Ke směřování klinické onkologie přineslo 17. pražské mezioborové onkologické kolokvium nejen vcelku očekávatelná témata, jakým je například personalizovaná medicína, ale i přiblížení idey, kterou pořadatelé nazvali „onkologie s lidskou tváří“. Vyložit si ji lze jako humanizaci onkologické léčby. Nikdo nepochybuje o tom, že léčba rakoviny je pro pacienta (i pro jeho lékaře!) těžká a zdaleka ne vždy úspěšná. Přes všechno úsilí mnoha lékařských profesí a obrovské náklady na onkologickou léčbu ještě stále víc než 40 procent nemocných se zhoubnými nádory umírá a je nesnadné si tento krutý fakt nepřipomínat. Pro nemocné už samo sdělení onkologické diagnózy bývá drtivou zprávou a nemělo by být jen na nich, jak se s ní vyrovnají. Naději ale mají větší než kdykoli v historii. „Doba, kdy bylo možné nádor vyříznout, a pokud to nešlo, jen pokrčit rameny, je dávno minulá. Teď umíme i paliativní onkologickou léčbou život nemocných velmi efektivně prodlužovat. Je to jako čekání na nový model iPhonu. Aktuální hardware už sice dost nestíhá a kvůli nádoru systém hlásí kritickou chybu, ale my mu nainstalujeme takový šikovný ,přemosťovací update‘. Ten pacienta sice úplně neopraví, ale udrží ho v provozu, než v Silicon Valley nebo jinde vymyslí novou revoluční verzi, která ten nádor prostě definitivně vymaže,“ doufá prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., vědecká sekretářka kongresu.
Most do budoucnosti
„Obecné perspektivy klinické onkologie směřují k personalizované medicíně, která využívá detailní molekulární profilování nádorů a pokročilé multi-omics technologie k individualizaci léčby. Moderní klinická onkologie se opírá o genomické, transkriptomické, proteomické a epigenetické analýzy, které umožňují identifikaci terapeutických cílů, predikci odpovědi na léčbu a stratifikaci pacientů do specifických molekulárních podskupin. To je cesta k ušití onkologické léčby na míru,“ charakterizoval současné základní trendy vývoje oboru
prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., prezident kolokvia kongresu. Významnou roli hraje precizní onkologie, umožňující volit léčbu na základě biomarkerů a molekulárních alterací, což vede ke zlepšení výsledků u běžných i vzácných typů nádorů. Rozvoj technologií, jako je sekvenování nové generace, prostorová genomika, tekuté biopsie a ex vivo testování citlivosti na léčiva, umožňuje časnou detekci rezistence, sledování minimální reziduální nemoci a dynamickou úpravu léčebné strategie.
Klinická onkologie se také posouvá k integrovanému systémovému přístupu, který zahrnuje hlubokou fenotypizaci pacienta, s korelací jeho nádorových symptomů s jeho genetickými charakteristikami, longitudinální sledování biologických parametrů a využití umělé inteligence pro analýzu komplexních dat. Jde o přechod od statického, markerově orientovaného přístupu k dynamickému řízení biologického rizika a léčebné zátěže. Jak na kongresu opakovaně zaznělo, cílem je nejen optimalizace léčby, ale i časná diagnostika, prevence a zlepšení kvality života pacientů. Výzvou zůstává validace nových technologií, interpretace komplexních dat, překonání rezistence a implementace těchto postupů do rutinní klinické praxe.
Posun k partnerství s pacientem
Aktuální trendy v klinické onkologii, které podporují „onkologii s lidskou tváří“, zahrnují systematické začleňování individualizované péče, respektování potřeb a kvality života pacientů a humanizaci léčebného procesu. Klíčovým přístupem je sdílené rozhodování, v jehož rámci jsou léčebné plány vytvářeny na základě kombinace medicínských možností, osobních cílů a preferencí pacienta a jeho celkového zdravotního stavu. Například integrované onkologické rozhodování (IODM) vede k méně invazivním a vhodnějším léčebným postupům bez kompromitace přežití a snižuje riziko lítosti z rozhodnutí.
Důraz je kladen na empatii, aktivní naslouchání, respekt k emocím a hodnotám pacienta a kvalitní komunikaci v rámci multidisciplinárního týmu. Pacienti oceňují, když jsou vnímáni jako osobnosti, nikoliv pouze jako nositelé diagnózy, a když je péče koordinovaná, kontinuální a zahrnuje i rodinu. Humanizace péče znamená také dostupnost psychosociální podpory, včasné zapojení paliativního týmu a respektování etických a kulturních aspektů.
„Pacient ocení nejen profesionální špičkovou terapii, ale také empatii a porozumění ošetřujícího personálu. V péči o pacienty nám významně pomáhají i pacientské organizace,“ poznamenala profesorka Petra Tesařová. Trendem moderní onkologie je posun od paternalistického modelu k partnerství s pacientem, kde je pacient aktivním spolutvůrcem léčebného procesu.
(JJ)
Foto: Jana Jílková
