Podpůrná data pro program časného záchytu karcinomu plic
O efektivnosti screeningu časné detekce karcinomu plic vypovídají tvrdá data.
Je evidentní, že v onkologii je sekundární prevence její nejúčinnější formou: s její pomocí se vyhledávají zhoubné nádory v populaci, kde je vysoká pravděpodobnost, že se tam opravdu objeví. Právě screening včas odhalí takové nádory, u nichž časný záchyt může znamenat uzdravení. Tentýž nádor, ale zachycený později, může pacientovi přinést nejenom zdravotní potíže, ale připravit ho i o život. Screening karcinomu plic se v Česku teprve rozbíhá.
Faktem je, že záchyt stadií I–II zatím činil pouhých 15–20 procent. Oproti tomu záchyt stejných stadií v již probíhajících amerických i evropských programech činí až 70 procent. Evropská stude NELSON (týkala se proběhlého desetiletého screeningu) také prokázala snížení úmrtnosti na rakovinu plic, a to zejména u mužů, o 24 procent. Data studií o efektivnosti screeningu na karcinom plic jsou natolik přesvědčivá, že na jejich základě vzniklo doporučení Evropské respirační společnosti k implementaci plošného programu screeningu rakoviny plic.
Kuřáci, ale i pokrývači, kteří pracovali s azbestem
Vstupními kritérii screeningu na časný záchyt karcinomu plic jsou věk 55 až 75 let, aktivní nebo bývalý kuřák s historií 20 a více „balíčkoroků“, tedy let, kdy dotyčný kouřil minimálně dvacet cigaret denně, případně deset cigaret denně po dobu dvou let. Vhodným pacientem pro screening ale je i takový člověk, který nikdy nekouřil, ale nese jiné riziko kancerogeneze, typicky dlouhodobou expozici azbestu a samozřejmě i anamnézu obsahující plicní fibrózu. Předpokladem k zařazení do programu je i schopnost podepsat informovaný souhlas k němu a proklamovaná adherence k programu. Tristní, ale zcela logickou podmínkou je i absence závažné komorbidity, která by limitovala životní výhled pacienta v nejbližších pěti letech.
Jak jsme na tom s incidencí karcinomu průdušnice, průdušky a plíce ve srovnání s ostatními zeměmi na světě (v dlouhodobém průměru) ukazuje graf 1.
Graf 1 Diagnózy C33-C34 – Průdušnice, průdušky a plíce – srovnání incidence, přepočet na světový standard (ASR-W). Zdroj: www.swod.cz
Graf 2 Diagnóza C34 – ZN průdušky – bronchu a plíce, ženy – časový vývoj, ASR(W). Zdroj: www.uzis.cz
Víc zapojit praktiky
Pacienty vhodné pro screening má praktický lékař oslovit a poslat k plicnímu ambulantnímu lékaři, který koordinuje vyšetření v radiologickém screeningovém centru pomocí low dose CT. V programu bylo od ledna 2022 do března 2023 osloveno 10 000 osob u praktiků a 3 000 u pneumologů. Je třeba konstatovat, že 51 procent lidí oslovených u praktika odmítlo účast na screeningu. U celkem 116 pacientů (4,4 procenta ze vstupujících do programu) byl výsledek vyšetření pozitivní.
Možnosti zlepšení efektivity již probíhajícího programu odborníci na zdravotnické screeningy vidí v širším zapojení praktických lékařů (v prvním roce pilotního programu se jich zapojilo jen 23 procent) a také v rozšiřování sítě LDCT (low-dose computed tomography) screeningových pracovišť.
Se screeningem přímo nesouvisející, ale také zajímavá informace je až zarážející. Historicky vžitá je totiž domněnka, že rakovinou plic trpí zejména muži. Jak je patrné z grafu 2, C34 – ZN průdušky – bronchu a plíce, vývoj v čase, stále silnější pozici v této oblasti má také gender. U žen bohužel stoupá incidence i úmrtnost na tyto solidní nádory. U mužů se podle dat shromážděných primářem I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Jiřím Votrubou, Ph.D., zdá, že obojí, tedy incidence i mortalita, mírně klesá, a to po dosažení určitého plateau. „O tom, proč to tak je, můžeme spekulovat,“ připouští docent Votruba.
Obr. Adenokarcinom plic, mikrofotografie
Spočítané to mohou mít i nekuřáci
Dalším tématem je pak pro budoucnost také včasná diagnostika karcinomu plic u nekuřáků. Těch totiž přibývá. Jedním z faktorů je asi celkový prokancerogenní efekt látek přítomných v ovzduší. „Je možné diskutovat i o tom, že v současnosti k nám pacienti s plicní rakovinou přicházejí častěji jako exkuřáci než jako kuřáci. A také bychom měli zohlednit to, že dalších zhruba 30 let bude plicní rakovina stále na špici nádorových onemocnění v ČR i v cizině. Tendence protikuřáckých aktivit je užitečná a chvályhodná, ale bronchogenní karcinom není čistě nebo převážně kuřácky zaviněný nádor,“ konstatoval primář Votruba.
Jana Jílková
Ilustrační foto: 2x 123rf.com
