I starým praktikům se při zmínce o telemedicíně protahuje obličej, protože už jen pořídit si nový software může být drtivá představa. A kdo tím prošel v nemocnici, ví svoje…
To víme i my, proto MEDDI Hub lékařům a zdravotnickým zařízením včetně nemocnic nabízí rozšíření jejich stávajících, existujících softwarů s plnou integrací do nich tak, aby mohly mít svou vlastní komunikační aplikaci s pacienty, s objednávkovým portálem, s komunikací pomocí zabezpečeného videohovoru, chatu i s objednávkovým kalendářem. Ohledně integrace zejména ambulantních software je pro nás velkým přínosem spolupráce se společností CompuGroup Medical, s ní dokážeme připojit 70 procent všech ambulantních specialistů, zbytek do 100 procent zvládneme postupně připojit sami. Samozřejmě umíme integrovat i stávající nemocniční software, takto jsme propojeni například na Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v systému Greyfox od Stapro, a brzy začneme pracovat na propojení k Stapro FONS Enterprise pro Nemocnici Jindřichův Hradec či v systému Fakultní nemocnice Brno, zkrátka když si to nemocnice přeje, umíme se připojit kamkoliv. A stranou jsme nenechali ani bezpečnostní aspekt, ochranu dat a komunikaci. Dodané informace se bezpečnou cestou dostanou od pacientů zvenku až do jejich karet v softwaru jejich lékaře. Lékařům navíc rozšiřujeme možnosti, například o sběr dat od pacientů s chronickými onemocněními. A nejde jen o sběr dat, pro některá chronická onemocnění umíme pacientům připravit i průvodce léčbou, a to za pomoci managementu těchto „chronic diseases“. Výborně se tento přístup osvědčil v onkologii, kde náš systém používá právě MOÚ. Ale průvodce máme i pro diabetiky a prediabetiky, další je pro nemocné se srdečním selháním. A teď od ledna máme v ostrém provozu i průvodce péčí pro nastávající maminky v Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD).
Takže z vašich služeb profitují pacienti, jednotliví lékaři i celé nemocnice?
Určitě. Pacienti nemusí tak často chodit k lékaři, péče je cílená a řízená, „patient journey“ je prostě lépe připraveno v digitální formě, rozšiřuje dosah zdravotníků k pacientovi a podporuje motivaci pacienta k léčbě. Pacientovi chodí automaticky edukační videa, edukační materiály, dotazníky, objednávky do laboratoří, objednávky k lékařům, byť třeba na digitální konzultaci. Bezkontaktním průběhem konzultace navíc nedochází k rozšiřování nozokomiálních nákaz, které mohou ohrožovat pacienta při návštěvě nemocnice. Ale telemedicína je i obrovská šance pro zdravotní pojišťovny, které díky ní mohou zefektivnit poskytování zdravotních služeb a udržet jejich dostupnost.
Problém je i lékařská péče v zařízeních pobytové péče a obdobných. Mít tam lékaře 24/7 je pro ně nedostupný luxus, a tak klienty i kvůli předpisu penicilinu odváží sanitky na nízkoprahový příjem. Řešíte to?
Ano. Máme systém MEDDI Care, který umožňuje pomocí sběru dat z „point of care“ přístrojů zlepšit péči o klienty těchto pobytových zařízení. Sestra v pobytové péči u pacienta zjistí, odebere a změří, co je potřeba. Náběry vyhodnotí v této mini laboratoři a náš lékař na dálku z toho všeho rozhodne o dalším postupu. Takže například doporučí buď nasazení antibiotik, jiných léků, nebo přivolání rychle záchranné služby, kterým dnes končí většina takových případů. Takový výjezd stojí na příklad v Kraji Vysočina průměrně 13 000 korun. A to nepřipomínám diskomfort takové akce pro pacienta a šíření nozokomiálních infekcí. Kdybychom takové odvozy snížili telemedicínou třeba jen o třetinu, ušetří i jen kraje ročně desítky milionů, další peníze ušetří pojišťovny, zlepší se situace urgentních příjmů nemocnic. Přitom nemusíme přijmout další lékaře, protože síť pohotovostních lékařů MEDDI už tady je. Na Slovensku v současné době zajišťujeme pohotovostní služby pro 2,7 milionu pacientů jejich všeobecné zdravotní pojišťovny.
