Zdravotnické technologie a prostředky v roce 2026
Panelová diskuse s tématy regulace zdravotnických prostředků (MDR) a in vitro diagnostických prostředků (IVDR) a následně kyberbezpečnost ve zdravotnictví nabídla průřez názory výrobců, notifikovaných osob, nemocnic i státních institucí. Moderátorem diskusních bloků byl MUDr. Miroslav Palát, prezident CzechMed.
Nejprve se řešila sjednocující nařízení MDR a IVDR, jejichž cílem je zajistit vyšší bezpečnost, kvalitu a transparentnost zdravotnických prostředků v Evropské unii.
Ukazuje se však, že jejich implementace přináší i řadu výzev. Podle debatujících Ing. Jiřího Gajdoše, ředitele obchodního úseku Nemocnice České Budějovice, Jana Kavalírka, náměstka ministra z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,
Mgr. Heleny Kolářové, ředitelky ČMI Medical, Mgr. Jiřího Morávka, jednatele společnosti Mednez, Mgr. Petry Remešové, vedoucí oddělení systémů SÚKL, a Ing. Jany Vykoukalové, předsedkyně Asociace výrobců a dovozců zdravotnických prostředků, se certifikační proces stal složitější, administrativně náročnější a nákladnější.
Malí a střední výrobci čelí rostoucím nákladům a prodlouženým lhůtám pro certifikaci. Na jedné straně se snaží vyhovět požadavkům nové legislativy, na druhé čelí vyšší zátěži.
Nařízení MDR má zajistit větší transparentnost a bezpečnost na evropském trhu, což je zásadní pro ochranu pacientů. „Rád bych si myslel, že MDR vede k větší bezpečnosti, obávám se ale, že nemáme změřeno, jestli to tak opravdu je. Vede to k tomu, že jsou prostředky dražší, hůře dostupné a jejich uvádění na trh trvá déle. V Česku je to 900 dní, v Americe 400,” upozornil Jan Kavalírek.
Ve druhém bloku panelisté Ing. Antonín Hlavinka, náměstek pro inovace a digitalizaci Fakultní nemocnice Olomouc, Marek Knapp, vrchní ministerský rada – manažer kybernetické bezpečnosti, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Tomáš Krejčí, 1. náměstek ředitele, sekce Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), NÚKIB, a Tomáš Vavrečka, ředitel Philips CZ, řešili kyberbezpečnost jakožto stále důležitější téma v oblasti zdravotnických prostředků. Moderní zařízení, která jsou propojená s nemocničními IT systémy, totiž představují cíl pro kybernetické útoky.
Vše nabývá na významu s rostoucí digitalizací zdravotní péče, kdy jsou data o pacientech stále častěji uchovávána v elektronické podobě. Panelisté se shodli, že pokud kyberbezpečnost není dostatečně zajištěna, může to ohrozit zařízení i bezpečnost pacientů. Připojení zdravotnických prostředků k síti a jejich integrace do nemocničních systémů zvyšují riziko kybernetických hrozeb.
Týká se to i výrobků a technologií. „Ve zdravotnictví je vše „Made in China” a všechno potenciálně může posílat data tam, kam nemá. V nemocnici máme například 350 kamer a všechny jsou čínské,” varoval Antonín Hlavinka z Fakultní nemocnice Olomouc.
Podle panelistů je pro zajištění ochrany pacientů i nemocniční infrastruktury nezbytné investovat do zabezpečovacích systémů, školit personál a regulátoři na evropské úrovni musí podporovat standardy kyberbezpečnosti.
Zleva: MUDr. Miroslav Palát, Mgr. Helena Kolářová, Mgr. Jiří Morávek, Mgr. Petra Remešová, Ing. Jiří Gajdoš, Jan Kavalírek a Ing. Jana Vykoukalová se zúčastnili diskuse v bloku Zdravotnické technologie a prostředky v roce 2026
Digitalizace & data
„Data jsou klíčová pro rozvoj nových technologií, systémů a zlepšení zdravotní péče,“ uvedl diskusi moderátor
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., z Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Upozornil také na význam otevřených dat, která mají zásadní roli při diagnostice a při vývoji nových léčebných metod.
Panelisté doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., zástupce ředitele pro zdravotní služby, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D., vedoucí Odboru informačních technologií, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, MUDr. Jakub Fejfar, předseda představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín, Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví ČR, JUDr. Ing. Jindřich Kalíšek, Ph.D., spoluzakladatel a ředitel společnosti Regfor, s.r.o., Ing. Michal Schmidt, ředitel produktového managementu ICZ, a.s., a prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., I. interní klinika – kardiologická Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, to potvrdili.
Hovořili dále o významu dat pro odbornou veřejnost i o jejich roli při analýzách v rámci onkologických či kardiologických nemocí. Uvolňování dat umožňuje lékařům pracovat s přesnějšími a podrobnějšími informacemi, což vede k efektivnějšímu poskytování zdravotní péče. Je ale nezbytné zajistit, aby byly systémy bezpečné a chránily pacienty před útoky, které by mohly ohrozit celou infrastrukturu.
Podle diskutujících je klíčové propojit data z národních registrů a nemocnic. „Myslím, že neexistuje za poslední léta z Evropě tak široký a hluboký informativní projekt ve zdravotnictví, jako řeší tým Petra Foltýna v posledních letech,“ řekl Ing. Michal Schmidt, ředitel produktového managementu ICZ a.s. Propojení umožní efektivně sdílet informace mezi zdravotnickými zařízeními, což povede k lepší a rychlejší péči o pacienty.
Diskuse směřovala i k elektronickým zdravotním kartám. Tento systém umožní lepší sledování pacientů a usnadní jejich léčbu. Propojení systémů s národními databázemi a registry zdravotníků má zjednodušit práci v nemocnicích a na klinikách.
Na závěr se probíralo téma financování a udržitelnosti projektů. Panelisté se shodli, že digitalizace zdravotnictví vyžaduje investice do infrastruktury i dostatečného vzdělání personálu, aby byl systém efektivně využíván.
Diskutujícími v panelu Digitalizace & data byli: (zleva) Ing. Michal Schmid, RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, Bc. Petr Foltýn, doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH, a JUDr. Ing. Jindřich Kalíšek, Ph.D., CIPP/E CIPM FIP
Jana Jílková
Julie Mahlerová,
Markéta Mikšová
Foto: Vojtěch Hanák a Radek Koňařík
