Smysluplné věci musí být technicky realizovatelné a (nejlépe) i hrazené…
Na čem závisí úspěšnost digitalizace prvořadě, dokumentoval blok nazvaný „Služby elektronického zdravotnictví a význam akreditovaných afinitních domén v rámci koncepce digitalizace českého zdravotnictví, na zapojení krajů a ambulantní sektor, zejména na připravenost praktických lékařů“. Určitě totiž nejde pouze o náplň technického řešení, úspěšnost digitalizace zdravotnictví hodně závisí i na jednotlivých subjektech, na tom, jak plní své role a také jak nakládají s daty. Prostě jako vždy jde o to, s jakým cílem (a jak) se toho kdo ujme. Špatný cíl by byl usilovat o to, aby zdravotníci pomocí digitalizace přesouvali pacienty co nejdál od sebe a nejlépe kamsi do kyberprostoru. Co si o tom myslí někteří lékaři, demonstrovala moderátorka konference MUDr. Soňa Šulákovou citováním ironické glosy ze sociálních sítí: „Elektronické zdravotnictví je super věc, hlavně aby ti pacienti nechodili osobně!“
„Myslím si, že už jsme došli do fáze, kdy všechny jednotlivé subjekty elektronizaci skutečně chtějí a přistupují k tomu konstruktivně – jak kraje, tak velké nemocnice, sítě nemocnic i ambulance. A v každé oblasti se najde někdo klíčový, kdo je hybatelem tohoto procesu, má blízko k digitalizaci a je schopen spolupracovat,“ řekl Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Klíčová je podpora projektů pro inovační technologie ve zdravotnictví, včetně vytvoření jak organizačního a legislativního, tak i hodnoticího a úhradového rámce telemedicíny a mHealth. Mnohem více bude podporováno zapojení ambulantního sektoru. Ten u nás stojí na soukromých subjektech. Ambulantní lékaři se nesmí dostávat do situace, kdy by pro ně náklady spojené s digitalizací převažovaly nad profity z ní, entuziasmus pro věc musí být podložen i ekonomicky. Pokud jim digitalizace nebude dávat smysl ekonomicky, případné nadšení brzy pomine. „Snahou MZ ČR je, aby smysluplné věci z oblasti digitální péče byly nejen technicky realizovatelné, ale také hrazené,“ konstatoval Petr Foltýn.
Připomněl také, že Česko výrazně zaostává v dostupnosti elektronických záznamů ve zdravotnické dokumentaci, a to i v rámci celé Evropské unie (EU) – naše skóre je na předposledním místě mezi všemi státy EU. Aktualizace strategie elektronického zdravotnictví by tak měla Česku napomoci dosáhnout cíle, podle nějž mají mít občané EU do roku 2030 plný přístup k elektronickým záznamům. Na centrální projekty budou navazovat projekty lokální, například (ale zejména!) poskytovatelů zdravotní péče. Ti se ovšem musí včas dozvědět mimo jiné i to, jak a za jakých konkrétních podmínek se dostanou nejen k nezbytným zdrojům, ale zcela jasná musí mít i kritéria pro vypisování výběrových řízení na dodavatele řešení. MZ ČR jim vychází vstříc i popisem klíčových prvků tak, aby mohli zadavatelé postupovat co nejefektivněji i z ekonomického hlediska. Zadavatelé samozřejmě musí mít jednoznačně definované dotační tituly. Celý problém je komplikovanější v menších nemocnicích, už proto je nezbytná perfektní komunikace z centra, tady konkrétně od týmu ředitele Foltýna směrem dolů na úroveň krajů i dál. Jde o velmi složitou agendu, spoustu komplikací (a možností nedorozumění) lze očekávat i při samotném zavádění, například už při testování.
Bc. Petr Foltýn a doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D.
Co jsou afinitní domény a proč vlastně se musí propojit
Ing. Tomáš Šedivec (Digitální a informační agentura) v rámci svého vystoupení mimo jiné vysvětlil pojem „akreditovaná afinitní doména“. V kontextu českého zdravotnictví je afinitní doména skupinou zdravotnických zařízení, která se dohodla na společných pravidlech pro sdílení elektronické zdravotnické dokumentace a komunikaci mezi sebou a s okolím. Jde o organizační a technickou strukturu, která umožňuje efektivnější výměnu dat a spolupráci mezi různými poskytovateli zdravotních služeb. Nastavena by měla být hierarchie afinitních domén, předpokladem je pak existence centrální afinitní domény. Propojení by mělo být i na veřejnou, respektive státní správu.
