Konferenci INMED pod záštitou ministra zdravotnictví ČR Vlastimila Válka a za odborného partnerství Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb uspořádala EEZY Events & Education, s. r. o.
Generálním partnerem konference byla STAPRO, s. r. o. Éra těchto setkání manažerů, právníků a dalších zástupců zdravotnických zařízení, ministerstev i státní správy trvá už od roku 2001 a rostoucí zájem o ně dokládá i vysoká návštěvnost INMED. Letos pozvání přijalo už více než 250 odborníků z Česka a také ze Slovenska. Kromě bohatého odborného programu pro ně byl připraven i společenský večer jako již tradiční možnost pro rozvoj networkingu.
Osvědčenou vynikající moderátorkou a průvodkyní celým dvoudenním programem byla MUDr. Soňa Šuláková (Ústav pro péči o matku a dítě).
Ing. Leoš Raibr
Během slavnostního zahájení programu auditorium konference svými zdravicemi přivítali Ing. Leoš Raibr (STAPRO s.r.o.), Ing. Jiří Horecký, Ph.D., (Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb – ATDZ) a MUDr. Tom Philipp, Ph.D. (3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerova nemocnice, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR). Všichni tři mluvčí zdůraznili, že letošní INMED je zejména o tom, jak se konečně dostat k nutné změně. Efektivnost digitálních technologií totiž nepřijde automaticky s momentem zavedení, ale až s implementací do praxe. A neobejde se bez podpory stávajících i budoucích projektů rozvoje. Zdravotnictví právě teď stojí před velkou výzvou, totiž jak dostatečně, efektivně a smysluplně zapojit digitální technologie do péče o zdraví tak, aby to bylo ku prospěchu pacienta, lékaře, zdravotníků a celého zdravotního systému.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Nezbytnou podmínkou úspěšnosti digitalizace zdravotnictví je i její co nejširší akceptace pacienty a ta se neobejde bez osvěty. Jeden ze zcela konkrétních počinů v této oblasti inicioval i „otec-zakladatel“ české telemedicíny, prof. Miloš Táborský, přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., a tak i účastníci INMED mohli zhlédnout video Zdraví je nejvíc. Vstupy lékařů, odborníků na digitalizaci a za pacienty i houslisty Pavla Šporcla v něm krátce, atraktivně, a především srozumitelně vysvětlují veřejnosti, jak a s čím lidem pomáhá digitalizace zdravotnictví.
Přijde zlom, snad bez velkého třesku
Představení strategie interoperability a služeb elektronického zdravotnictví pro následující tři roky bylo tématem prvního bloku programu.
„Příští rok bude zlomový, pilotní systémy a produkty se v něm už mají dostávat do standardního provozu, všichni po tom voláme a do této fáze se dostat prostě musí,“ otevřel téma prvního bloku Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Projekty elektronizace zdravotnictví rozčlenil do zastřešujících skupin: projekty na podporu digitálních služeb, na zajištění a rozvoj interoperability, na sekundární využití zdravotních dat a na posílení kybernetické bezpečnosti rezortu. Dále sem patří skupiny projektů na podporu pro inovační technologie ve zdravotnictví – telemedicína, EZKarta jako mobilní vstupní brána do světa elektronického zdravotnictví, kapacitní zajištění řízení projektů Národního plánu obnovy (NPO) a na projekty s podporou NPO.
„Jedním ze zcela zásadních projektů je nezbytné zakotvení standardů zdravotnické dokumentace, už bychom měli dospět do fáze, kdy budeme vydávat národní standardy. Identifikují konkrétní formáty klíčových dokumentů a jejich pojetí bude implementovatelné,“ řekl Petr Foltýn. „Zapadnout“ na svá místa by měly ještě letos standardizace a interoperabilita. Právě u výměny zdravotnické dokumentace vedoucí k optimalizaci a usnadnění administrativy samozřejmě jsou otázkou i typy dokumentů určených k digitalizaci. Jsou jimi propouštěcí zpráva z nemocnice, žádanka obrazového vyšetření, laboratorní žádanka, ambulantní zpráva, zpráva z laboratorního vyšetření, zpráva ze zobrazovacího vyšetření, záznam o výjezdu rychlé záchranné služby a pacientský souhrn.
