Generálním partnerem tradiční konference s mezinárodní účastí byla společnost Beckman Coulter. Odborné záštity poskytla Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP, Fakultní nemocnice Plzeň a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Hlavním odborným garantem konference byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.
Vítězství je v hlavě
Pro lidský život není důležité jen racionální analytické myšlení, ale i vlastní vnitřní odhodlání a budování schopnosti překonávat své vlastní meze. Co probíhá při překonávání vlastních hranic během ultramaratonu a při pohybu ve vysoké nadmořské výšce v těle a jak s ním při tom diskutuje hlava, poodhalila dvě vystoupení zařazená do bloku nazvaného Dialog mezi hlavou a tělem. „Je hezké běhat, jak je vám pohodlné, ale to není cesta na vrchol. Pokud se s diskomfortem hlava nenaučí srovnávat při tréninku, bude to konec i při závodě. Vítězství je v hlavě, jde o motivaci, o přístup k překážkám,“ řekl ve své přednášce Radek Brunner, sportovec, podnikatel, atlet a vítěz ultramaratonu Spartathlon 2025. Svůj trek na střeše světa (i zajímavá biochemická pozorování z něj) přiblížila Mgr. Marcela Mikešová, vedoucí Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Homolka, Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Digitalizace zdravotnictví 2026
O současném stavu a budoucnosti digitalizace českého zdravotnictví do roku 2030, ale i o úzké souvislosti digitalizace s prevencí kardiovaskulárních onemocnění a dosavadních zkušenostech s využíváním E-health hovořil prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ing. Jindřich Maksant, vedoucí oddělení IT systémů ve společnosti AGEL a.s., svůj příspěvek zaměřil na elektronizaci laboratorních procesů v rámci AGELLAB, která je založena na datových standardech a jednotné elektronické komunikaci. Věnoval se také správnému nastavení laboratorních metod a upozornil na limity klinických systémů.
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., a Ing. Jindřich Maksant v bloku Digitalizace zdravotnictví 2026
Kazuistiky 2.0 aneb Když laboratorní medicína rozhoduje
Blok kazuistik z laboratoří ukázal, jak napínavá detektivka může být skládání klinické mozaiky. Interaktivní kazuistiky účastníkům konference přiblížily důležitost kombinace klinického a laboratorního vyšetření, jejich indikace, výhody i úskalí. Odborným garantem bloku byl MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., primář oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zazněl tu například soubor zajímavých kazuistik doc. MUDr. Radomíra Hyšplera, Ph.D., přednosty Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jeho prezentace zahrnula tři kazuistiky – Hiratova nemoc vytvářející patologický pool inzulinu se závažnými hypoglykemiemi, interferenci léčbou indukovanou přítomností heterofilních protilátek a hypofosfatemii z respirační alkalózy.
Moderátor Petr Suchoň představuje diskutující v odborném bloku Kazuistiky 2.0. Zleva sedící: MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., EuSpLM, doc. MUDr. Radomír Hyšpler, Ph.D., MUDr. Lukáš Tichý, MUDr. Eva Zvárová a MUDr. Denisa Viczénová
LaBCare – expertní péče o laboratoř očima jejího dodavatele
Novou koncepci prioritní expertní podpory laboratorních řešení pro zákazníky společnosti Beckman Coulter z pohledu dodavatele představil diskusní panelový blok moderovaný Ing. Lukášem Palivcem, Ph.D., obchodním a marketingovým ředitelem společnosti Beckman Coulter Česká republika. Podporu v LaBCare v rámci vědecké a publikační činnosti přiblížil Ing. Miroslav Janošík, Ph.D. (Marketing Manager). Dále za Beckman Coulter v diskusi vystoupil Ing. Miroslav Bischof (Application and Product Support Manager), Ing. Petr Suchan (Workflow and
IT Manager), Ing. Jiří Vávra (Servis Manager) a Ing. Petr Lehnert (Sales Manager).
