„Bohužel patříme k zemím s nejrychlejším nárůstem počtu nemocných. Šance, že pacient bude s diagnózou žít déle než pět let, je u nás ale nižší než v jiných zemích. Zatímco v USA se bavíme o dvanácti procentech, v Česku se pohybujeme na hranici šesti procent. Američané dokážou nemoc odhalit dříve, používají modernější formy chemoterapie a soustřeďují operace do specializovaných center. Mnoho z těchto postupů zavádíme i u nás, proto věřím, že se zlepšení brzy projeví. Jedinou nadějí, jak pacientovi prodloužit život až o několik let, je ale včasné odstranění nádoru. Onkologická léčba bohužel neprodlužuje dožití tak, jak jsme zvyklí u jiných nádorových onemocnění,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Dlouho je bez příznaků
Rakovina slinivky probíhá zpočátku téměř bez příznaků, i proto se na ni přijde obvykle až v pozdním stadiu. Pacienti mohou cítit bolest v oblasti pupku, která vystřeluje do zad, mohou rychle hubnout a žloutnout. Odborníci nyní zkoumají další možné vodítko k odhalení rakoviny slinivky, a to rozvoj cukrovky u starších lidí, kteří nejsou obézní a na stanovenou léčbu diabetu špatně reagují. „Nádor totiž dlouho předtím, než se nám jej podaří odhalit, ovlivňuje zpracování glukózy v těle, čímž může vyvolat diabetes,“ vysvětluje prof. Urban.
Bezpříznakové pacienty v raném stadiu nemoci by měl také pomoci odhalit program časného záchytu karcinomu pankreatu České gastroenterologické společnosti (ČGS). Tento program je zaměřen na osoby, u nichž je riziko vzniku nádoru vyšší než pět procent, tedy na tzv. vysoce rizikové jedince. Patří sem lidé, kteří mají alespoň dva příbuzné s karcinomem pankreatu, z nichž alespoň jeden je příbuzný prvního stupně (rodič, sourozenec, dítě). Další ohroženou skupinu tvoří lidé s dědičně podmíněnou formou chronické pankreatitidy, tzv. hereditární pankreatitidou, nebo nositelé některých genetických mutací. Zatím lékaři vyšetřili přibližně 300 takových jedinců. U tří z nich odhalili nádorové onemocnění a u třetiny abnormální nález na slinivce, který nadále sledují. „Rizikové pacienty vyšetřujeme v centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, kde jednou ročně podstupují magnetickou rezonanci a endoskopickou ultrasonografii. Velice si vážíme úzké spolupráce s kolegy – ambulantními gastroenterology, praktickými lékaři, internisty a onkology, kteří nám s vytipováním těchto rizikových pacientů pomáhají. Lékaři mohou vyplnit dotazník na webu ČGS. My jej následně vyhodnotíme a případně jedince odešleme do jednoho z 28 specializovaných center k podrobnému vyšetření,“ vysvětluje doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda ČGS a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Životní styl jako rizikový faktor
Rakovina slinivky je často spojována s nezdravým životním stylem. Za velmi rizikové faktory odborníci označují kouření, obezitu a čím dál častěji také konzumaci tzv. vysoce průmyslově zpracovaných potravin. „Již máme data k tomu, že kouření a obezita mají přímou souvislost se vznikem rakoviny slinivky. Přibližně dvacet až třicet procent nádorů vzniká právě vlivem kouření. Vliv ultrazpracovaných potravin vědci stále zkoumají. Mezi tento typ potravin typicky řadíme ta jídla, která mají dlouhou dobu trvanlivosti, jsou uzavřená v nepropustných plastových obalech a obsahují velké množství konzervantů,“ upozorňuje prof. Urban. Doporučuje naopak konzumaci dostatečného množství ovoce a zeleniny.
Kromě prevence a sledování rizikových pacientů odborníci pracují také na nových metodách, pomocí kterých by dokázali rakovinu slinivky diagnostikovat v počátečním stadiu u co nejvíce lidí. Do budoucna by k tomu mohly sloužit například specializované krevní testy. Vědci ale musí nejprve určit soubor molekul neboli biomarkerů, které by v krvi prokázaly přítomnost nádoru. „Nyní testujeme vynález českého vědce, který spolu se svým týmem vyvinul test, díky kterému je možné odhalit v raném stadiu různé nádory, a to včetně rakoviny slinivky. Na výsledky jeho úspěšnosti si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Na podobném principu funguje také krevní test, který byl nedávno schválen v USA. Uvidíme, jak se osvědčí a kdy bude případně dostupný i u nás,“ dodává prof. Urban.
(htl)
Ilustrační foto: Shutterstock