Podle harmonogramu centrálních projektů má „kostra“ několik primárních komponent, tedy kmenové zdravotnické registry (jsou tři – pacientů, zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb), testovací rozhraní 05/2025. U portálu Lékaře a pacienta a u výměnných sítí je testovací rozhraní 06/2025, u katalogu služeb 08/2025. Standardy jsou průběžně vydávány od ledna 2025, ostatní komponenty v průběhu tohoto roku.
„Zlom v podobě spuštění centrálních služeb nastane na začátku roku 2026, ale nečekáme ,velký třesk‘. Nenahrazujeme agendový systém, na kterém by stály nějaké procesy. Snažíme se propojit všechny systémy, připravit rozhraní, nastavit platby, ukázat platformy, umožnit napojení nemocnice,“ konstatoval přednášející. Neopomněl také připomenout, že součástí řešení je i zajištění kyberbezpečnosti dat a procesů.
Řada nemocnic, včetně některých velkých fakultních (například Fakultní nemocnice v Motole nebo Fakultní nemocnice Brno) přechází na nový nemocniční informační systém. Od roku 2022 pracuje poradní tým ministra zdravotnictví ČR pro oblast veřejné zakázky. Hlavním cílem tohoto týmu je vytvoření metodiky pro přípravu zadávací dokumentace a realizaci výběrového řízení na pořízení Nemocničního informačního systému.
Aktualizace Národní strategie elektronického zdravotnictví 2025–2035
„Vizí aktualizace je efektivní a udržitelný rozvoj elektronického zdravotnictví (EZ) s důrazem na inovace, kvalitu a řízení. Aktualizace strategie elektronizace zdravotnictví si neklade za cíl měnit stávající strategii, ale zaměřuje se na její up to date, sjednocení, identifikaci nových relevantních dokumentů a stanovení moderních priorit, které reflektují současné potřeby a vývoj v oblasti elektronizace zdravotnictví,“ řekl Petr Foltýn a pokračoval přibližováním úkolů pro další roky.
Jak dále uvedl, strategie elektronizace zdravotnictví, která byla původně připravena v roce 2016, vyžaduje zásadní revizi některých oblastí. Jedná se například o aktualizaci základních údajů, oblast aktualizace odpovědných osob a úpravu relevantních webových odkazů. Tím bude zajištěna nejen aktuálnost, ale i efektivita strategie v návaznosti na rychle se rozvíjející digitální technologie ve zdravotnictví.
Digitalizace zdravotnictví a rozvoj do roku 2030 – prezentace Bc. Petra Foltýna
V současné době existují tři samostatné strategické dokumenty v oblasti EZ, které jsou vzájemně propojené pouze částečně, přičemž některé jejich části se překrývají nebo obsahují duplicity. Tento stav vede k určité nejednoznačnosti a snižuje účinnost implementace strategie. Tímto sjednocením dojde ke zjednodušení procesů, odstranění duplicit a vytvoření konzistentního a uceleného přístupu, který umožní efektivnější dosažení stanovených cílů v oblasti elektronizace zdravotnictví. Vzhledem k datu původního vypracování strategie (2016) je klíčové provést důkladnou identifikaci nových a relevantních dokumentů, které budou mít přímý dopad na aktualizovanou strategii. Mezi klíčové oblasti, které je nutné zohlednit, patří například integrace umělé inteligence (AI) a požadavky vyplývající z Evropské unie. Tato aktualizace zajistí, že strategie bude reflektovat nejen současné požadavky, ale také umožní flexibilní reakci na další technologický vývoj.