Další sdělení prezentoval doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., zástupce ředitele pro zdravotní služby v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Právě zde digitalizace postupuje úspěšně. Nemocnice vstoupila aktivně i do afinitních domén, protože si tu zavčasu uvědomili, že digitalizaci nemocnice, afinitní domény a interoperabilitu je nutné vnímat jako součásti jednoho funkčního celku. Nemocnice se angažuje i v projektu afinitních domén pro celý Středočeský kraj. Nevyhnutelné také je, aby byl i na úrovni kraje projekt akceptován různými politickými seskupeními, jde o věc, která je nad politikou, přesto jsou nutné politické dohody a přijetí těchto de facto technických struktur. Řešit se musí i smluvní vztahy mezi provozovateli domény a zúčastněnými zdravotnickými zařízeními, která budou muset být součástí celé struktury. „Pokud zdigitalizujeme nemocnice a nebudeme mít výměnné sítě, nebudeme mít data kudy posílat. Je to součástí propojeného systému a jeho jednotlivé prvky je třeba řešit komplexně,“ zdůraznil docent Dudra. Připomněl také, že služby afinitních domén nespočívají jen v prosté výměně dat. Jde i o možnosti videokonferencí, telemedicínských aktivit, vzdáleného elektronického podpisování a využití AI nad klinickými daty, lokalizovanými na různých místech, která je možné využít a sdílet je mezi více poskytovali péče.
Ing. Tomáš Šedivec
Zapojení praktických lékařů a jejich připravenost
O službách elektronického zdravotnictví a významu akreditovaných afinitních domén i z pohledu praktického lékaře mluvil pediatr MUDr. Milan Cabrnoch, který se elektronizací zdravotnictví zabývá mimo jiné i jako člen několika specializovaných skupin v rámci ČLS JEP. Mezi nejdůležitější podmínky úspěšnosti služeb elektronického zdravotnictví zařadil i komunikaci s uživateli už od fáze návrhu řešení. Je přesvědčený, že služba je pro lékaře užitečná (pomáhá jim a šetří jim práci). Nezbytností je rovný přístup ke všem poskytovatelům, a to bez rozdílu formy péče nebo právní formy poskytovatele, a respektování zásad rovnosti všech subjektů před zákonem.
Pohled lékařů primární péče přiblížil také MUDr. Tomáš Nosek (Sdružení praktických lékařů Ústeckého kraje). Řekl, že pouze pokud bude mít ambulantní lékař dobře odzkoušené, bezproblémově funkční, bezpečné, uživatelsky dostatečně přívětivé informační systémy a bude k práci v nich patřičně kvalitně proškolen, lze očekávat, že nebude postupující elektronizaci vnímat negativně. Z jeho pohledu v tom všem jsou v praxi stále značné rezervy.
Za dodavatele informačních systémů mluvil Ing. Vladimír Kryštof (CompuGroup Medical Česká republika s.r.o.). Ondřej Hoferek (HL, InterSystems) pak přiblížil stávající koncept už zmiňovaných afinitních domén. O připravenosti elektronizace zdravotnictví a afinitních doménách v návaznosti na primární péči, tedy spoustě změn, které se na primární péči „valí“, ale i o pozitivech, která primární péči přinesou, hovořil Ing. Daniel Rzyman (STAPRO s.r.o.).
Telemedicína a AI jako podpůrné nástroje digitalizace
Panelovou diskusi na téma Telemedicína a AI jako podpůrné nástroje digitalizace moderoval prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA (Kardiologická klinika Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem). Účastníky debaty byli Ing. Jiří Batěk (Kyndryl ČR, s.r.o.), MUDr. Jakub Fejfar (Nemocnice AGEL Nový Jičín, s.r.o.), Bc. Petr Foltýn, Mgr. Lenka Kaška (Pfizer, s.r.o.), MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, MBA (Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR), Ing. Norbert Schellong (Nemocnice Havířov), prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC (Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) a JUDr. Vladimíra Těšitelová (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR).
