„Musíme dát jasné milníky do zákona. Bez povinnosti se neposuneme,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při představení připravované novely. Podle něj mají být od 1. července 2027 povinné eŽádanky pro zobrazovací vyšetření, fyzioterapii či konziliární služby. Laboratorní eŽádanky mají následovat od konce roku 2027 a od 1. ledna 2029 má být povinné vedení elektronické zdravotnické dokumentace. Ministr současně připomněl zkušenost s eReceptem, jehož masové rozšíření nastalo až ve chvíli, kdy se stal povinnou součástí zdravotnické praxe. eŽádanky mají podle ministra poprvé umožnit systematicky sledovat průchod pacientů zdravotním systémem, monitorovat čekací doby a lépe plánovat kapacity péče.
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví
Podrobnosti připravované novely zákona o elektronizaci zdravotnictví představila statutární zástupkyně ředitele ÚZIS JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M. Věnovala se implementaci Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), změnám ve sdíleném zdravotním záznamu i novým povinnostem poskytovatelů zdravotních služeb. Součástí novely je například zavedení registrovaných výměnných sítí určených pro bezpečné sdílení zdravotnické dokumentace nebo rozšíření sdíleného zdravotního záznamu o elektronickou obdobu těhotenské průkazky. Připravované změny upravují také práva pacientů při přístupu k elektronickým zdravotním údajům, včetně možnosti rozhodovat o rozsahu jejich sdílení.
JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, LL.M., Ústav zdravotnických informací a statistiky
NCEZ získává stabilní zázemí
Významným oznámením konference bylo potvrzení dalšího fungování NCEZ. Po měsících diskusí o jeho budoucím uspořádání zůstane centrum součástí Ministerstva zdravotnictví a přejde na standardní financování z národních zdrojů. Současně bude budováno silnější odborné a technologické zázemí ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava, kam budou postupně přesouvány vybrané činnosti a odborné kapacity NCEZ.
Ředitel NCEZ Bc. Petr Foltýn připomněl, že poslední dva roky byly ve znamení budování základních předpokladů pro další rozvoj elektronického zdravotnictví. Podle Foltýna bude nyní rozhodující, jak se podaří eŽádanky a další připravované nástroje začlenit do informačních systémů a každodenní práce zdravotníků. Současně upozornil na nedostatek odborníků, který může zpomalit další rozvoj elektronického zdravotnictví.
Interoperabilita a sdílení dat se opakovaně vracely ve všech hlavních blocích konference. Adam Vojtěch označil za jednu z hlavních překážek nedostatek jednotných datových standardů. Bc. Petr Foltýn upozornil na složitost a roztříštěnost současného prostředí a odborný konzultant Ministerstva zdravotnictví Mgr. Michal Opatřil připomněl, že bez dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků nebude možné ambiciózní plány naplnit.
Nemocnice hledají cestu ke skutečně digitálním procesům
Velký prostor dostala na konferenci také praktická zkušenost nemocnic se zaváděním EZD. Diskuse ukázala, že jednotlivá zdravotnická zařízení se nacházejí v rozdílných fázích digitalizace. Zatímco některé nemocnice již využívají elektronickou dokumentaci téměř v plném rozsahu, jiné dokončují pilotní provozy nebo postupně převádějí další agendy do digitální podoby.
Přestože se jednotlivé nemocnice liší velikostí i úrovní připravenosti, opakovaly se v diskusi podobné problémy i zkušenosti. Zavedení EZD neznamená pouze převést stávající formuláře do elektronické podoby, ale vyžaduje promyšlenou úpravu procesů, práci se strukturovanými daty i aktivní zapojení zdravotníků do změn, které se dotýkají každodenního provozu. PharmDr. Kateřina Langmaierová, Ph.D., MBA, z Krajské zdravotní upozornila, že bez strukturovaných dat zůstává informační systém pouze sofistikovanější verzí psacího stroje. Teprve kvalitní data umožňují sledovat kvalitu péče, vyhodnocovat klinické výsledky a porovnávat informace mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH, upozornil na další aspekt digitalizace. Podle jeho zkušeností bývá jednou z nejnáročnějších částí celého procesu získání důvěry zdravotníků. Pokud se podaří nastavit nové postupy a přesvědčit personál ke změně, může jediný větší technický problém část této důvěry rychle oslabit. Opakovaně zaznívala také potřeba jasně definovaných standardů a otevřenějších informačních systémů, které umožní efektivnější sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli.