Digitalizace zdravotnictví v Česku a výzvy 2030
Projekty elektronizace a digitalizace jsou nezbytným základem – vytvářejí infrastrukturu, na které lze teprve stavět skutečnou transformaci zdravotnictví. O dopadu procesu ale rozhoduje až další fáze, tedy implementace a reálné využití v praxi: „Skutečný přínos elektronizace spočívá ve schopnosti dosáhnout širokého, efektivního a každodenního využití v praxi napříč celým systémem zdravotní péče. To, co nás čeká v souvislosti s rokem 2030, je samozřejmě posílení kybernetické bezpečnosti v souladu s legislativou NIS2,“ uvedl Petr Foltýn. Nakonec shrnul i svá další očekávání: „Určitě to bude i legislativní a implementační připravenost na European Health Data Space (EHDS) do roku 2028. A není vůbec možné uvažovat o tom, že by se dále do zdravotnictví neprolamovala umělá inteligence, naopak mám dojem, že i nám pomůže v některých složitostech, které aktuálně řešíme, například u vedení zdravotnické dokumentace. Rozvoj této technologie musíme bedlivě sledovat a využívat ji. Nezbytné bude zajištění kontinuity centrálních projektů, interoperability a rozvoje telemedicíny. Pro mě je nejzásadnější perspektiva roků 2026–2027. Jde mi ‚jenom‘ o to, abychom po akceptaci našeho projektu a jeho náběhu do produkční fáze, po přechodu do rutinního provozu skutečně měli k dispozici entitu, která se bude dále starat o digitalizaci zdravotnictví, aby nebyla přerušena kontinuita rozvoje, abychom nevytvořili nějakou mezeru třeba analýzami, které proces budou brzdit. Pro mě je klíčovým cílem připravit podklad tak, aby jakákoli další autorita rozvoj následovala a aby se české zdravotnictví dostalo do digitálního světa, kam už dnes náleží.“
Legislativní změny v oblasti elektronizace zdravotnictví
„Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, představuje první elementární fázi elektronizace zdravotnictví, stanovuje ‚stavební kameny‘, nicméně některé komponenty systému by nebyly spustitelné beze změn, které přináší jeho novela, která nabude účinnosti 1. lednem 2026,“ řekla JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR). Novela rozšiřuje kmenový registr pacientů o údaje uvedené v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu, o údaje o tom, že je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem podle zákona o zbraních a střelivu, a údaje o tom, že je pacient držitelem muničního oprávnění podle zákona o munici.
JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M.
V novele je ukotven také sdílený zdravotní záznam, který implementuje dvě komponenty. První je emergentní zdravotní záznam se třemi parametry, což je krevní skupina, léčivé přípravky (za 12 měsíců, z lékového záznamu nebo od poskytovatele lůžkové péče), alergie a nežádoucí reakce na léčiva. Jde tedy o život zachraňující údaje. Druhou komponentou sdíleného zdravotního záznamu jsou výsledky preventivních a screeningových vyšetření. Osoby oprávněné k přístupu ke sdílenému zdravotnímu záznamu jsou pacient, ošetřující lékař a statistický ústav (tito dva pouze tehdy, nevysloví-li pacient nesouhlas).
Mezi novinky novely patří například zápis cizinců a osob, které nelze identifikovat podle známých údajů do kmenového registru pacientů, a rozšíření škály subjektů využívajících služby výměnné sítě o pacienty, statistický ústav a orgány sociálního zabezpečení.
Zcela novou komponentou je eZKarta jako centrální aplikace pro pacienta garantovaná státem, jejímž prostřednictvím bude mít pacient přístup k informacím a službám elektronického zdravotnictví. Novinkou je i eŽádanka, což je nová centrální služba elektronického zdravotnictví, u ní jde o elektronizaci procesu zajišťujícího vyžádané zdravotní služby. „A něco jako semafor, který bude pouštět oprávněné osoby například ke zdravotnickým osobám, bude Registr oprávnění,“ přiblížila doktorka Těšitelová další z novinek v novele zákona. Revoluční záležitostí je podle ní mimo jiné také novela zákona o ochraně veřejného zdraví.
