Crohnova choroba a ulcerózní kolitida se v Česku vyskytují v přibližně stejném poměru. Počet pacientů s „Crohnem“ však roste rychleji – asi o 4 % ročně. Případů ulcerózní kolitidy pak za rok přibývá zhruba o 3 %. „Prevalence IBD dlouhodobě stoupá, protože chronické střevní záněty nezkracují délku života. To samozřejmě klade stále vyšší nároky na zdravotní péči. Bohužel však počet zařízení a lékařů nijak prudce nenarůstá, zatímco pacientů je čím dál více,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky ISCARE a člen výboru České gastroenterologické společnosti. Čerstvé odhady navíc podle něj hovoří o tom, že v rozvinutých zemích světa bude mít v roce 2035 chronický střevní zánět až 1 % populace, což představuje stovky tisíc lidí ročně navíc.
Chronické střevní záněty znemožňují práci
Lékaři upozorňují i na to, že velká část pacientů s chronickým střevním zánětem dlouhodobě nemůže vůbec pracovat nebo pouze s omezením. „Asi u 50 procent pacientů se nám daří uvést chorobu do stavu remise, pacienti pak mohou žít prakticky plnohodnotný život. Až 40 procent pacientů se však týká fenomén absentismu, což znamená, že mohou pracovat, ale pouze omezeně, například na zkrácený úvazek. A 10–15 procentům pacientů nemoc práci znemožňuje úplně,“ vypočítává prof. Lukáš. I s tím by však podle něj pomohla větší dostupnost moderních léčebných postupů, zejména biologické léčby.
V jejím nasazování totiž Česko poměrně výrazně zaostává za dalšími státy západní Evropy, například za Holandskem nebo Belgií. „V těchto státech je standardem, že až polovina pacientů s Crohnovou chorobou užívá biologickou léčbu, v případě ulcerózní kolitidy je to pak asi 20 procent pacientů. V Česku je to v obou případech méně, dosahujeme zhruba poloviční proléčenosti ve srovnání s těmito zeměmi.
Navíc nám chybí více specializovaných center pro léčbu chronických zánětů, v nichž by pacienti měli k dispozici multidisciplinární týmy s odborníky ze všech potřebných oblastí. To znamená vedle gastroenterologů například endoskopisty, imunology, nutriční specialisty nebo psychology. Takových komplexních IBD center je v Česku pouze několik,“ upozorňuje prof. Lukáš.
Nové způsoby léčby se osvědčují
Přesto se však vědcům a lékařům daří zavádět nové způsoby léčby. „Naštěstí se už běžným postupem stávají laparoskopické operace zánětů, což pro pacienta představuje výrazně menší zásah do organismu, než bývalo zvykem. Brzy se dočkáme i robotické chirurgie. Probíhají také studie na použití kmenových buněk pro léčbu tzv. píštělových traktů u Crohnovy choroby. To je zatím sice velmi nákladná, ale zároveň velmi slibná terapie,“ říká prof. Lukáš. Přesnou příčinu vzniku chronických střevních zánětů se vědcům odhalit zatím nepodařilo, podle odborníků se jedná o komplex faktorů, jako jsou nevhodná strava s vyšším obsahem rafinovaných cukrů a tuků, méně pohybu nebo stres. „U každého pacienta je to individuální. Shodujeme se, že záněty jsou také geneticky podmíněné, nicméně se bavíme o přibližně 200 genech, které mohou onemocnění spustit. Nemůžeme tak předem říci, že dítě rodičů s chronickým střevním zánětem bude nemocí trpět také,“ popisuje prof. Lukáš. Pro vyšší výskyt těchto chorob je však podle něj společná socioekonomická úroveň zemí. Nemoci se nejvíce vyskytují v severní a západní Evr pě, kde populace sice trpí méně infekčními chorobami, ale o to více se zde vyskytují nemoci autoimunitní.
(red)
Foto: Freepik
