Na konferenci Národní dialog pro digitalizaci, pořádané společností EEZY Events & Education, s. r. o., s odbornou garancí Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ) a pod záštitou Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), diskutovali lékaři, technologické firmy i zástupci státu o tom, jak mohou digitální nástroje proměnit fungování ambulantní péče.
Konference se zaměřila právě na primární a ambulantní péči, kde vzniká většina kontaktů pacientů se zdravotním systémem. Program byl rozdělen do tří tematických bloků věnovaných elektronické zdravotnické dokumentaci, telemedicíně a využití umělé inteligence.
Diskuse probíhala bez klasických prezentací. Panelisté reagovali na krátké otázky moderátora Michala Opatřila a na odpověď měli jen omezený čas. Cílem nebylo představovat jednotlivé projekty, ale otevřeně pojmenovat překážky, které digitalizaci v ambulantní praxi brzdí.
Zleva: JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M., Bc. Petr Foltýn a Mgr. et Mgr. Elen Galstyan
Ambulance jako klíč digitalizace
Úvodní panel otevřel otázku, jaké konkrétní kroky mohou digitalizaci zdravotnictví posunout v nejbližší době. Diskuse ukázala, že digitalizace se týká fungování celého systému zdravotní péče.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Ján Dudra, PhD., MPH, připomněl, že digitalizace nemůže zůstat pouze na úrovni velkých nemocnic. Pokud nebude do digitální infrastruktury zapojena i malá ambulance, systém zůstane roztříštěný a informace se mezi jednotlivými poskytovateli budou předávat jen obtížně.
Z praxe zaznívala především zkušenost s rostoucí administrativní zátěží. MUDr. Cyril Mucha, místopředseda pro digitalizaci a IT České lékařské společnosti JEP, popsal realitu ordinací, kde lékaři denně zpracovávají velké množství dokumentace, často i desítky propouštěcích zpráv. „Potřebujeme, aby digitalizace převzala rutinu. Chceme mít čas na pacienty,“ uvedl.
Do debaty vstoupil také pohled pacientských organizací. Bc. Edita Müllerová z Národní asociace pacientských organizací upozornila, že digitalizace nebude fungovat bez systematické edukace pacientů. Aby nové služby přinesly skutečný přínos, musí jim pacienti rozumět a umět je používat.
Na potřebu stabilního prostředí upozornil Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví. Digitalizační projekty ve zdravotnictví jsou dlouhodobé a vyžadují kontinuitu. Bez ní se systémové změny prosazují jen obtížně.
MUDr. Ondřej Tefr, MHA
Elektronická dokumentace jako základ
Jedním z hlavních témat konference byla elektronická zdravotnická dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví počítá s jejím povinným zavedením v následujících letech.
Digitalizace dokumentace sama o sobě nestačí. Klíčová je především schopnost jednotlivých systémů spolu komunikovat a sdílet data.
MUDr. Milan Cabrnoch, MBA, předseda České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací, zdůraznil, že každé digitální řešení musí být hodnoceno podle reálného přínosu pro pacienty i zdravotníky.
Z praxe zazněla také potřeba odstranit zbytečné duplicity v dokumentaci. MUDr. Albert Štěrba, předseda spolku Mladí lékaři, upozornil, že zdravotníci často opakovaně zadávají stejné údaje do různých systémů. „Informace, které už byly jednou zadány, by se neměly vyplňovat znovu,“ uvedl.
Elektronická dokumentace má zároveň zásadní význam pro spolupráci mezi zdravotnickými profesemi. Mgr. Lukáš Kubina, fyzioterapeut a vysokoškolský pedagog, upozornil, že nelékařští zdravotničtí pracovníci se v praxi často nedostanou ke kompletním informacím o pacientovi. Digitální dokumentace by měla tuto bariéru odstranit.
Zleva: MUDr. Jitka Vojtová, MBA, a Mgr. Michal Štýbnar
Telemedicína mění organizaci péče
Samostatný blok konference se věnoval telemedicíně. Ta může zásadně proměnit organizaci péče, zejména u chronických pacientů nebo při dlouhodobém sledování zdravotního stavu.
Telemedicína umožňuje například průběžné sledování zdravotního stavu pacientů na dálku a může omezit část kontrolních návštěv v ordinaci. Diskuse se přitom soustředila na praktické otázky, které bude nutné vyřešit, aby telemedicína mohla fungovat ve větším měřítku.