Pro zdravotnickou digitalizaci u nás, kromě absence legislativního zakotvení, jsou zřejmě silnou brzdou úhrady. Vidíte to také tak?
Ano. Představte si, že jste obchodník. Máte fantastickou pekárnu, děláte naprosto skvělé pečivo a před obchodem vám permanentně stojí fronta. Proč byste za jednu desetinu té částky, co u vás lidi platí na krámě, měl posílat ty rohlíky poštou? To přece nedává smysl. Ale tak jsou dnes stanoveny úhrady za telemedicínu.
Zároveň ale většina moderních technologií v medicíně nedokáže proniknout na trh čistě v samoplátcovském režimu. Nebo dokáže?
V Česku ne. Ale jsou země, kde je samoplátcovství za zdravotní péči zvykem a standardem. Proto jsme aktivní v Latinské Americe. Tam nejsou zvyklí na paternalistickou socialistickou medicínu. Je pro ně normální mít základní zdravotní pojištění a připojišťovat se, a to včetně služeb telemedicíny.
Paternalismus ale obnáší i složku důvěry a telemedicína je už z logiky věci lékař na dálku. Je osoba kdesi ve virtuální realitě pro vystresovaného nemocného člověka i dostatečnou autoritou?
Lékař je a vždy bude pro pacienta ta hlavní autorita, ta hlavní osoba ve zdravotním systému. Tak by to mělo zůstat stoprocentně zachováno. I moderní přístupy, digitální patient journey a péče o pacienta na dálku, vycházejí z absolutně neoddělitelné a neodmyslitelné role lékaře. A právě on také určuje, zda konkrétní pacient je za konkrétní situace vhodný pro digitální terapeutikum.
Vezměme to obecně. Co pro digitální medicínu je, a co ne?
Je fantastická pro první kontakt, ten už je třeba v Německu hrazený i s cizím praktickým lékařem. Je vhodná pro rozhodnutí, zda pacient má zatížit systém pohotovostí a nízkoprahových příjmů. Dále určitě chronická dlouhodobá péče. To ale není vůbec málo! Mohli bychom takto sejmout ze stávajícího systému pohotovostí 15 procent pacientů, protože tolik jich dorazí na pohotovost kvůli typickým příznakům onemocnění horních cest dýchacích, tedy takových, která se léčí buď symptomaticky, anebo antibiotiky. Jiný druh léčby na ně v primární léčbě neexistuje. Proč bychom tedy měli mít na pohotovosti a nízkoprahových příjmech pacienty s rýmou? Nota bene za situace, kdy stát bude 15 procent pohotovostí rušit. Není jednodušší, aby lékař tohoto pacienta viděl na dálku, včetně fotky jeho krku? Měl za pomoci připojených zařízení, jako jsou měřiče tlaku, teploty a další věci, přehled o jeho stavu? A rozhodl, zda je pacienta třeba vyšetřit i v ordinaci? K dispozici má doporučený postup vytvořený i na základě dvě stě sedmdesáti tisíc ošetřených pacientů a follow-up jejich případů, který má za sebou MEDDI. To už je obrovské číslo. A když na základě těchto zkušeností, které třeba pan profesor Táborský výborně shrnul v doporučených postupech pro telemedicínu, uděláte jen triáž pacientů mezi lékařskou pohotovost, medikaci antibiotiky a doporučení typu vitamin C + paralen, tak i kdybychom jen v 15 procentech těch případů nemuseli pacienta poslat dál, tak jsme pořád sejmuli z pohotovosti a nízkoprahových příjmů tisíce pacientů, kteří nikam nemuseli, nikoho nenakazili, zdravotnímu systému se ušetřily kapacity pro ošetření jiných pacientů, kteří takovou péči potřebují, a v neposlední řadě jsou to i peníze, které mohou být využity smysluplněji.
