Reforma vychází z aktualizované vyhlášky MZ ČR o preventivních prohlídkách u všeobecných praktických lékařů, především ale z Národního kardiovaskulárního plánu schváleného Vládou ČR. Jak na konferenci Prague Prevention 2026 uvedl hlavní autor plánu prof. MUDr. Aleš Linhart, Dr.Sc., právě teď probíhá jeho transformace do implementačního akčního plánu. Implementace má posílit prevenci v primární péči, umožnit včasný záchyt srdečního selhání a otevřít cestu k širšímu využití moderní léčby, například preskripci některých léků umožnit i mimo specializované ambulance. Na implementaci, která má záměry plánu fakticky dostat do klinické praxe, spolupracuje MZ ČR, plátci zdravotní péče, nemocnice a v neposlední řadě ambulantní sektor.
Jednou z největších výzev je pro náš zdravotní systém (a v prvé řadě pro kardiologii) narůstající prevalence srdečního selhání. Plán proto obsahuje zcela zásadní krok, totiž změnu preventivních prohlídek u všeobecných praktických lékařů. Nově zahrnuje stanovení NT-proBNP (klíčový krevní biomarker srdečního selhání) u osob starších 50 let, pokud mají minimálně dva rizikové faktory vzniku srdečního selhání, a u osob starších 60 let už při přítomnosti jednoho rizikového faktoru. Zachytit tak mají asymptomatické nemocné a pacienty, kteří nemají kardiologickou péči z této diagnózy zajištěnou jinde. I praktici by měli mít možnost předepisovat glifloziny. Cílem také je odstranit „ředění“, kdy jsou kardiologové kvůli výši úhrad nuceni pečovat o méně závažné případy a následně složitější pacienti někdy mívají problém dostat se do jejich ambulantní péče.
„K tomu, abychom mohli sledovat v čase reálný dopad reformních kroků na kardiovaskulární zdraví naší populace, potřebujeme validní data. Jedním ze zásadních kroků je také dostupnost laboratorních výsledků pro lékaře, pacienty a zdravotní pojišťovny, která bude k dispozici v druhé polovině letošního roku. Už teď se nám ve spolupráci s poskytovateli laboratorních služeb daří centralizovat sběr více než 20 zásadních ukazatelů. Získáváme tak reprezentativní přehled klíčových ukazatelů, jako například hodnot LDL cholesterolu a řady dalších laboratorních vyšetření. Pro letošní výroční sjezd České kardiologické společnosti připravujeme například tzv. cholesterolovou mapu, která ukáže výchozí situaci v oblasti lipidového metabolismu,“ řekl prof. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.
Dlouhodobá predikce srdečního selhání: prevalence
Zdroj dat: NRHZS 2010–2024; Český statistický úřad – Projekce obyvatelstva České republiky 2023–2100
Větší dostupnost péče pro nejohroženější pacienty
Jedním z velkých a zatím nedořešených témat současnosti je i dostupnost péče, zejména pro nejvíce rizikové pacienty v sekundární prevenci s kardiovaskulárními onemocněními. „Rádi bychom doplnili stávající centra pro předpis PCSK9 inhibitorů o další, a umožnili tak necestovat za léčbou často i 100 km, ale mít ji regionálně dostupnou. Samozřejmě za splnění všech podmínek pro úhradu,“ doplnil prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu a místopředseda České asociace preventivní kardiologie.
Nová vyhláška o preventivních prohlídkách všeobecných praktických lékařů (VPL) je významným pokrokem v primární péči. Umožňuje individualizaci programu podle rizikového profilu pacienta, má jasně stanovenou náplň preventivní prohlídky podle věkových kategorií. Jednou z velkých výzev je diagnóza srdečního selhání, jeho včasná diagnostika a léčba. „Nyní diskutujeme vzájemnou spolupráci všeobecných praktických lékařů a kardiologů na úrovni včasného echokardiografického vyšetření u pacientů s vysokou pravděpodobností této diagnózy tak, aby nemocní v této kategorii měli ultrazvuk srdce provedený do čtyř týdnů od vystavení žádanky VPL včetně doporučujícího závěru pro další postup a léčbu,“ řekl MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.
„Nové podmínky pro prevenci, mezioborová spolupráce, dostupnost dat, možnost kontinuálního sledování jak celkové populace, tak konkrétního pacienta, spolu se skutečnou digitalizací českého zdravotnictví jsou velkou výzvou. Pevně věřím, že se reforma preventivní péče podaří prosadit v běžné klinické praxi ve prospěch našich pacientů,“ uzavřel vyjádřením naděje na „lepší zítřky“ prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti.
Preventivní prohlídky u praktického lékaře v roce 2024. Zdroj: NRHZS 2010–2024
(JJ)
Foto: Shutterstock
