Národní kardiovaskulární plán do deseti let realitou
Posílení specializované péče, nové screeningy, změny v prevenci, programy proti obezitě, digitalizace a sdílení dat, vyšší pravomoci zdravotních sester a další konkrétní kroky nyní rozjíždějí čeští kardiologové společně s dalšími odborníky. Cílem je zastavit vlnu chorob srdce a cév, na které ročně v Česku umírá přibližně 40 000 lidí. Kardiologové nyní sestavují akční týmy, které se budou starat o to, aby se Národní kardiovaskulární plán (NKVP) stal do deseti let realitou.
Nějakou formu nemoci srdce a cév mají téměř 3 miliony obyvatel Česka. „Z dat vyplývá, že mezi lety 2013 a 2023 se zvýšil výskyt téměř všech kardiovaskulárních onemocnění. Počet lidí s vysokým krevním tlakem vzrostl o 23 procent, srdeční selhání se v populaci zvýšilo o 21 procent, onemocnění srdečních chlopní o 28 procent, kardiomyopatie o 17 procent, a výskyt srdečních arytmií dokonce o 38 procent,“ říká předseda ČKS prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC (na úvodní fotografii). Kardiologové očekávají, že i vzhledem k předpokládanému stárnutí populace počet pacientů s chorobami srdce a cév ještě výrazně vzroste. Tato alarmující data vedla specialisty a stát k tomu, že sestavili NKVP, který má situaci zlepšit. „Nyní je ale třeba plán rozfázovat do konkrétních kroků tak, aby fungoval v praxi. Sestavujeme akční týmy, které mají každou oblast, jež se týká kardiologie, na starosti,“ vysvětluje místopředseda ČKS prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC. To však není jednoduché, na řadě kroků spolupracuje více specializací a všichni se musí sladit a dohodnout. „Například snížení výskytu srdečního selhání se odvíjí od časného záchytu v rámci prevence u praktických lékařů, pokračuje přes dobře fungující ambulance specialistů a vysoce specializovaná centra pro léčbu srdečního selhání až po paliativní péči,“ vysvětluje
prof. Linhart.
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, místopředseda České kardiologické společnosti
Pro celý NKVP je podle kardiologů také zásadní, aby fungovala digitalizace, perfektní předávání dat mezi jednotlivými zdravotníky, kteří se o pacienty starají. Chybět nesmí centrální úložiště dat, kam mohou všichni lékaři „sáhnout“, když se potřebují dobře rozhodovat o zdraví lidí. „Předpokladem úspěšné realizace Národního kardiovaskulárního plánu je obecná digitalizace našeho zdravotnictví. Díky ní vznikne jednotné úložiště laboratorních výsledků, které umožní všem zdravotnickým profesionálům prohlížet výsledky pacientů, kteří s tím vysloví souhlas. To povede mimo jiné k tomu, že se nebudou zbytečně duplikovat odběry. Lékař bude zároveň schopen vyhodnotit, zda pacientovi něco nehrozí, a případně bude moci včas zasáhnout. Toto úložiště bude spravovat Ústav zdravotnických informací a statistiky,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, MHA, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Podle něj je třeba v rámci NKVP schválit do konce roku screening familiární hypercholesterolemie. Další konkrétní akcí je schválení změn preventivních prohlídek u praktického lékaře. V jejich rámci by totiž lékař měl u rizikových jedinců změřit krevní marker NT-proBNP, dále by mohl zjišťovat například výši lipoproteinu a.
Léčba nemocí srdce a cév podle odhadů ministerstva zdravotnictví ročně stojí až 125 miliard korun, včetně pracovní neschopnosti. Národní kardiovaskulární plán by měl tyto náklady v horizontu 15 let snížit.
prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, MHA, předseda České společnosti pro aterosklerózu
Mapa ambulancí srdečního selhání
Dalším nástrojem, který by měl zmírnit dopady nárůstu výskytu srdečního selhání, je mapa specializovaných ambulancí. Na sjezdu ji představil prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání ČKS. Mapa pomůže pacientům najít nejbližší ambulanci srdečního selhání, což je důležité především pro ty, které propustili z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Ambulantního kardiologa by měli totiž navštívit ideálně do dvou týdnů od návratu domů. Včasná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opětovného zhoršení zdravotního stavu a další hospitalizace. ČKS bude mapu postupně doplňovat. Pacienti a lékaři ji najdou na jejich webu.
Nemoci srdce a obezita jsou spojené nádoby
Dalším důležitým tématem sjezdu bylo propojení obezity a nemocí srdce. Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Tuk je rovněž rizikem pro celou řadu dějů, které následně poškozují kromě srdce i cévy, ledviny a játra. Pro účinnou prevenci kardiovaskulárních chorob je proto zásadní udržovat si přiměřenou hmotnost.
V Česku má podle statistik cca 40 procent lidí nadváhu a téměř 20 procent je obézních. Alarmující je i nárůst obezity u dětí. V době covidového lockdownu a po něm se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku.
„S obezitou jdou ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční či srdečního selhání,“ nastiňuje prof. Ošťádal. Kardiologové připomínají, že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu obecně. „Špatně fungující orgán nezvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětluje prof. Linhart. Velkým tématem sjezdu tak byla nová antiobezitika, která jsou nadějí pro rizikové pacienty. „Bohužel se ukazuje, že redukce váhy režimovými opatřeními a dietou není příliš úspěšná. Tyto nové molekuly by měly těm nejrizikovějším pacientům umožnit zhubnout, ale i snížit jejich kardiovaskulární riziko,“ uzavírá prof. Linhart.
(htl)
Foto: Česká kardiologická společnost