Zleva: Ing. Kateřina Prettner, Ing. Katarína Vladár Lešková, JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M., Bc. Petr Foltýn, Ing. Hynek Kružík a Ing. Jiří Batěk
Ing. Hynek Kružík z Národního centra elektronického zdravotnictví na MZ ČR odpovídá za interoperabilitu digitalizace zdravotnictví a její strategii přiblížil i ve svém příspěvku na INMED. Ing. Katarína Vladár Lešková z Národného centra zdravotnických informácií pak hovořila o rozvoji digitalizace slovenského zdravotnictví. Ing. Mgr. Jiří Pecina (MEDDI hub, a.s.) představil projekt CTG 2025: České telemedicínské guidelines. V rámci prvního bloku přednesla sdělení také Ing. Kateřina Prettner z mezinárodního sdružení Integrating the Healthcare Enterprise ČR, jehož úkolem je definovat rámce pro interoperabilitu a ověřovat jejich dodržování. Ing. Michal Bušek z Health Level Seven Europe (HL 7) pak přiblížil základní standardy pro prezentaci klinického obsahu, které mají být implementovány mezi členskými státy EU v rámci infrastruktury MyHealth@EU. Jde tu o laboratorní výsledky a zprávy, propouštěcí zprávy z nemocnice a lékařské snímky a zprávy o zobrazování.
„On-line“ zpravodajství z jednotlivých projektů
Aktuálnímu stavu interoperability a služeb elektronického zdravotnictví byl věnován druhý blok letošního INMED.
K přiblížení obsahu tohoto bloku je třeba předeslat, jak (těžce!) se zadavateli dařilo (ale podařilo!) shánět dodavatele unikátních zakázek v malém českém rybníku a zároveň i proplavat komplikovanou legislativou a obtížemi nabídek z veřejného sektoru při pohybu v konkurenčním prostředí IT.
Na zadání jednotlivých projektů v rámci strategie interoperability a služeb elektronického zdravotnictví proběhly veřejné soutěže a pak i následné minitendry, aby zadavatel (MZ ČR) mohl poptat změny, které odpovídají jeho představám. Pracovat s takovým formátem výběru a pak i realizace bylo a je velmi náročné, což má logický důvod: zejména celá architektura centrálních systémů je totiž extrémně složitá, což platí i pro zajištění nezbytného vývoje, to vše za propojení mnoha komponent a dodržení transparentnosti výběru a za konkurenčních cen.
Zleva: Ing. Jiří Batěk, Ing. Pavel Brabenec, Ing. Martin Mudra, Jan Fiala, Luděk Telecký a Ing. Zuzana Jakubová
Významný úkol zejména v oblasti standardizace a koordinace prací v souvislosti se standardizací plní STAPRO s. r. o., která je jedním z předních dodavatelů softwaru a služeb pro nemocnice a další poskytovatele zdravotní péče. Ing. Daniel Rzyman, produktový manažer firmy STAPRO, ve svém vystoupení mimo jiné velmi ocenil, že přestože se na zajištění elektronizace zdravotnictví podílí tolik subjektů (i jen standardy navrhuje padesát odborníků z různých oblastí), které si běžně konkurují, tady musí spolupracovat, což se daří. Deepview, s.r.o, ryze českou firmu poskytující ministerstvu zdravotnictví řadu služeb pro zajištění elektronizace zdravotnictví v oblasti interoperability, představil Ing. Pavel Brabenec z této společnosti. Luděk Telecký představil softwarovou společnost Seyfor, a.s., a Jan Fiala přiblížil projekty elektronizace zdravotnictví připravené společností ICZ, a.s. Připravenými příspěvky, ale i do následující panelové diskuse se zapojil také Ing. Martin Mudra za Scalesoft, s.r.o. Jeho tématem byl aktuální stav interoperability a služeb elektronického zdravotnictví a svůj příspěvek zaměřil hlavně na nástroje interoperability. Podpory rozvoje interoperability v kontextu digitalizace českého zdravotnictví se týkala vystoupení Ing. Zuzany Jakubové (ARICOMA, a.s.), Ing. Michala Buška (Asseco Central Europe, a.s.) a Ing. Svatopluka Beneše (OR-CZ, spol. s r.o.).
Druhou a zároveň poslední část zpravodajství z odborné konference Digitalizace českého zdravotnictví 2025 – INMED
najdete v následujícím článku.
Jana Jílková
Foto: Štepán Pichl
