Účastníci panelu rozebírali finanční výhled na rok 2026. Situaci nemocnic příští rok zkomplikuje jak očekávaná inflace, tak i růst mezd a dalších nákladů, například těch spojených s uplatňováním směrnice NIS2 a elektronizací. Hlavním tématem byl návrh úhradové vyhlášky na rok 2026 a to, co je ze strany aktérů připomínkováno v rámci připomínkového řízení návrhu. Diskutovaným tématem byla i prevence – jaké jsou potřebné systémové změny, co a jak je třeba udělat k nastartování zájmu o prevenci zdraví, což se týká i programů zdravotní prevence vlastních zaměstnanců nemocnic.
Moderátorem panelu byl Ing. Michal Čarvaš, předseda představenstva a ředitel Nemocnice Prachatice, předseda Asociace českých a moravských nemocnic. Dalšími diskutujícími byli ředitelé nemocnic: JUDr. Ladislav Řípa, Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi, MUDr. Jiří Havrlant, Fakultní nemocnice Ostrava, Mgr. Jan Kvaček, Fakultní nemocnice Bulovka, Ing. Norbert Schellong, Nemocnice Havířov, MUDr. Tomáš Gottvald, Nemocnice Pardubického kraje, a MUDr. Tom Philipp, Ph.D., přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Michal Čarvaš za Asociaci českých a moravských nemocnic konstatoval, že finanční výhled nemocnic na rok 2026 v jejich vedení rozhodně nevzbuzuje optimismus. V příštím roce lze v Česku předpokládat 2–3% inflaci. Zároveň stávající vláda jedná o navýšení platů, což se týká i pracovníků ve zdravotnictví, ve hře jsou zatím různé varianty zvýšení, v jedné z nich je dokonce plošné zvýšení mezd všech zaměstnanců nemocnice o 2000 korun. Nicméně stávající návrh úhradové vyhlášky pro rok 2026 takovou situaci nezohledňuje, ačkoliv podle předběžného odhadu půjde „jen“ v rámci akutní a následné lůžkové péče nemocnic o cca 8 miliard korun. Důvodová zpráva MZ ČR zcela nerealisticky předpokládá, že si na to nemocnice vydělají svým hospodářským ziskem. Ten je ve skutečnosti nepoměrně nižší, významná část nemocnic je dokonce ve ztrátě. Není reálné předpokládat, že za obtížnějších ekonomických podmínek příštího roku by se situace mohla zlepšit k lepšímu.
Jan Kvaček zdůraznil, že nemocnice by neměly být ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám ztrátové. Pro kvalifikované jednání s pojišťovnou je ale také důležité, aby si vedení nemocnice mohlo být jisté, že finanční prostředky vynakládá „na všech frontách“ skutečně efektivně. Určité „zmatky“ v hospodaření mohou být častější ve velkých nemocnicích, jsou komplikované. Rozklíčovat je třeba i ziskovost/neziskovost jednotlivých segmentů nemocnice, řešení ale není rázem zrušit, co se „nevyplácí“. Nejde nemocnici z roku na rok restrukturalizovat podle toho, jaké budou úhrady. „Říkám si, že i takové obory provozujeme dobře a naše péče má smysl, koneckonců je provozovat i musíme, jsme veřejná nemocnice a máme příslušnou zřizovací listinu. Děláme to správně a musíme bojovat za to, abychom náklady dostali zaplacené,“ podotkl ředitel Fakultní nemocnice Bulovka a apeloval, aby si stále víc nemocnic detailně rozklíčovalo, jakým způsobem a za kolik péči poskytují, a stály si za tím, pokud si jsou jisté, že pracují dobře a jsou schopné to obhájit. Pak bude i pro nemocnice jako celek snazší sjednávat kontrakty s pojišťovnami, větší důvěra bude na obou stranách.
Diskusní panel Nemocnice – úhrady v roce 2026. Zleva: JUDr. Ladislav Řípa, Ing. Norbert Schellong, MPH, MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, Mgr. Jan Kvaček, MUDr. Jiří Havrlant, MHA, MUDr. Tomáš Gottvald, MHA, a Ing. Michal Čarvaš, MBA
Ohledně problému mezd a tlaku na jejich zvyšování se situace řídí i podle regionu, ve kterém nemocnice působí. Projevuje se to i u nezdravotnických profesí, bez kterých ale nemocnice nemůže fungovat. Jak zmínil Jan Řípa, je zřejmé, že když je teď průměrný plat dělnických profesí v mladoboleslavské Škodovce 74 tisíc korun, a elektrikáře dokonce devadesát tisíc měsíčně, má se svou méně než poloviční možnou nabídkou nemocnice v Mladé Boleslavi se získáváním řemeslníků opravdu problém.
Podle Norberta Schellonga je úhradová vyhláška zralá na radikální systémovou změnu. „Máme i individualizované sazby a individualizovanou péči různých specializací, ale pokud bychom měli s úhradovou vyhláškou pracovat i v dalších letech a pokud jsou v ní každoročně zaváděny nové mechanismy a různé modifikátory a podobně, chybí mi individuální přístup zdravotních pojišťoven k těm poskytovatelům zdravotní péče, kteří mají jinou situaci. Jen kvůli tomu, že se třetině nemocnic daří extrémně dobře, by bylo chybné plošně ke všem přistupovat tak, jako by se dobře dařilo všem. Samozřejmě něco takového vyhláška stěží zohlední, ale právě tam je role zdravotních pojišťoven. My v Moravskoslezském kraji opravdu nemáme mnoho poskytovatelů, kteří by měli možnost svou péči restrukturalizovat,“ podotkl ředitel havířovské nemocnice.
V diskusi se objevilo i už dlouho probírané, ale stále aktuální téma srovnávání úhrad za stejnou péči, respektive otázka, zda stejnou úhradu za ni má dostat „malá“ i „velká“ nemocnice. Diskutující se shodli, že při posuzování nejde vytrhávat izolované segmenty. Vznikla ústavní stížnost (na letošní úhradovou vyhlášku), asociace nemocnic v ní také poukazuje na skutečnost, že za „jednoduché“ diagnózy dostávají specializovaná centra (podle podavatelů stížnosti) nespravedlivě vyšší úhrady. „Například za výkony, které se dělají na obou místech stejně, dostane malá nemocnice méně,“ vysvětlil Michal Čarvaš. Otázkou ovšem zůstává opačný problém, kdy například poměrně složité a tam jen zřídka prováděné výkony mají nasmlouvané i malé nemocnice.
Jana Jílková
Julie Mahlerová,
Markéta Mikšová
Foto: Vojtěch Hanák a Radek Koňařík
