Důvodem epidemie hepatitidy A je nízká proočkovanost

Česko čelí největšímu výskytu žloutenky od devadesátých let. Jen v Praze hygienici evidují více než 800 nakažených, v republice jsou i desítky úmrtí. Odborníci upozorňují, že hlavní příčinou současného nárůstu je nízká proočkovanost populace a dlouhé období bez většího výskytu onemocnění, které vedlo ke ztrátě přirozené imunity.

„Hlavním důvodem aktuální epidemie hepatitidy A je skutečnost, že od posledního velkého hromadného výskytu, známé epidemie v roce 1979 spojené s dovozem polských jahod, uplynulo 46 let a velká část naší populace se s virem nesetkala a neměla možnost se nakazit a vytvořit si protilátky. Očkováno proti hepatitidě A je málo osob,“ uvádí MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení.

Podle dat Státního zdravotního ústavu a databáze ISIN bylo v letošním roce v Česku zaznamenáno přes 1800 případů hepatitidy A, zatímco v roce 2024 jich bylo 636 a o rok dříve pouhých 65. Výskyt žloutenky je tak nejvyšší za poslední desetiletí a výrazně převyšuje údaje z minulých let. Nejpostiženějším regionem je Praha, kde hygienici evidují přes 800 nakažených, mezi nakaženými jsou i děti a bohužel několik lidí nákaze podlehlo. „Vloni bylo nejvíce případů v Moravskoslezském kraji, což souviselo s povodněmi,“ doplňuje MUDr. Pavel Dlouhý.

Nákaza zasahuje i běžnou populaci

„V posledních měsících vidíme, že se infekce šíří v běžné populaci a naši pacienti nevědí, kde se nakazili. Nákaza postihuje na rozdíl od dřívějška více osoby středního a vyššího věku,“ popisuje MUDr. Dlouhý. Virus se přenáší zejména rukama, kterými je zanesen do úst, prochází zažívacím traktem a vylučuje se stolicí. Nakazit se lze úzkým kontaktem s infikovanou osobou nebo z kontaminovaných předmětů, na kterých virus přežívá delší čas. Nákaza z potravin a vody podle něj zůstává typická především pro cestování, zejména v Asii, Africe nebo Jižní Americe.

Očkování je nejúčinnější ochranou

„Přestože doporučujeme mytí rukou a zvýšenou hygienu, očkování je nejúčinnějším způsobem ochrany. Ta nastupuje již za 14 dnů po první dávce, k dlouhotrvající ochraně je třeba podat druhou dávku do 12 měsíců po té první,“ upozorňuje MUDr. Dlouhý a dodává: „Očkovací látky proti hepatitidě A jsou spolehlivé, velmi bezpečné a dobře snášené. V současné době jsou vhodné pro každého, kdo infekci neprodělal. Nejvíce lze očkování doporučit dětem, pracovníkům ve školství, zdravotnictví, v obchodě a hromadné dopravě, v úklidových službách, v odpadovém hospodářství či v bezpečnostních složkách.“ Závažným průběhem hepatitidy A, včetně rizika úmrtí, jsou podle něj ohroženy zejména osoby s těžším chronickým jaterním onemocněním. „Také těm je třeba očkování naléhavě doporučovat,“ říká MUDr. Dlouhý.

Infekční choroby zůstávají hrozbou

Současná situace podle odborníků ukazuje, že infekční choroby z české populace nezmizely a společnost na ně musí být připravená. „Infekční choroby nezmizely, vracejí se a budou se i v budoucnu vyskytovat v menších či větších epidemiích. Musíme na ně být připraveni dostatečnou kapacitou hygienické služby a funkční sítí infekčních klinik a oddělení. Infekcím je třeba věnovat dostatečnou pozornost při vzdělávání zdravotnických pracovníků i osvětě veřejnosti. A všude, kde je možné se chránit očkováním, bychom měli využívat tuto možnost prevence,“ uzavírá MUDr. Dlouhý.

(htl)
Foto: Shutterstock