profese, čtverec – příspěvek pochází od jednotlivce mimo zdravotnické profese, trojúhelník – příspěvek od skupiny zdravotnických profesionálů, diamant – příspěvek od zdravotnického profesionála, jednotlivce. Černý okraj uzlu značí osobní vyprávění, bílý okraj představuje klasicky podané ozdrojované informace. Červená barva značí antivakcinační obsah příspěvku, zelená naopak pozitivní přístup k vakcinaci a vakcínám. Světle modrá barva vystihuje coby zdroj příspěvky shromážděné z obrázků na sociálních sítích, tmavě modrá barva čerpá data z textů titulků a žlutá zastupuje prvky sociálních médií. Velikost uzlů se odvíjí od počtu příspěvků.
Obr. Síťová analýza několika set příspěvků na sociálních sítích, obsahujících hesla #Gardasil, #HPVvaccine, #HPV. Centrem antivakcinačních názorů zaměřených na rizika očkování byl pojem #Gardasil, zatímco hesla #HPVvaccine a #HPV byly centrem provakcinačních příspěvků soustředěných na problematiku prevence nádorového bujení. Antivakcinační příspěvky obsahovaly mnohem více uzlů s černým okrajem, což značí, že příspěvek byl osobním vyprávěním na rozdíl od informací/zdrojů s bílým okrajem (viz vysvětlivky). Velikost příspěvků byla úměrná počtu obdržených „lajků“ – nejvíce „lajkovaný“ příspěvek (6634 lajků) byl pozitivní osobní narativní příspěvek, vytvořený osobou mimo zdravotnictví.
Karcinom děložního hrdla je přitom z pohledu celosvětových statistik druhým nejčastějším onkologickým onemocněním žen ve věku do 45 let. Vakcíny proti HPV představují zcela zásadní pokrok v prevenci těchto nádorových onemocnění. Nicméně na sociálních sítích lze nalézt desetitisíce sdílení narativů: „Nebylo prokázáno, že HPV vakcína zabraňuje rakovině děložního čípku“, „Stěry z děložního čípku jsou dostatečné k prevenci rakoviny děložního čípku“, „Vakcíny nejsou bezpečné a nejsou dostatečně testovány“, „Vakcíny jsou zbytečné, protože u většiny lidí si dokáže imunitní systém s nemocí poradit a nemoc u nich nepropukne.“
Infodemie zdravotnických falešných informací je tedy jednoznačně velkou hrozbou pro veřejné zdraví a obecně pro medicínu jako celek. Řešení vyžaduje proaktivní přístup, včetně kultivace porozumění textům a kritického myšlení, systematického kvalitního vzdělávání ve školách. Mezi další doporučení patří mimo jiné i vytváření oficiálních účtů zdravotnických organizací na sociálních sítích, úprava algoritmů pro vyhledávání informací z validních zdrojů na sítích, zobrazování validních zdrojů při vyhledávání na prvním místě vyhledávačů. Na západních univerzitách i středních školách se postupně rozšiřuje curriculum výuky zaměřené na rozvoj schopnosti studentů rozlišovat mezi informacemi a dezinformacemi. V rámci toho je jednou ze základních strategií doporučení používat při komunikaci se studenty přímá a stručná vysvětlení faktů, párování vědeckých faktů s osobními příběhy.
Obecně je potřebné pokusit se u laické veřejnosti zvýšit respekt vůči práci zdravotníků a vědců. Na tom musí pracovat i specialisté z daných oborů sami. Bohužel se ukazuje, že odborníci v biomedicínských oborech mají jen velmi mlhavé představy o informačních poruchách a jejich definicích a zákonitostech šíření. Argumentační pozice je pro ně jednoznačně velmi složitá. Musí být přesná, a přesto přijatelná pro příjemce informace, z nichž mnozí jsou dnes v trvalém kontaktu s dezinformacemi, misinformacemi, konspiračními teoriemi a pavědeckými názory, které jsou často velmi obecné a lákavě jednoduché pro pochopení. Z tohoto důvodu se úroveň rozhovoru mezi zdravotníkem a pacientem v USA řídí dle výše vzdělání pacienta („informed consent“) a zahrnuje zjištění, že pacient chápe diagnózu, možnosti své léčby a potenciální rizika.
Přes všechna tato opatření jsme na samém začátku cesty boje proti falešným a zavádějícím informacím, a citát Samuela Langhorne Clemense, známého jako Mark Twain (1835–1910) „Je snadné lidi oklamat a velmi obtížné je přesvědčit, že byli oklamáni,“ dočasnost více než vystihuje.
prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
mezinárodní multiobororový hub CEDMO při Univerzitě Karlově, Praha
prof. RNDr. Aleš Macela, DrSc.
Univerzita obrany, Brno
Zdroj: Massey, PM, et al.: Dimensions of misinformation about the HPV vaccine on Instagram:
Content and network analysis of social media characteristics. J Med Internet Res. 2020;22(12):e21451.
Foto: 123rf.com