V bloku LaBCare vystoupili (zleva): Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., Ing. Miroslav Bischof, Ing. Miroslav Janošík, Ph.D., Ing. Petr Suchan, Ing. Jiří Vávra a Ing. Petr Lehnert
Inspirace ze světa
V bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR se představili i dva laboratorní pracovníci z postsovětských republik. Ivan Teličkun z Ukrajiny přiblížil, jak těžké je fungovat relativně dobře jako laboratorní celek i v jinak obtížně představitelných válečných podmínkách. Velmi inspirativní byla Živilé Jaciké z Litvy, její země je i pro nás vzorem digitalizace laboratorních procesů. Překvapivý byl i její přístup k marketingu: Živilé přešla ze soukromé laboratoře do státního zařízení a jeho služby propaguje facebookovou kampaní. Pro nás nezvyklé je i to, že procento možné odchylky její pracoviště udává i jako součást výsledku, který odchází z laboratoře.
Živilé Jaciké (LIT), Paul Ladestein (NL) a Ivan Teličkun, MSc. (UKR) byli disktujícími v bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR
Méně krve, více informací
„Každodenně vystavujeme naše pacienty odběru krve – mnohdy opakovaně, mnohdy v objemech až 40× přesahujících analytickou potřebu. Třetina pacientů v intenzivní péči získá kvůli odběrům krve na diagnostická vyšetření anemii a významná část laboratorních výsledků se opakuje bez skutečného klinického dopadu,“ řekl Daniel Rajdl, odborný garant tohoto bloku. S klinickými odborníky na preanalytickou fázi a indikaci a interpretaci laboratorních výsledků diskutoval témata demand management (správná indikace správného vyšetření, adekvátní objem materiálu) a prevence opakovaných odběrů způsobených hemolýzou jako nejčastější preanalytickou chybu v laboratoři. Pravdou ale je, že k hemolýze – v určité míře – dochází vždy. Hemolytický index může sloužit i jako indikátor kvality odběru, ale důvodů hemolýzy může být víc než jenom kvalita odběru na straně sestry.
Odborný blok Méně krve, více informací vedl hlavní garant konference MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D. Diskujicími byli (zleva): prof. MUDr. Mgr. Jiří Pařenica, Ph.D., MUDr. Jakub Kletečka, Ph.D., MUDr. Pavel Brož, Ph.D., Mgr. Adéla Vlasáková a Petra Tomková
V hlavní roli neuromarkery
Další program konference patřil neuromarkerům, jejichž význam v klinické praxi rychle roste. O směřování k personalizované neurologii a nových biomarkerech v revidovaných doporučeních CSF (cerebrospinal fluid – mozkomíšní mok) diagnostiky hovořila doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., z Oddělení klinické biochemie v Ústavu klinické biochemie Fakultní nemocnice Ostrava. Součástí bloku byly i biomarkery Alzheimerovy nemoci jako klíče k biologické léčbě a také vývoj diagnostických kritérii Alzheimerovy demence a úskalí syndromu demence. Včasná diagnostika a sledování průběhu neurodegenerativních onemocnění pomocí biomarkerů mají zásadní význam pro stratifikaci pacientů a mohou přispět i k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.
Zleva: MUDr. Filip Caisberger, doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., MUDr. Jiří Cerman, Ph.D., a MUDr. Iva Kalusková diskutovali v bloku V hlavní roli neuromarkery
Referenční rozmezí: od dat k implementaci
Závěrečný blok organizátoři vyhradili referenčním rozmezím. Odborným garantem bloku byl prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. (Institut klinické a experimentální medicíny a Ústav imunologie a klinické biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy). Účast na konferenci letos přijal také Prof. Dr. Med. Georg Hoffmann, zakladatel a lékařský ředitel Trillium GmbH v Německu. Svá vystoupení zaměřili na referenční rozmezí v celé šíři jejich použití: od přímých metod určení a „klasických“ statistických postupů k nepřímým metodám a moderním statistickým nástrojům, od populačních referenčních intervalů k individuálním intervalům. Zmínili také rozdíly mezi referenčními intervaly a rozhodovacími limity. Diskutovány byly i výhody a nevýhody různých odhadů referenčních intervalů a došlo i na hodnocení potřebnosti referenčních intervalů a otázky jejich praktického využití.
Dalším zahraničním přednášejícím na konferenci DIALOG 2026 byl v bloku Referenční intervaly v praxi Prof. Dr. med. Georg Hoffmann (GER)
Jana Jílková
Foto: Vojtěch Hanák