Teď jste ale záměrně podstřelil! Těch 15 procent by bylo málo i na vaše oblíbené pekaře…
Když už jsme u těch pekařů a rohlíků pod cenou… Máme dnes naprosto přeplněné čekárny u lékařů, máme roční objednací lhůty na vyšetření u specialisty. A my lékařům řekneme, ošetřete pacienta na dálku, tady za to máte 150 korun. Místo 1500, když k vám pacient přijde fyzicky. Proč by to ten lékař asi dělal? Většinou je to lékař soukromník, má svou ordinaci, zavedenou praxi, tak si přece nemůže desetkrát snížit zisk.
Rozumím. Určitě vás muselo potěšit, když jste nedávno dostali prestižní ocenění Provencionar 23 za inovaci. O co vlastně šlo?
Šlo o soutěž mezi firmami, které nabízí zdravotní inovace pro velké korporace, pro jejich zaměstnance. Bylo to jihoamerické finále v Ekvádoru. Účastnilo se ho více než 74 firem s inovačními projekty. Máme produkt s bioscanem.
V odloučených lokalitách, ale i třeba pro lidi někde ve výrobě, pro které by byl luxus hned běžet někam k lékaři. Tam hodně pomáhá tato integrovaná funkce založená na fotopletysmografii. Není to ještě určené přímo pro nemocné pacienty, ale tato metoda je určitě přínosnější než třeba chytré hodinky nebo prstýnky. Monitorujete si tím zdraví a pomůže vám to začít hledat nějaké změny, když zdravá být přestanete. Zároveň vám aplikace umožňuje komunikovat s lékařem, nechat si poslat recept. Vtipné bylo, že naše ekvádorská vedoucí sales managerka do soutěže ani nechtěla jít, šance vyhrát se jí zdála nepatrná. Tak to se spletla, vyhráli jsme! A vzápětí jsme v Ekvádoru podepsali pět nových kontraktů a pokračuje to dál. Teď jsem přednášel v Mexiku na kongresu wellness a zdravého žití ve firmách. Zúčastnilo se ho 100 největších firem z Mexika, které reprezentují více než dva miliony zaměstnanců. A hned na místě jsme podepsali sedmnáct nových „letters of intent“.
Kde je mezi lidmi nejvíc vašich aplikací?
Na Slovensku. Tam máme úplně nejvíc klientů, přestože to je malá země. Na druhém místě je Mexiko a pak Česko.
Zkuste se ohlédnout za rokem 2023 ještě jednou, určitě si vážíte i dalších úspěchů…
Asi úplně nejvíc si vážím toho, co se nám podařilo na Slovensku. Už po půl roce pilotního projektu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou Slovenské republiky máme prokázáno, že digitální triáž pacientů pomocí telemedicíny výrazně ušetří zdravotnímu systému, pomůže dostat zdravotnictví do odlehlých oblastí rychle a i tam, kde do nejbližší nemocnice má pacient třeba hodinu jízdy autem. Jde to díky chytrým technologiím a dobře nastavené spolupraci s našimi lékaři. Jen za loňské září se nám na Slovensku do systému registrovalo přes 100 000 pacientů. A přesto jsme je zvládli obsloužit a čekací doba se dostala pod 5 minut.
Je něco, na co se v tomto roce hodně těšíte?
Nejvíc asi na dvě věci. Těšíme se na rozšíření MEDDI Baby do ostrého provozu v ÚPMD. A Masarykův onkologický ústav k nám převede veškerou svou činnost v naší digitální oblasti. Právě oni byli náš první klient, první nám dali šanci, a my si toho moc vážíme.
Jana Jílková