Jedním z hlavních témat byla triáž pacientů – tedy rozhodování o tom, kdo potřebuje osobní vyšetření a koho lze bezpečně sledovat na dálku. Telemedicína může také změnit fungování ambulancí a umožnit větší zapojení dalších zdravotnických profesí, například zdravotních sester.
Významnou roli přitom bude hrát financování. MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny, upozornila, že širší využití telemedicíny bude záviset také na tom, jak se tyto služby promítnou do systému úhrad. „To, co se dnes může zdát jako nadstandard, se může velmi rychle stát běžnou součástí zdravotní péče,“ uvedla.
Umělá inteligence v ambulanci
Závěrečný blok konference se věnoval využití umělé inteligence v ambulantní praxi. Technologie již dnes pomáhají například při zpracování zdravotnické dokumentace nebo třídění velkého množství informací.
Vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií Ministerstva zdravotnictví Ing. Mgr. Markéta Foldyna Hellová, MHA, upozornila, že jedním z hlavních úkolů státu je nastavit jasná pravidla pro využívání těchto nástrojů.
Matěj Misař, předseda zdravotnické skupiny České asociace umělé inteligence, připomněl nutnost rozlišovat mezi nástroji, které pouze pomáhají zpracovávat data, a systémy, které zasahují do klinického rozhodování. V takovém případě musí být považovány za zdravotnické prostředky a podléhat odpovídající regulaci.
Na praktické využití upozornil také pplk. doc. MUDr. Martin Májovský, Ph.D., FEBNS, z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Umělá inteligence může například pomáhat s tříděním konzultací přicházejících z menších zdravotnických zařízení. Právě on během diskuse formuloval provokativní otázku, která dobře vystihuje tempo technologického vývoje: „Možná se za pár let budeme ptát, jestli je etické stanovit diagnózu bez pomoci umělé inteligence.“
Digitalizace jako změna fungování zdravotnictví
Diskuse ukázala, že digitalizace zdravotnictví se nebude rozhodovat jen ve velkých nemocnicích nebo na úrovni státních projektů. Klíčovou roli v ní budou mít i ambulance, kde vzniká většina kontaktů pacientů se zdravotním systémem.
Jedna SMS ministrovi: Co by posunulo digitalizaci zdravotnictví?
Moderátor konference vyzval panelisty, aby si představili, že mají ministrovi zdravotnictví napsat jedinou SMS s doporučením, jaký krok by měl stát udělat jako první, aby digitalizace zdravotnictví skutečně pomohla ambulantní praxi.
doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
prezident, Česká stomatologická komora
Využívejme technologie – umělou inteligenci i další nástroje, které mohou lékařům pomoci v praxi.
Bc. Edita Müllerová
místopředsedkyně spolku, Národní asociace pacientských organizací (NAPO)
Zajistěte kontinuitu financování elektronizace zdravotnictví.
MUDr. Jiří Šedo, Ph.D.
vedoucí, Centrum digitální medicíny, Masarykův onkologický ústav Brno
Vytvořme systém sdílení zdravotnických informací a jasné schéma výměny dat mezi poskytovateli.
Ing. Daniela Lusková, MPA, MHA
viceprezidentka APSS ČR pro oblast kvality a ředitelka Domova U Biřičky, předsedkyně Výboru pro technologie v dlouhodobé péči ATDZ
Zajistěte finanční a personální kapacity Národního centra elektronického zdravotnictví.
doc. MUDr. Ján Dudra, PhD., MPH
ředitel, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze; Lékařský výbor ATDZ
Digitalizujme celý systém zdravotnictví tak, aby jeho součástí byla i poslední ambulance.
MUDr. Cyril Mucha
místopředseda pro digitalizaci a IT, Česká lékařská společnost JEP
Kodifikujte elektronickou zdravotnickou dokumentaci tak, aby ji mohl vést každý lékař.
JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M.
zástupkyně ředitele, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Pokračujme v systematickém řešení elektronizace včetně personálního, finančního a organizačního zázemí.
Bc. Petr Foltýn
ředitel, Národní centrum elektronického zdravotnictví ČR
Zajistěte kontinuitu a dlouhodobou vizi digitalizace zdravotnictví.
Mgr. et Mgr. Elen Galstyan
programová manažerka EHDS, Deepview
Pokud má být digitalizace skutečnou prioritou, musí na ni stát uvolnit finanční prostředky.
Ing. Vladimír Kryštof
Business development manager, CompuGroup Medical; Výbor pro digitální data ATDZ
Měřme přínos digitalizačních projektů podle toho, zda skutečně šetří čas lékařům.
Veronika Nekvindová Hotová
Foto: Eduard Pitka