Odborný blok Praktické přístupy EZD v nemocniční sféře
Ambulance: Nestačí odeslat eŽádanku, důležitý je výsledek
Podobná témata rezonovala také v panelu věnovaném ambulantnímu sektoru. Jeho účastníci se shodovali, že většina ambulancí již dnes funguje digitálně a problém neleží uvnitř ordinací. MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR, připomněl, že praktičtí lékaři běžně využívají elektronické nástroje a nebrání se dalšímu rozvoji digitalizace, pokud jim přináší konkrétní užitek a usnadňuje každodenní práci.
Za zásadní problém označili ambulantní lékaři především nedostatečné sdílení informací mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb. MUDr. Milan Cabrnoch, MBA, předseda České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací, upozornil, že do ambulancí nepřicházejí propouštěcí zprávy, popisy zobrazovacích vyšetření ani další informace potřebné pro návaznou péči. Podle něj musí být součástí systému nejen eŽádanka, ale také dostupnost výsledků vyšetření a dalších klinických informací pro ošetřujícího lékaře.
Na otázku, co může ambulantní lékaře motivovat k dalšímu rozvoji digitalizace, zaznívaly odpovědi jako užitečnost, efektivita, jednoduchost nebo funkčnost. Účastníci panelu současně upozorňovali na rozdílné podmínky nemocnic a malých ambulancí. Zatímco velká zdravotnická zařízení mají k dispozici vlastní IT oddělení a projektové týmy, řada ambulantních lékařů řeší zavádění nových systémů prakticky sama. Účastníci panelu opakovaně upozorňovali na potřebu technické podpory a dostatečného času pro zavádění nových systémů, zejména v menších ambulancích.
Diskutující v bloku Praktické přístupy EZD v ambulantní sféře
Telemedicína míří za hranice videokonzultací
Samostatný blok konference byl věnován telemedicíně a umělé inteligenci. Diskuse se zaměřila na průběžné sledování pacientů v domácím prostředí, vzdálené vyhodnocování zdravotního stavu a využití digitálních nástrojů při dlouhodobé péči o chronicky nemocné.
MUDr. Jiří Šedo, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu popsal zkušenosti s pacienty, jejichž zdravotní stav lze průběžně monitorovat na dálku prostřednictvím elektronických dotazníků a pravidelné komunikace s ošetřujícím týmem. Lékař tak může reagovat na změny zdravotního stavu, upravovat léčbu nebo pacienta odeslat na potřebná vyšetření v místě bydliště bez nutnosti opakovaných cest do specializovaného centra. Podle účastníků panelu mohou podobné postupy pomoci zejména pacientům s chronickými onemocněními nebo lidem žijícím ve větší vzdálenosti od zdravotnických zařízení.
Vedle praktických přínosů však zaznívala i upozornění na limity současného stavu. Zástupci zdravotnické praxe připomínali, že rozvoj telemedicíny je podmíněn dostupností zdravotnické dokumentace, bezpečným sdílením dat a jasně nastavenými postupy pro práci se vzdáleně získanými informacemi. Bez těchto předpokladů zůstává část telemedicínských služeb obtížně využitelná v běžném provozu.
Na konferenci zazněly termíny pro zavedení eŽádanek, elektronické zdravotnické dokumentace i další legislativní změny. Vedle nich však nemocnice a ambulance otevřeně popisovaly zkušenosti se zaváděním nových systémů, sdílením zdravotnické dokumentace nebo nedostatkem personálních a technických kapacit. Sdílení dat, elektronická dokumentace i podpora zdravotníků při zavádění nových systémů budou zdravotnická zařízení řešit stejně intenzivně jako nové legislativní povinnosti.
Veronika Nekvindová Hotová
Foto: Vojtěch Hanák
