Léčba poruch spánku pomocí ventilačních přístrojů spočívá v tom, že pacient spí s maskou, která vhání vzduch do dýchacích cest. Všechny údaje přístroj odesílá do centra pro léčbu poruch spánku, kde je lékař vyhodnotí. „Jsme schopni stáhnout data, jak často pacient přístroj používá, zda mu neuniká maska, jestli je léčba efektivní a zástavy dechu mizí. Pokud například zjistím, že pacient masku nepoužívá, zavolám mu, společně najdeme řešení a zabráníme zhoršení stavu ještě před kontrolou v ordinaci,“ vysvětluje doc. MUDr. Samuel Genzor, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc. Pacientům, u kterých stále dochází k velkému počtu zástav dechu, může odborník upravit nastavení přístroje na dálku. Podle lékaře je telemedicína nejvhodnější pro ty, kteří se s poruchou spánku léčí dlouhodobě a dodržují nastavenou léčbu.
V budoucnu by mohli data z přístrojů vyhodnocovat i kvalifikované sestry nebo technici, čímž by se zefektivnila péče a bylo by možné sledovat více pacientů současně.
Se spánkovou apnoe se v Česku léčí asi 200 000 lidí, odborníci ale odhadují, že lidí, kteří o tom, že se jim v noci zastavuje dýchání, neví, je násobně více. Nemoc přitom poškozuje i srdce a cévy. Typický pacient je obézní muž ve vyšším věku. „Organismus, který každou minutu na deset i více vteřin nedýchá, je dlouhodobě vystaven obrovskému stresu. Nejnovější studie také ukazují, že poruchy spánku vyvolávají v těle chronický zánět,“ dodává doc. Genzor.
Česko se zapojuje do mezinárodní studie Importance, která zkoumá, jak se pacienti s poruchami spánku léčí, jaké přístroje používají a jak využívají telemedicínu. Pacienti se do studie mohou zapojit vyplněním dotazníku. Nově si také mohou pomocí tzv. ventilační mapy najít spádové odborné pracoviště, včetně kontaktu na vedoucího lékaře centra, okruhu vyšetřovaných diagnóz a typu poskytované péče.
Telemedicína začíná pronikat i do léčby dalších plicních nemocí. Odborníci z celé republiky nyní vytváří spolu s Národním institutem kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) doporučený postup pro použití telemetrických postupů v léčbě astmatu. Technicky zdatní pacienti by si například mohli doma vyšetřit funkce svých plic pomocí spirometrie a data by přístroj automaticky posílal lékaři. Pomocí senzorů a aplikací by astmatici mohli také sledovat kvalitu ovzduší doma a venku. Díky chytrému inhalátoru by zase lékař věděl, jestli pacient inhaluje léky pravidelně a správně. „Při vypracování metodického pokynu si musíme nejprve určit, které údaje z přístrojů budou pro lékaře užitečné a mohou ovlivnit léčbu,“ uzavírá doc. Genzor.
(htl)
Foto: Shutterstock