Z mnoha velmi zajímavých informací, které v rámci diskuse zazněly, zmiňme například téma bezkontaktního monitoringu na nemocničním lůžku jako nástroje ke zlepšení efektivity ošetřovatelského managementu. Tento projekt realizuje Nemocnice Havířov a mluvil o něm Ing. Norbert Schellong. Fakticky jde o využití AI v tzv. „opomíjené péči“. To je péče, která je indikována pro daného pacienta na základě jeho stavu a diagnostiky, ale není v plném rozsahu poskytnuta. Není explicitně odmítnuta, ale spíše ,,zapomenuta”, odložena nebo nedostatečně provedena kvůli jiným prioritám, nedostatku zdrojů či pozornosti. Příklady jsou nasnadě – jde o vyšetření vitálních funkcí méně často, než je doporučeno, nedostatečné polohování pacienta (riziko proleženin), opomenutí podání léků včas, zpožděnou reakci na změnu stavu pacienta a obecně i o nedostatečnou komunikaci s pacientem/rodinou. Od letošního května v nemocnici spustili pilotní projekt bezkontaktního monitoringu pacienta na lůžku. Projekt probíhá na LDN havířovské nemocnice a jeho cílem je ověřit využití bezkontaktních senzorů jako jednoho z prvků při řešení opomíjené péče.
Více než hodinovou diskusi je obtížné shrnout do jednoduchého krátkého společného závěru, nicméně evidentně z ní vyplynulo, že cesta ke klinickému použití a úhradám telemedicínských postupů je jistě složitá, ale možná také kvůli centralizaci projektů. Jasné je i to, že rok 2025 je zásadní pro reálné nasazení telemedicíny do klinické praxe, a jak uvedl profesor Táborský, je zřejmé, že pilotní projekt v rámci projektu Národní plán obnovy – Telemedicína bude jistě realizován hned v několika segmentech péče – chronické srdeční selhání, plicní arteriální hypertenze a další. Důležité je také, že Centra digitální medicíny budou součástí Věstníku MZ KV (kardiovaskulární) centra 2025.
Implementace interoperability a služeb elektronického zdravotnictví
Podmínky, termíny a příklady implementace interoperability a služeb elektronického zdravotnictví pro nemocnice, praktické lékaře a kraje byly hlavními tématy závěrečného odborného bloku konference.
Příspěvek Interoperabilita služeb elektronického zdravotnictví přednesl Ing. Tomáš Šedivec. Přiblížil v něm činnost Digitální informační agentury, českého ústředního správního úřadu pro elektronickou identifikaci. Jde o služby vytvářející důvěru. Důležitý je pro informační systémy veřejné správy a má významnou roli v elektronickém zdravotnictví u nás.
Souhrnný pohled nejen na dosažené výsledky a současný stav digitalizace zdravotnictví, ale i na plány pro bližší i poněkud vzdálenější budoucnost ukázal Bc. Petr Foltýn. Časová osa realizace je patrná na obrázku.
Obr. Digitalizace zdravotnictví od roku 2015 přes současný stav až do roku 2026
Advokát Mgr. Jan Měkota, specialista na hospodářskou soutěž a veřejné zakázky, přiblížil problematiku implementace inter-
operability z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a jeho aplikace při rozhodování o dodavateli služeb. Mimo jiné se věnoval otázce, jak otevřeně soutěžit modernizaci informačního systému. Upozornil i na skutečnost, že uplatnit pro dodavatele strategii „all or nothing“ nemusí být dlouhodobě vítěznou cestou.
Ucelený pohled na cíle digitalizace zdravotnictví přinesl závěrečný příspěvek advokátky JUDr. Barbory Dubanské, Ph.D., která je aktivně zapojená i do aktivit pro zlepšení zdraví české populace v projektu „ministr zdraví“, jehož cílem je plně digitální zdravotnictví se základními hesly: Digitalizace, Prevence a Finance: „Řeknu to jednoduše – jde nám o využívání moderních technologií tam, kde jsou nejvíce potřeba. Například vzdálený přístup k lékaři za splnění nejvyšších podmínek ochrany dat a v souladu se zákonnými požadavky. V oblasti prevence je cílem vést populaci k odpovědnosti, v souladu s heslem ,Zdraví je vaše‘. Budoucí medicína bude prediktivní, personalizovaná, participativní, permanentní. O tom je prevence budoucnosti. Samozřejmě s těmito cíli souvisí i finance. Digitalizace má být jen prostředek, který umožňuje jednoduše a levně udržovat zdraví nebo pomoci kontrolovat chronické onemocnění. To je levnější než drahá péče.“
Jana Jílková
Foto: Štepán Pichl
