Vojtěch: Po stabilizaci mají přijít systémové změny
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil rok 2026 především za rok stabilizace. Po letech deficitního hospodaření systému a postupného čerpání rezerv zdravotních pojišťoven se podle něj stav financování zlepšil. Pro příští rok vláda schválila opatření, která mají systém veřejného zdravotního pojištění posílit o 24 miliard korun. Z toho 21 miliard připadá na zvýšení plateb za státní pojištěnce a další tři miliardy mají být přesunuty z provozních fondů zdravotních pojišťoven přímo do zdravotní péče.
Vojtěch zároveň zdůraznil, že dlouhodobou stabilitu systému nelze zajistit pouze dalším přidáváním peněz. Ministerstvo připravuje změny, které se týkají financování a organizace péče, kompetencí zdravotnických profesí, veřejného zdraví i elektronizace.
Jednou z nich je reforma veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo tento týden představilo její ucelenou podobu pod názvem Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030. Počítá mimo jiné se změnou dohodovacího řízení, větší odpovědností zdravotních pojišťoven za dostupnost a organizaci péče, víceletým plánováním a větším důrazem na kvalitu, efektivitu a prevenci.
První změny v dohodovacím řízení jsou patrné už letos. Pro rok 2027 se poskytovatelé a zdravotní pojišťovny dohodli ve většině segmentů. Bez dohody skončilo jednání u akutní a následné lůžkové péče a ambulantních specialistů, v jednom dalším segmentu vznikla dohoda částečná.
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA
Větší kompetence pro nelékařské profese
Další připravovanou změnou, kterou Vojtěch představil, je úprava zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Má změnit kompetenční rámec především u všeobecných sester, ale dotknout se má i dalších profesí.
Cílem je podle ministra lépe využít kvalifikaci a zkušenosti zdravotníků a umožnit jim vykonávat část činností samostatně. Lékařům by se tím měla uvolnit kapacita pro péči, která jejich odbornost skutečně vyžaduje. Vojtěch zmínil také nové profese, například administrátora ve zdravotnictví. Ministerstvo už dříve zařadilo rozvoj nelékařských zdravotnických profesí mezi své tři dlouhodobé reformní projekty.
Třetí oblastí je reforma veřejného zdraví. Vojtěch na konferenci mluvil o záměru vytvořit nový národní institut veřejného zdraví, který by se vedle infekčních nemocí zaměřoval také na prevenci. Další změny se připravují v elektronizaci zdravotnictví. Podle ministra je příslušný zákon po meziresortním připomínkovém řízení a má zamířit na vládu.
Jankůj: Nejde jen o to, kolik peněz do systému vložíme
Na financování navázal Miroslav Jankůj z VZP. Za podstatné označil nejen množství prostředků, které bude mít zdravotnictví k dispozici, ale především způsob, jakým je systém využije.
Ve svém vystoupení vyzdvihl tři oblasti: efektivitu, práci s daty a postupnou změnu způsobu úhrad. Efektivita podle něj neznamená pouze hledání úspor. Jde také o omezení duplicit a nevhodné preskripce a o to, aby pacient dostal odpovídající péči ve správný čas a na správném místě. Data mají sloužit jako nástroj pro řízení systému a úhrady by se měly postupně posouvat od množství provedených výkonů k výsledku a hodnotě poskytované péče.
Využívání dat se promítlo už do přípravy úhrad pro rok 2027. Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS letos poskytly účastníkům dohodovacího řízení více než 50 datových sad zaměřených mimo jiné na dostupnost péče, kapacity jednotlivých segmentů a očekávaný vývoj potřeb pacientů v regionech.
Šťastný: Důležité je, jak dlouho zůstávají lidé zdraví
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný zaměřil své vystoupení na prevenci, pohyb a délku života prožitého ve zdraví. Úspěšnost zdravotního systému podle něj nelze poměřovat pouze počtem provedených výkonů. Podstatné je také to, jak dlouho dokáže udržet obyvatele zdravé.
Šťastný spojil nedostatek pohybu nejen s vyšší nemocností, ale také s ekonomickými dopady v podobě pracovní neschopnosti a předčasných úmrtí. Mluvil proto o potřebě více investovat do prevence a vytvořit podmínky, které lidem usnadní pravidelný pohyb. Součástí změn má být podle něj také silnější motivace pojištěnců k péči o vlastní zdraví.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka ve své předtočené zdravici připomněl propojení zdravotní a sociální péče a deklaroval připravenost resortu práce pokračovat ve spolupráci v této oblasti.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký při zahájení označil konferenci za místo, kde se koncentrují klíčoví odborníci, témata i setkání napříč českým zdravotnictvím.
Účastníci konference Zdravotnictví 2027
Program pokračuje financováním, novými daty i prevencí
Na úvodní vystoupení navazuje první den konference diskusním panelem věnovaným financování zdravotnictví a nové podobě dohodovacího řízení. Ředitel ÚZIS ČR Ladislav Dušek následně představí aktuální data o největších výzvách pro zdravotní a sociálně-zdravotní služby. Další části programu se zaměří na prevenci, digitalizaci, zdravotní data, umělou inteligenci a připravovanou zdravotnickou legislativu.
Druhý den se program přesune mimo jiné k lékové politice a budoucnosti lékárenství, nemocniční péči a dlouhodobé péči.
Dvoudenní konference Zdravotnictví 2027 se koná 24. a 25. září v pražském hotelu Grandior. Setkávají se zde zástupci státu, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb, odborných institucí a zdravotnických firem. Konferenci pořádají Unie zaměstnavatelských svazů ČR a EEZY Events & Education, Zdravotnictví a medicína je i letos jejím mediálním partnerem.
Zdravotnictví a medicína je mediálním partnerem konference Zdravotnictví 2027 a dění v pražském Grandioru sleduje přímo na místě.
Veronika Nekvindová Hotová
Foto: Vojtěch Hanák
